Dnes bude představena nová petice zabývající se situací v Národním parku Šumava. Její autor odhaduje, že na životním prostředí v parku můžou být škody až 55 miliard korun, a chce prověřit, zda za rozhodováním některých úředníků nebyla korupce.
Šumavským národním parkem koluje od tohoto týdne nebývale ostrá petice. Kromě toho, že žádá premiéra Jana Fischera a předsedu Sněmovny Miloslava Vlčka o zastavení kůrovcové kalamity a situaci označuje za ekologickou katastrofu, její signatáři chtějí, aby úřady prošetřily zodpovědnost konkrétních osob za vzniklé škody v lesích a prověřily, zda park neovlivňuje korupce.
Petice bude oficiálně představena poprvé dnes v Horní Plané.
Autorům petice vadí, že letos má být v parku vykáceno rekordních 500 tisíc kubíků kůrovcového dřeva, ač dosud správa parku i ministerstvo životního prostředí ujišťovaly, že kůrovec je pod kontrolou a těžba ročně nepřekročí 120 tisíc kubíků dřeva jako v roce 2008. „Skutečnost byla mnohem vyšší - v roce 2009 bylo vykáceno 300 tisíc metrů krychlových dřeva a připočteme-li k tomu minimálně dalších 300 tisíc kubíků odumřelých lesů, jedná se o 600 tisíc kubíků dřeva. Roční přírůst stromů je v parku pouze 300 tisíc kubíků dřeva, pokud by se jednalo o zdravé lesy,” varuje v petici její autor, lesní inženýr a soudní znalec Karel Simon z Českých Budějovic, který také pracuje na České inspekci životního prostředí.
Katastrofu odstartoval Kyrill
Simon odhaduje, že škody na životním prostředí na Šumavě mohou dosáhnout až 55 miliard korun. „V roce 2008 vypracovala policie znalecký posudek, ve kterém byly vyčísleny škody na funkcích lesa ve výši 32 miliard,” doplňuje odborník, který se v roce 1991 podílel na zpracování materiálů pro vyhlášení šumavského parku.
Jeho petice také upozorňuje, že ponecháním zhruba 140 tisíc kubíků dřeva v lesích po orkánu Kyrill v roce 2007 odstartovalo ekologickou katastrofu. „Příčinou není sama příroda, ale rozhodnutí konkrétních odpovědných pracovníků, proto žádáme prověření, zda za vším není lobby či korupce. Existuje mnoho dokladů, kdy byla správa parku i ministerstvo žádáno, aby gradaci kůrovce zastavilo, a nic se nedělo,” vysvětluje Simon.
Starostové nevěří ve změnu
Šumavští starostové jsou spíše skeptičtí a nevěří, že by se situace v parku díky petici změnila. „Všechny petice, které byly, mají jedno společné - obrovské zpoždění. Roky nikdo neslyšel nářky obcí, varování a nyní se najednou upeticujeme. Tahle ale jako první chce, aby byli potrestáni viníci situace, a to je mi příjemné,” tvrdí starosta Modravy Antonín Schubert. Nicméně svůj podpis pod ni nepřipojí. „Teď už je v této zahnojené zahrádce potřeba jen to, aby přišel Brusel a řekl, jak si představuje, aby se o lesy na Šumavě pečovalo, a tak to bylo,” dodává Schubert.
Ředitel šumavského parku František Krejčí věří, že petice nijak neovlivní způsob, jak se na Šumavě chrání lesy. „Doufám, že zvítězí zdravý rozum. Myslím si, že za tím jsou snahy o předvolební přiživení se,” sdělil Krejčí.
FAKTA Čtyři hlavní body nové petice k Šumavě
Autoři žádají premiéra Jana Fischera, aby nechal přešetřit následující body: Rozsah zhoršení životního prostředí a typického vzhledu krajiny Zodpovědnost konkrétních osob za rozsah škod Nečinnost státních úředníků k ochraně životního prostředí a zda toto (ne)jednání nemá znaky korupce Zda nejsou čerpány veřejné finanční prostředky na zhoršování přírodního prostředí v šumavském národním parku
