Autor: Jiří Fencl
Rubrika: rozhovor
Zemědělství se v současnosti chystá na ukončení několika historických procesů - transformace zemědělských družstev, prodej státní půdy a restituce církevního majetku. "Do dvou let by to mělo být vydáno," tvrdí ministr zemědělství Petr Gandalovič.
E15: Vláda přijala nový vodní zákon, který umožňuje vyvlastnění majetku ke stavění protipovodňových opatření. Toho se asi lidé leknou.
Vyvlastnění je skutečně až ten poslední nástroj. Schválením vodního zákona se především vytváří možnost budování takzvaných řízených rozlivů, což je něco, o čem se od povodní 2002 jen hovoří. Namísto toho, aby se budovaly nákladné vysoké hráze ve městech, my se tímto návrhem snažíme vytvořit prostory, kde bychom řeku mohli rozlít nad městem. K tomu musíte vytvořit podmínky, jakési vodohospodářské dílo. Což v podstatě znamená, že jde o nějakou hráz a vymezenou plochu. Ta může být poměrně velká, třeba několik desítek hektarů. Tato plocha může být mimo povodně normálně hospodářsky využívána. Pokud přijde velká voda a poničí například úrodu, tak zákon přiznává majiteli nebo nájemci pozemku náhradu škody.
E15: Jak to bude fungovat v praxi?
Ideální by bylo, kdyby vlastník pozemku souhlasil s odprodejem příslušné části, která slouží stavbě hráze. Ta by přešla do vlastnictví povodí, ale co se týká plochy, ta zůstane majiteli, který se ale upíše, že na té ploše nebude moci například stavět, anebo ji zalesnit. Takže vlastníka to trochu omezí, ale když dojde k řízenému rozlivu, tak mu stát vyplatí náhradu.
E15: Takže teď se ze strany povodí řek rozjede dost rozsáhlý proces vyjednávání s vytipovanými majiteli?
Přesně tak. Jeden z prvních projektů by se měl rozjet například u města Teplice nad Bečvou, kde hrozí, že voda přijde například do Prostějova.
E15: Připravujete řadu zákonů týkajících se trhu s půdou. Jak se dá v době, kdy roste hodnota zemědělské půdy, ještě víc rozhýbat trh?
Dá se urychlit prodej státní půdy tím, že se změní postavení nájemců. Do teď mají při koupi státní půdy přednost zemědělci, kteří na půdě hospodaří. Když tato omezení zrušíme, dáme víc možností těmto nájemcům. Další věcí je urychlení restitučního procesu. Spousta z nich stále drží restituční nároky za stamiliony korun. Nechci hovořit o restituční tečce, ale tento proces je potřeba již někdy ukončit. Třetí věcí je urychlení prodeje státní půdy. V této souvislosti chceme víc investovat do pozemkových úprav a do lustrací nabízených pozemků. A to především v pohraničí, kde jsou vlastnické poměry složitější. Chystáme také organizační změnu na Pozemkovém fondu, protože se domnívám, že fond v současné době není v systému řízení dostatečně efektivní. Chceme ho zeštíhlit a chci z něj udělat vertikálně řízenou instituci.
E15: Další zátěží z hluboké minulosti je takzvaná transformace bývalých JZD. Připravujete další novelizaci původního zákona z roku 1992 a za celou tu dobu se nepodařilo stále velkou část družstev donutit vyrovnat se bývalými družstevníky, kterým dluží téměř deset miliard korun. Myslíte, že se konečně pohnou ledy?
Na to je zatím těžké odpovědět. Já teď vedu politická jednání s koaličními partnery, hlavně s lidovci, ale i s opozicí. Snažím se jim vysvětlit, že by to nemělo ohrozit české zemědělství, naopak je to věc, která má konečně ten historický proces završit. Má zabránit tomu, aby na stát mohly oprávněné osoby podávat žaloby do Štrasburku. To by se mohlo státu vymstít. A navíc ukončení transformace musí zrovnoprávnit i ty povinné osoby. Některé platily a ty například nemohly investovat do vybavení, byly oproti jiným společnostem v nevýhodě.
E15: Diskutovalo se také o tom, že by se dlužníkům nepřiznaly dotace podle hesla - neplatíš dluhy, nedostaneš subvence. Mohla by to být účinná páka?
To se možná nabízelo dřív. Kdybychom použili nějaký takto razantní způsob, tak bychom mohli dostat do krize celé zemědělství. Za druhé to dnes ani není možné, protože vyplácení evropských dotací se řídí podle evropských pravidel a my tomu nemůžeme klást nějaké podmínky.
E15: Vláda připravuje konečně narovnání vztahů s církvemi a takzvanou odluku. Vy připravujete proces navrácení majetku, půdy, rybníků a lesů. Kolik toho majetku je a jak dlouho takový proces bude trvat?
