Lidé z Karlovy Vsi nevěří slibům ministerstva životního prostředí. Bojí se, že přijdou o volnost
Karlova Ves - Původně to byla osada drvoštěpů. V současnosti je Karlova Ves obcí se 121 obyvateli a šedesáti domy. Leží v krásné přírodě, jakoby zapomenutá v hlubokých lesích. „Jsme s lesy srostlí víc než kterákoliv jiná obec,” líčí tamní život starostka Iveta Kohoutová. Teď se lidé bojí, že o ten lesní kolorit přijdou. Mají obavy z toho, že po zřízení národního parku nebudou smět volně chodit po lese všude, kde se jim zachce. Karlova Ves se totiž ocitne čtyři kilometry od první zóny ochrany národního parku. Místní do ní ale budou mít volný přístup.
Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že obavy jsou zbytečné. „Místní lidé budou moci chodit všude. Turisté se v nejcennějších partiích národního parku budou pohybovat pouze po značených cestách,” konstatoval náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
Starostka Kohoutová je možná z Karlovy Vsi jediná, kdo tomu věří. „Lidé těm prohlášením nevěří. Bojí se, že po vyhlášení parku to bude jinak,” řekla starostka. Chce proto organizovat besedy s občany, ale pokusí se s ministerstvem vyjednat i to, že se pravidla režimu národního parku až do nejmenších detailů objeví v návrhu zákona, který musí schválit poslanci a senátoři.
Karlova Ves přitom už dnes leží v první zóně Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (CHKO), kde také není dovoleno cokoliv. Pouze 16 procent CHKO má být zahrnuto do Národního parku Křivoklátsko. Konkrétně 102 kilometrů čtverečních. V národním parku bude síť turistických stezek zachována, časem přibudou i další. Na většinu silnic i lesních cest budou smět cyklisté.
Omezovat se nebudou muset rybáři ani včelaři. Do lesa budou smět houbaři, ale omezeny budou vyhlídkové lety malých letadel.
Starostka Karlovy Vsi doufá, že statut národního parku umožní obci lepší přístup k dotacím. Obec potřebuje nové chodníky a komunikace. Řada obcí na Křivoklátsku dodnes nemá kanalizaci. I v tom by jim statut národního parku mohl pomoci. „Kritici jsou krátkozrací. I návštěvnosti hradu to pomůže, ” tvrdí křivoklátský kastelán Luděk Frencl.
***
* Nejčastější otázky o národním parku
Mohou místní lidé ovlivňovat podobu parku?
Ano. Vytipování nejcennějších lokalit je odbornou záležitostí, konečné vymezení hranic proběhne po dohodě s obcemi.
Omezí park lidem pohyb v krajině?
Nikoli, s výjimkou prvních zón, kde budou běžní návštěvníci chodit po značených cestách.
Bude se moci v okolí hospody U Rozvědčíka vystupovat z lodi a rybařit?
Ano, nejde o první zónu národního parku. Pro vodáckou turistiku na Berounce budou platit stejná pravidla jako dnes.
Budou postihováni lidé, kteří budou v národním parku volně nocovat?
Bivakování bude možné.
Omezí národní park rybaření?
Ne, rybařit se bude moci stejně jako dosud.
Je možné do národního parku umisťovat včelíny?
Ano. Budou pro to platit stejná pravidla jako v CHKO.
Mohou v parku jezdit cyklisté?
Ano, kde to bude, určí návštěvní řád. Kromě silnic a místních komunikací bude pro cyklisty vyhrazena převážná část zpevněných lesních cest.
Sežere křivoklátské lesy kůrovec?
Ne. Na většině parku se bude dál lesnicky hospodařit, pouze šetrnějším způsobem.
Nebude správa parku vysazovat zmije?
Ne, účelem je zachovat místní přírodu. Navíc zmije už na Křivoklátsku žijí.
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
