Miroslav Pecha: Majitel lesů na Křivoklátsku Jerome Colloredo Mannsfeld přičlenění svého majetku k navrhovanému národnímu parku kategoricky odmítl
Křivoklát – Cílem semináře na téma „Lesnický park Křivoklátsko - území pro lidi i pro přírodu”, který byl sezván do hotelu Sýkora v Křivoklátě, bylo seznámit zejména starosty dotčených obcí s tímto zcela novým záměrem.
Předseda Základní pobočky České lesnické společnosti Křivoklát Miroslav Pecha dodal: „Aby měli při svém rozhodování možnost výběru, zda souhlasit se zařazením katastrů svých obcí do národního parku a nebo zvolit náš alternativní projekt.”
Pro zajímavost lze také uvést, že na Křivoklát přijeli rovněž profesor Vilém Podrázský, děkan Fakulty lesnické a dřevařské v Praze a profesor Petr Horáček, děkan Lesnické a dřevařské fakulty MU Brno. Krajský úřad Středočeského kraje byl zastoupen ředitelem odboru ochrany přírody Josefem Keřkou.
Tři bloky
Seminář byl rozdělen do tří tématických bloků: 1. První blok byl zaměřen na seznámení s podstatou a cíli lesnického parku a se způsoby hospodaření v lesích na jeho území.
Do tohoto bloku spadal úvodní referát Miroslava Pechy, referáty Františka Davídka, lesního správce Lesní správy Nižbor, Jana Povolného, zástupce Lesní správy Křivoklát a také referát Josefa Myslivce, ředitele Lesní a rybniční správy Jerome Colloredo Mannsfelda, Zbiroh. „Ten se k projektu připojil jako největší soukromý vlastník lesů v České republice a dokládá tak, že myšlenka lesnického parku nemusí být nutně jen záležitostí státního vlastnictví, jako je tomu u národních parků,” zdůraznil Miroslav Pecha.
Důležitá poznámka
Je třeba zdůraznit, že Jerome Colloredo Mannsfeld přičlenění svého majetku k navrhovanému národnímu parku kategoricky odmítl.
2. Druhý blok se zabýval možností zapojení Lesnického parku Křivoklátsko do Mezinárodní sítě modelových lesů, případně dalších mezinárodních struktur. Lesnický park Křivoklátsko tím získá mezinárodní uznání a velice to posílí známku atraktivity území i v oblasti cestovního ruchu.
V tomto bloku zazněly dva referáty, a sice Petra Čupy z Biosférické rezervace Dolní Morava a Karla Vančury s praktickými zkušenostmi z fungování MSML v Kanadě a o podobné iniciativě v Polsku.
Starostové
3. Poslední blok byl věnován především starostům obcí. Vystoupili v něm starostové obcí z Národního parku Šumava se svými zkušenostmi z fungování samosprávy pod asistencí Ministerstva životního prostředí. Byl to Antonín Schubert, starosta obce Modrava a předseda mikroregionu se zastoupením 15 obcí. Dále Zdeňka Lelková, starostka obce Stožec.
„Myslím, že jejich otevřené jednání trochu pootevřelo oči starostům, kteří stáli o to, aby viděli,” znovu zdůraznil Miroslav Pecha.
Závěr tohoto bloku patřil Janu Dovrtělovi z UZEI Praha a Martinovi Polívkovi z ÚHÚL Brandýs nad Labem.
Oba jejich referáty se zabývaly možnostmi získávání dotací na různé projekty pro obce i podnikatele z Programu rozvoje venkova, z Operačního programu životního prostředí a dalších.
„Pro starosty důležitá informace byla, že na všechny tyto dotační tituly mají nárok už jako obce spadající do velkoplošného CHÚ - CHKO Křivoklátsko a nejsou podmíněny vstupem do národního parku, jak mnozí z nich na základě propagandy pracovníků Ministerstva životního prostředí dosud nesprávně chápali,” dodal Miroslav Pecha.