Předběžná dohoda spočívá v tom, že se majetek vydává jen řádům a kongregacím. Církvím a náboženským společnostem se nevydává majetek, ale finanční kompenzace. Vydávání bude probíhat pravděpodobně prostřednictvím Pozemkových úřadů. Nejspíš to bude proces ve správním řízení, kdy příslušný subjekt požádá o vydání historického majetku a na základě dohody o vydání dojde k převodu. Naopak pozemky, které byly v majetku církví, budou od tohoto okamžiku k dispozici právě například pro prodej nebo převod jako náhrada.
E15: Kolik toho majetku je?
Asi 36 tisíc hektarů lesů a několik desítek tisíc hektarů půdy.
E15: Jak dlouho bude vydávání majetku trvat?
Předpokládám, že to bude trvat jistě několik let, protože proces vydávání bude probíhat ve správním řízení, což se musí připravit právně. Nicméně myslím, že třeba do dvou let by to už mohlo být vydáno.
E15: Nedávno jste prohlásil, že byste část lesů privatizoval. Připravujte tedy nějaké konkrétní kroky?
Já chci především upřesnit, že se nejedná o privatizaci podniku. Jedná se teoreticky v budoucnu o možnosti prodeje části státních lesů někde tam, kde to pro stát může být výhodné, protože je v sousedství nějaký majitel, který má o ten kus lesa zájem a dohromady by se o celý komplex efektivněji staral. Takováto privatizace lesů by do budoucna měla jistě smysl a postupně by takto mohl klesnout podíl státních lesů v Česku o nějaké to procento. U nás je ten podíl skutečně vysoký v porovnáním se zeměmi staré evropské patnáctky.
E15: Stále se diskutuje o dalších způsobech práce v lesích. Některé lesnické firmy se například domnívají, že by to šlo podle koncesního zákona. Jak se na to tváříte vy?
Budeme to zvažovat, ale obecně aplikace zákona o veřejných zakázkách je pro lesy složitá, protože zákon má všechny své lhůty a všechny ty principy odvolání a námitek. Ve finále se může stát, že je dokonce zneužitelný vůči podniku Lesy ČR ze strany některých firem, které prostě chtějí celý proces jen nabourat a dostávají státní podnik pod tlak. My diskutujeme intenzivně o tom, jak v budoucnu lesnické práce zadávat. Koncesní zákon je norma, která je šitá pro veřejné služby a já si nejsem úplně jist, jestli je to dobrá norma pro hospodaření ve státních lesích. Protože to už se blíží pro nájmu lesa a já jsem velkým odpůrcem pronájmu lesa.
E15: Proč?
Protože les je majetek, který má dlouhodobý charakter a princip pronájmu vždycky může teoreticky vést k zanedbání péče o les. Nájemce nikdy nebude mít k lesu takový vztah jako jeho vlastník. Buď ať zůstane vlastníkem stát a stará se s tou nejlepší péčí a objednává si příslušné práce u soukromých subjektů, anebo ať je tím vlastníkem soukromník ale ať cítí zodpovědnost se všemi důsledky.
E15: Nabízí se ale pronájem po dobu lesního hospodářského plánu, tedy na deset let.
Já si prostě myslím, že i deset let je v lese velmi málo a proto jsem také začal mluvit o privatizaci. Jestliže někdo má opravdový zájem o dlouhodobé hospodaření v lese, tak by mohl být ochoten si v budoucnu část lesa rovnou koupit.
E15: Co říkáte spekulacím, že si politické strany skrze státní lesy a tendry financují vlastní politické aktivity?
Hospodaření Lesů ČR podléhá důkladné kontrole a je jednoznačně doložitelné, jaké prostředky a na jaký účel byly vydány. Lesy mají v podstatě jen dvě činnosti - zadávají práce a obchodují se dřívím. Nevidím důvod, proč zrovna lesy jsou v tomto směru napadány.
E15: V lesích je teď relativní klid, ale jak z vaší pozice zabránit dalším sporům o zakázky?
Ministerstvo připravuje nový zákon o státním vlastnictví lesů, který by shrnoval všechny problémy. Jakou právní formu to má mít, jak zadávat lesnické práce. Měl by tam také být regionální charakter, zakotvení působnosti krajů. Chceme zákonem také vyjasnit způsoby, jak případně prodávat majetek.
E15: V jaké fázi je příprava?
Snažíme se zpracovat jako věcný záměr návrhu zákona.
***
Petr Gandalovič (43) Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Po revoluci byl dva roky poslancem Federálního shromáždění ČSFR, od roku 2002 zastával čtyři roky post primátora Ústí nad Labem, kde po revoluci stál u zrodu Občanského fóra. Po volbách v roce 2006 byl krátce ministrem pro místní rozvoj, nyní je rok ministrem zemědělství.
