PRAHA - Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) při jednání s představiteli Agrární komory ČR uvedl, že by chtěl napravit situaci, kterou zavinila jeho předchůdkyně Milena Vicenová, a to tím, že pozastavila přípravy na rozběh programu rozvoje venkova, který je financován z fondů EU. Haló novinám to včera potvrdil Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR.

ŻKdyby bývalá ministryně Vicenová celou záležitost nepozdržela, tak by již v dubnu mohli naši zemědělci požádat o tyto dotace z fondů EU. Takže, jestliže ministr Gandalovič dá celou záležitost do pohybu, budou moci zemědělci o tyto dotace požádat v měsících květnu a červnu, ® konstatoval Veleba (vpravo). Peníze by naši farmáři mohli následně čerpat již ve druhém pololetí tohoto roku.ŻOddálení tohoto programu by zhoršilo obraz České republiky v Bruselu, protože zatímco všechny ostatní země usilují o co nejrychlejší nastartování tohoto programu, tak se za ministryně Vicenové naopak celá věc zdržovala,® doplnil Veleba. Navíc další odklad zahájení programu by způsobil, že Státní zemědělský intervenční fond by nebyl na zprostředkování přidělování peněz z fondů EU připraven. Peníze z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova se budou čerpat v rámci programu rozvoje venkova a tento program zahrnuje řadu opatření - od dotací na údržbu krajiny, přes modernizaci zemědělství a potravinářství, rozšiřování pracovních příležitostí na venkově, až po zlepšování životního prostředí a lesnické dotace. Přičemž ekofarmáři by z těchto fondů měli dostat výrazně vyšší dotace než dosud.

Nové pojetí agrární politiky

ŻV současné době stojí české zemědělství a s ním i celý venkov před startem nového přístupu a pojetí agrární politiky, která zahrnuje do své struktury i venkovskou politiku. Pomoc na rozvoj venkova tvoří asi jen čtvrtinu celkových výdajů na zemědělství, na které unie ročně vydává asi 44 miliard eur o. Do budoucna dává Brusel větší důraz na tzv. multifunkční zemědělství, jehož významnou součástí se stává kromě vlastních zemědělských aktivit, stále více orientovaných na nepotravinářské využití zemědělské produkce, i politika rozvoje venkova,® uvedl Martin Fantyš, ředitel Agrární komory ČR.

 K prosazování těchto cílů má sloužit v období let 2007-2013 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, jako finanční nástroj podpory komplexního rozvoje venkova pro všechny členské země Evropské unie. V září roku 2006 rozdělila Evropská komise celkem 77,6 miliardy eur, jako rozpočtový rámec pro roky 2007-2013, a to pro všechny členské země EU. Na Českou republiku připadlo na toto období celkem 2,815 miliardy eur, což představuje v průměru ročně 0,4 miliardy eur (cca 11 ,2 miliardy korun) z evropských zdrojů. Evropská komise rozdělila finanční prostředky podle reálného čerpání a potřeb jednotlivých zemí. Česká republika je v pořadí objemu přidělených evropských peněz na desátém místě a vyčerpání této částky teď záleží na schopnosti ministerstva zemědělství nastavit a administrativně zabezpečit kvalitní programy včetně spolufinancování projektů z národního rozpočtu. Ještě za bývalého ministra zemědělství Jana Mládka byly na ministerstvu zpracovány dva základní dokumenty nezbytné pro včasné spuštění fondu.

Šlo o:

- Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007- 2013 (NSP)

- Program rozvoje venkova na období 2007-2013 (PRV)

O obou programech se veřejně diskutovalo počátkem loňského roku a po projednání ve vládě Jiřího Paroubka byl Program rozvoje venkova ještě před koncem srpna loňského roku odeslán do Bruselu s cílem, aby první žádosti o podporu vybraných opatření mohly být administrativně registrovány v březnu nebo dubnu 2007, což znamená, že se kvůli politice exministryně Vicenové tento termín nestihne, a v úvahu přichází až květen, červen.

Na co jsou prostředky určeny?

Hlavní cíle fondu vystihují čtyři hlavní osy programu:

Osa I - je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a posílení dynamiky podnikání v těchto oborech cestou restrukturalizace a inovace. Na osu I musí povinně jít nejméně 10 procent z celkového příspěvku unie. Prioritními oblastmi jsou modernizace zemědělských podniků, přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům a pozemkové úpravy.

Osa II - je orientována na zlepšování životního prostředí a krajiny, ochranu půdy a vody prostřednictvím tzv. agroenvironmentálních programů. Prioritou je zachování biologické rozmanitosti, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou, ochrana vody a půdy a zmírňování negativních důsledků klimatických změn. Součástí osy II jsou rovněž kompenzační platby za hospodaření v méně příznivých oblastech a oblastech vymezených v rámci tzv. lokalit NA TURA 2000. Na osu II musí být povinně věnováno nejméně 25 procent z celkového příspěvku unie.

