Polsku připadne 368 hektarů českého území. Změna hranic se nevyhne ani Pardubickému kraji
Králíky - Mapu České republiky čeká změna a nevyhne se jí zřejmě ani Pardubický kraj. Důvodem je územní dluh státu vůči Polsku, který se chystá ministerstvo vnitra vyřešit směnou pozemků.
„Změna hranice by se měla dotknout všech pěti krajů při polské hranici,” říká mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
Zatímco ale připravovaný posun státní hranice vyvolává pozdvižení třeba v Libereckém kraji nebo u sousedů v Královéhradeckém kraji, obce na našem území i samotný krajský úřad zůstávají zatím v klidu.
„Zatím nás kvůli tomu nikdo nekontaktoval a nemáme informace, že by nějaká část území v Pardubickém kraji měla přejít Polsku,” řekl včera hejtman Ivo Toman.
Ministerstvo ale zřejmě ušetřilo Pardubický kraj jen prozatím. Podle mluvčího Vladimíra Řepky totiž proběhne územní vyrovnání ve dvou vlnách. „Vrátit musíme území o celkové rozloze 368 hektarů. Právě jsme v první fázi, kdy by mělo dojít k navrácení území o rozloze 131 hektarů,” říká mluvčí ministerstva. Jednání s obcemi a kraji o tomto území chce ministerstvo uzavřít do konce června.
Dva a půl hektaru lesa připadne Polsku Mezi obcemi, které se budou muset části svého katastru vzdát, je třeba Česká Čermná na Náchodsku. Polsku chce stát vydat dva a půl hektaru zdejšího lesa. Pozemek sice patří Lesům České republiky, škodná bude ale i samotná obec. Chce se proto bránit.
„Vzhledem k tomu, že bychom kvůli nižší výměře obce mohli v budoucnu přijít o nějaké peníze z daní, požadujeme za toto území bezúplatný převod budovy bývalé cizinecké policie a přilehlých pozemků,” řekla k tomu starostka České Čermné Eva Smažíková.
Královec v Krkonoších přijde dokonce o třináct hektarů ze svého katastru. Obavy z česko-polského vyrovnání proto mají i obce v Pardubickém kraji. „Osloví-li ministerstvo i náš kraj, bude se to týkat právě naší oblasti. Zatím ale doufáme, že se tak nestane,” říká místostarosta Králík Čestmír Doubrava.
Podle mluvčího ministerstva by obce neměly přijít o žádné důležité území. „Snažíme se vybrat místa, která nejsou zatížená infrastrukturou, nebo nejsou jiným způsobem zastavěná,” říká Řepka.
Spor o území s Polskem se táhne od vzniku samostatného Československa, kdy si oba státy nárokovaly Těšínsko. V roce 1958 se dohodly na definitivních hranicích, vzájemně si vyměnily území na 85 lokalitách. Společná hranice se tak zkrátila o 80 kilometrů. Polsko spor obnovilo po roce 1989, protože si spočítalo, že mu chybí ještě 368 hektarů.
