Geomorfologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity zmapovali proměny třetího nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd - hory Kněhyně. Ze dřeva původních smrků, terénu, meteorologických dat i záznamů vyčetli, jak se proměňovala v uplynulých více než 250 letech. Jejich závěry mohou v budoucnu pomoci například s přesnějším určením rizika sesuvů v dané oblasti. Novinářům to dnes sdělil mluvčí fakulty Stanislav Janalík.
„Geomorfologové jsou z různorodých prvků krajiny schopni vyčíst detaily o jejím historickém vývoji i faktorech, které se promítly do její proměny. V době, kdy se ve velkém řeší klimatická změna, nám jejich výzkum může nabídnout nadčasové závěry,“ uvedl Janalík.
Ostravští odborníci při vytváření chronologie spolupracovali s klimatology brněnské Masarykovy univerzity i Českého hydrometeorologické ústavu, od nichž získali potřebná meteorologická data i jejich analýzu. Díky propojení výzkumných metod tak dostali přehled o vývoji hory za posledních 252 let. Společný výzkum v Moravskoslezských Beskydech nedávno představili na stránkách vědeckého časopisu Catena.
Kněhyni si vědci pro své zkoumání vybrali záměrně, protože má původní smrkové porosty. To jim umožnilo hledat v jejich dřevě informace ze vzdálené minulosti. „Kromě 228 letokruhových řad jsme navíc pracovali také s unikátními meteodaty, které jsou založené na údajích z okolních meteostanic a zároveň s rekonstruovanými daty a historickými záznamy z oblasti Kněhyně. Náš přístup byl unikátní zejména v tom, že se nám podařilo sestavit dosud nejdelší řadu sesuvných pohybů ve střední Evropě s pomocí kombinace dvou odlišných typů signálů z letokruhů stromů. Výjimečné je pak dosud světově nejdelší proložení letokruhových a meteorologických dat, které umožnilo objektivnější náhled na vztah mezi svahovými pohyby a jejich spouštěcími faktory,“ uvedl za výzkumný tým katedry fyzické geografie a geoekologie Karel Šilhán. Právě s pomocí letokruhů vědci mimo jiné dokázali vyčíst riziko sesuvu půdy.
V publikovaném textu výzkumníci poukázali na to, že povrchové změny na Kněhyni se v minulosti odehrávaly v dobách, kdy po dvou až třech letech nadprůměrných srážek následovalo období s krátkodobými několikadenními srážkovými extrémy. Vliv na proměnu oblasti Kněhyně pak v návaznosti na srážky mělo i rychlé tání velkého množství sněhu v jarních měsících.
„Náš výzkum umožnil odhalit dlouhodobé změny v aktivitě svahových pohybů řízených meteorologickými faktory. Zjištěné vazby mohou pomoci s nástinem budoucího vývoje území,“ doplnil Šilhán. V praxi už obdobný výzkum využili například ve Švýcarsku. Výzkumný tým počítá s využitím své metody i v pokračujícím výzkumu v Českém středohoří, kde ji chce aplikovat na tamní staré buky.
ČTK