Osa III - hlavním cílem této osy, který fond nově podporuje v rámci zemědělské politiky, je zlepšování kvality života ve venkovských oblastech např. formou zakládání nových podniků a aktivit na venkově směrem k nezemědělským činnostem. Důraz je soustředěn na tvorbu nových pracovních míst, zlepšování podmínek ve venkovských oblastech a na vesnici, zlepšení občanského vybavení a služeb včetně nezbytné infrastruktury. Na osu III musí jít nejméně 10 procent z celkového příspěvku unijních peněz.

Osa IV - prostřednictvím tzv. iniciativy LEADER umožní podpořit strategie místního rozvoje, které jsou založené na přístupu Żzdola nahoru®. Cílem je, aby se do programů rozvoje mnohem více zapojily venkovské mikroregiony, a to na principu partnerství a spolupráce místní samosprávy s podnikatelskou sférou a neziskovými organizacemi. Jde nejen o zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, ale také podporu i vzdělávacích akcí, získávání dovedností a šíření zkušeností mezi jednotlivými regiony prostřednictvím ŻCelostátní sítě pro venkov®. Pro tuto osu musí být použito nejméně 2,5 procenta z celkového příspěvku Unie.

Obce nebo zemědělci?

ŻV každém případě lze hovořit o kompromisním rozdělení prostředků mezi zemědělce a obce, které bylo dlouho a tolik diskutované. Je třeba si uvědomit, že propojení zemědělství a venkova je historicky dané a vytváří spolu neoddělitelnou součást. Zemědělství zaměstnává obyvatelstvo přímo v dané obci, kdyby tedy došlo k dalšímu ukončení činnosti některých zemědělských farem, vznikl by problém pro starosty, a to nejen s nezaměstnaností, ale i druhotně s údržbou krajiny, následně by skončila celá řada podniků navazujících zpracovatelských odvětví s širšími národohospodářskými dopady z hlediska závislosti na dovozech potravin a dalších produktů,® říká Martin Fantyš. Je nutné říci, že ať chceme či nechceme, mezi zemědělci a obcemi vzniká určité konkurenční prostředí při čerpání peněz z nového fondu, a to zejména v oblasti osy III. Objevují se názory, které prosazují útlum zemědělství ve prospěch posílení zdrojů na venkovskou infrastrukturu a politiku a obráceně. Jestliže řada starostů obcí tvrdí, že by měli mít nárok na vyšší objem peněz v rámci osy III, názory většiny zemědělců jsou však přesně opačné. Jak Fantyš dále zdůrazňuje, je nutné přesvědčit oba tábory o novém přístupu k agrární politice a o využití synergického efektu všech strukturálních fondů pro oblasti širšího rozvoje venkova. Vždyť pro zemědělství existuje v této oblasti pouze fond EAFRD, který není zařazen jako strukturální, zatímco pro rozvoj venkova jsou určeny strukturální fondy zpravované dalšími rezorty: MŽP, MMR, MPO, MPSV, MŠMT. Úzká vazba na problematiku venkova zůstává zejména u operačních programů Životní prostředí, programů Podnikání a inovace a Regionálních operačních programů.

Půlroční oddálení programu

Půlroční oddálení programu překvapilo o to více, že Česká republika byla první zemí, která svůj PRV předložila Bruselu a podle příslibu Evropské komise měla být mezi prvními zeměmi, kterým měl být program schválen. Vždyť oba programové dokumenty byly projednány ještě vládou Jiřího Paroubka a ještě za bývalého ministra zemědělství Jana Mládka byly nastartovány přípravné práce tak, aby bezprostředně po schválení PRV Evropskou komisí, bylo možné zahájit příjem žádostí u vybraných opatření jednotlivých os programu. Jedním z argumentů oddálení programu pracovníky ministerstva pod vedením tehdejší ministryně Mileny Vicenové bylo i tvrzení o údajné nepřipravenosti zemědělců na nové podmínky, což je podle Fantyše nevěrohodné. V daném případě jde pouze o pokračování a prodloužení již známých programů z Horizontálního plánu rozvoje venkova z období 2004-2006. "Takže se nabízí otázka, zda záměrem tohoto oddálení nebyla výměna stávajících  'zaběhlých 'programů za programy zcela odlišné, cílené pro vybranou skupinu příjemců,® uvedl Fantyš. Je tedy na novém ministru zemědělství Petru Gandalovičovi, aby se pokusil urychleně napravit situaci, v níž se české zemědělství ocitlo za působení jeho předchůdkyně. Jak mne informoval prezident AK ČR Jan Veleba, ministr Gandalovič je v tomto mnohem vstřícnější a lze očekávat, že tak učiní.

FOTO - Haló noviny/Jiří RŮŽIČKA

Připravil Miroslav SVOBODA

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.