František Pelc, náměstek
Napsali jste ...
Reakce na články: Pecha: Přímé jednání otevřelo starostům oči a Přijeli podpořit lesnický park v Rakovnickém deníku ze dne 24.2.2010.
Za prvé
Lesnický park je zjevně čistě úhybný manévr, který má odvést pozornost od důvodů, proč na Křivoklátsku vyhlásit park národní. Lesníky tolik propagovaný lesnický park totiž má chybičku: v žádném českém zákoně o žádných lesnických parcích není ani slovo. Tudíž jeho pravidla nejsou pro nikoho závazná. Můžeme samozřejmě vyhlásit Lesnický park Křivoklátsko. Já si mohu na zahrádce vyhlásit zahradnický park Turnov. V Evropě je téměř 400 národních parků a všeho všudy tři lesnické parky. Dva ve Skandinávii a jeden ve Španělsku. Ovšem jejich součástí jsou normální chráněná území – ve Španělsku je součástí lesnického parku třeba přírodní rezervace o výměře 9 580 hektarů – i půda, na které není vůbec žádný les. Ve střední Evropě opravdu nemají žádnou tradici.
Národní park je ale nejvyšší kategorií ochrany nějakého území jako přírodního komplexu, tedy nejenom lesa. Křivoklátsko má se svými suťovými lesy, teplomilnými doubravami, kaňonem Berounky i desítkami vzácných druhů rostlin, ptáků, savců i hmyzu bezpochyby takové kvality, aby mohlo být mezinárodně uznávaným národním parkem. Jeho vznik by byl oficiálním potvrzením místních přírodních hodnot. A hlavně – bude to významný počin pro jejich dobrou ochranu.
Abych použil příklad z jiné oblasti – národní kulturní památky také vyhlašuje stát a pouhý slib vlastníka, že se bude o cennou budovu dobře starat, prostě není dostatečnou zárukou. Asi by se nám moc nelíbilo, kdyby někdo řekl, že Hradčany nemusí být národní památkou a stačí tam vyhlásit stavařský park. Nikdo z nás nepochybuje, že pražský Hrad je skvělým výsledkem práce českých stavebníků. Ale chránit jej chceme všichni společně a podle společných pravidel, nikoli to svěřit jen stavebníkům. Lesnický park slibuje cennému území ochranu. Ale je to jen slib, nic víc. Pokud se lesníci o křivoklátské lesy starají příkladně, nemělo by pro ně být vyhlášení národního parku žádný problém a budou rádi, že vzniknou pravidla, jež se vztahují i na nás ostatní.
Za druhé
Zkuste si otevřít jakéhokoli turistického průvodce po České republice v angličtině, němčině nebo jiném jazyce. Najdete tam vyjmenované všechny české národní parky a u každého budou uvedeny kontakty na místní kempy, hotely, restaurace a podobně. Národní park je zavedená značka, které každý rozumí a která se dobře prodává. O lesnických parcích, při vší úctě, skoro nikdo nikdy neslyšel. Sám jsem odborník na ochranu přírody a pracuji v oboru více než 20 let – ale o těch třech, co v Evropě jsou, jsem se dozvěděl až nedávno.
Za třetí
Ministerstvo vystupuje v jednáních o národním parku opravdu přímo, protože dobře ví, že takové projekty nemohou vzniknout bez místních dobře informovaných lidí. Proto také k záměru vyhlásit národní park přistoupilo netradičně. Namísto zákonem pevně stanovených postupů již přes rok pečlivě diskutuje s místními starosty a starostkami i zastupitelstvy. Ambice to není malá, ale snahou je napsat návrh zákona společně. Starostové proto vědí, že obce, které leží v národních parcích, jsou při žádostech o dotace ze Státního fondu životního prostředí preferovány. Stát má totiž samozřejmě zájem na tom, aby podmínky pro život místních lidí byly v národních parcích co nejlepší. Pro drobné projekty obcí v národních parcích ministerstvo také nově otevřelo speciální program obnovy a výstavby ekologické infrastruktury.
A za čtvrté
Nevšiml jsem si, že by starostové a zastupitelé z Křivoklátska, se kterými jsem v posledním roce sedmnáctkrát jednal, měli při našich schůzkách zavřené oči. Prohlížel jsem si i fotografie, oči měli vždy otevřené. Se zavřenýma očima by se bezpochyby velmi obtížně diskutovalo a vyhodnocovaly mapové podklady. Naopak mám pocit, že zavřené oči mají někteří lidé, kteří bez ohledu na argumenty národnímu parku brání. U nás i v zahraničí totiž národní parky přinášejí ekonomickou vzpruhu celému regionu. Projekt Národního parku Křivoklátsko je šancí pro lepší ochranu naší společné přírody i pro rozvoj a prosperitu místních obcí. Následující měsíce při oficiálním projednávání ukáží, zda je vůle k dohodě. Lze samozřejmě nechat vše tak, jak je. Byla by to ale škoda. Pro přírodu Křivoklátska i pro obce.
O autorovi: František Pelc, náměstek, ministra pro životní prostředí
