aktuality
Stromy v Krušných horách nadále hynou, jejich nahrazování je nedostatečné. Před rokem a půl ministr zemědělství Petr Gandalovič uznal, že rozsáhlá pomoc je neodkladná. Záchrana lesů trpících překyselenou půdou má přijít na deset miliard korun. Tak velkou sumu může poskytnout pouze Evropská unie. Soukromí vlastníci tvrdí, že přes naléhavost problému se ale od podzimu 2007 moc nezměnilo.
„Prostředky na obnovu Krušných hor jsou podobné jako v minulých letech. Nejsou žádné jiné zdroje, ať už z ministerstva, pokud jde o evropské dotace, nebo od energetických podniků," říká Pavel Filip, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v severních Čechách.
Na zubožený stav dřevin upozorňoval bývalý krajský zastupitel Luděk Forman. „V historii Evropy nebyla větší ekologická katastrofa, kterou by způsobil člověk," tvrdí.
V Krušných horách znovu hyne 40 tisíc hektarů lesů. Na vině je překyselená půda, dědictví po dřívější energetické činnosti v Podkrušnohoří. Odborníci spočítali, že v období let 1947 až 2000 spadlo do hor 26,5 milionu tun síry. To představuje skoro dva kamiony této chemikálie na jeden hektar. A vše zůstalo v půdě.
Právě kvůli její kyselosti začaly stromy opět umírat. Přitom jde o dřeviny vysazené teprve v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Z Kanady bylo pro tyto účely tehdy přivezeno 50 milionů sazenic smrku pichlavého, po Evropě lesníci sháněli obrovské množství sazenic břízy bělokoré. Tyto druhy sice prokazovaly určitou odolnost proti kyselému dešti, jenže v kyselé půdě odumírají jejich kořeny. Musí být proto nahrazeny smrkem ztepilým, buky a duby.
V říjnu 2007 prohlásil Gandalovič po své inspekční cestě v Krušných horách, že obnova porostu je dlouhodobý projekt, s nímž se ale musí začít co nejdříve. „Uděláme vše proto, aby finančních prostředků na záchranu bylo dost," slíbil tehdy ministr. „Pokud se týká evropských dotací, mám dojem, že za tím nikdo nejde," míní dnes Filip.
Podle Formana kraj pořídil studii popisující, kde je zásah nutný okamžitě a kde v dalších letech. Vybral také firmu, která měla soukromníkům a obcím pomoci s projekty na získání dotací.
"Firma byla skutečně vybrána, připravily se projekty pro jednotlivé vlastníky lesů. Všichni tito vlastníci, s výjimkou Lesů ČR, předložili projekty do Operačního programu Životní prostředí a uspěli," popsala současný stav mluvčí kraje Veronika Kindlová.
Soukromníci a obce mají v Krušných horách zhruba třetinu rozlohy lesů, zbytek patří státní organizaci Lesy ČR. Podle této společnosti vzniká projekt pro Krušné hory, o evropské peníze pro obnovu porostů bude žádat v příští etapě podávání žádostí o dotace.
