Výběr informací o chráněné krajinné oblasti Soutok, jejíž vznik dnes svým nařízením schválila vláda:
- O vyšší ochraně lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku se hovoří od začátku 70. let minulého století, plány na vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) se začaly jasněji rýsovat po roce 1990. Poměrně blízko k vyhlášení měla CHKO Soutok za vlády premiéra Petra Nečase (ODS), v září 2012 ale ministerstvo životního prostředí nakonec od záměru odstoupilo, důvodem byl odpor lidí a samospráv proti projektu.
- Programové prohlášení současné vlády Petra Fialy (ODS) z ledna 2022 původně obsahovalo záměr vyhlásit v oblasti dokonce národní park - vedle už déle chystaného národního parku Křivoklátsko - nakonec ale už v červnu 2022 ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že bude znovu usilovat o vyhlášení CHKO. Nižší stupně ochrany už lužní lesy u soutoku Moravy a Dyje mají od konce 40. let minulého století, kdy vznikly národní přírodní rezervace Ranšpurk a Cahnov-Soutok.
- Snahy o zřízení chráněné krajinné oblasti nabraly na tempu v létě 2023, loni v květnu se například rozhodlo, že správa chystané CHKO Soutok sídlit v bývalé škole v Lanžhotě na Břeclavsku. Letos v lednu vznikla nová národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy, jejíž součástí se staly původní (nyní zrušené) rezervace Ranšpurk a Cahnov-Soutok, vyhlášena byla i menší národní přírodní památka Soutok.
- V listopadu 2023 souhlasili s vyhlášením CHKO jihomoravští radní, během uplynulých let se ale objevila i kritika tohoto kroku. Připomínky vznesli například někteří vlastníci pozemků, kteří se obávali omezení hospodářské činnosti a procesních komplikací. Několik z nich podalo žaloby, avšak soudy rozhodly pouze o tom, že vyhlášení CHKO nelze předběžně pozastavit. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že současný režim vyhlášení CHKO změní jen minimálně.
- Tři lokality soutoku Moravy a Dyje jsou už součástí celoevropské sítě Natura 2000 - evropsky významná lokalita - Soutok-Podluží, Niva Dyje a ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko. Typy mezinárodní ochrany pouze potvrzují unikátnost a význam dochovaného přírodního a kulturního dědictví a vyjadřují závazek České republiky toto dědictví chránit. Praktická ochrana těchto území se musí zajistit prostřednictvím národní legislativy.
- "Po 50 letech snah, nejrůznějších výzev, petic, stanovisek, nekonečných jednání a diskusí byly nyní konečně zahájeny reálné kroky k zajištění územní ochrany oblasti soutoku Moravy a Dyje - mimořádně cenné krajiny mezinárodního významu. Pokud se podaří vyhlásit CHKO Soutok, bude odstraněn bezesporu největší dluh české státní ochrany přírody," uvedl v březnu 2023 ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Pavel Pešout.
- Území, takzvaná Moravská Amazonie, je největším zachovalým lužním komplexem v České republice a také největším územím lužních lesů ve střední Evropě. Chráněná krajinná oblast by měla vzniknout téměř 120 kilometrech čtverečních, více než 90 procent lesů je přitom ve vlastnictví státu. Největší část leží v katastru Lanžhota, oblast je oproti existujícím CHKO unikátní tím, že nezahrnuje intravilány obcí a je poměrně málo frekventované komunikace.
- Lužní lesy tvoří směs listnatých stromů, které ke svému řádnému rozvoji potřebují krátkodobé opakované záplavy. Negativně je proto ovlivnila výstavba Novomlýnských nádrží na Dyji, které byly uvedeny do provozu mezi roky 1978 a 1989. Přehradní dílo zamezilo záplavám a spolu s napřímením vodních toků vedlo i k významnému poklesu hladiny spodní vody, což vedlo k usychání a praktickému umírání lužního lesa.
- V 90. letech sice vodohospodáři začali pravidelně odpouštět vodu z Novomlýnských nádrží tak, aby se lesy opět zaplavovaly, celkové sucho a nedostatek vody v posledních letech ale neumožňuje zavlažování provádět v potřebném rozsahu. Na stav lesů má negativní vliv i hospodaření v předchozích dekádách. Ještě v roce 1938 zabíraly otevřené lesy či louky s velkým množstvím solitérních stromů téměř polovinu lesů, nyní to jsou už jen izolované, od sebe vzdálené plochy.
- Biologové také již několik desetiletí upozorňují na negativní dopady současného lesnického hospodaření v oblasti, které dopadá zejména na vzácné a zvláště chráněné druhy. Vedou je k tomu mimo jiné i výsledky studií, které jasně ukazují úbytek vzácných i chráněných druhů a snižování rozlohy a kvality jejich biotopů. Od roku 2007 se ale přístup Lesů ČR začal po dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR měnit.
- Chráněná krajinná oblast Soutok (27. chráněná krajinná oblastí v ČR) je sedmou novou CHKO od roku 1990 po Litovelském Pomoraví (1990), Broumovsku (1991), Železných horách (1991), Poodří (1991), Českém lesu (2005) a Brdech (2016). S rozlohou 120 kilometrů čtverečních patří mezi nejmenší chráněné krajinné oblasti v ČR - největší CHKO Beskydy má 1160 a naopak nejmenší CHKO Blaník jen 40 kilometrů čtverečních. Podobně velká jako Soutok je CHKO Český kras s rozlohou 132 kilometrů čtverečních.
- MŽP chystá také vyhlášení CHKO Krušné hory, proces začal loni v červenci. Rozlohou zhruba 1200 kilometrů čtverečních to bude největší chráněná krajinná oblast v zemi. S tímto krokem nesouhlasí třeba Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, podle něhož jsou cenné lokality už nyní dostatečně chráněné. Lesů, které nepatří státu, je podle sdružení v tomto území přibližně třetina. Výhrady má i samospráva, například starosta Božího Daru Jan Horník (STAN).
- Další chystanou změnou ve velkoplošné ochraně přírody je zřízení národního parku Křivoklátsko, který by měl vzniknout na zhruba 16 procentech současné chráněné krajinné oblasti, která funguje už od roku 1978. Návrh na vyhlášení národního parku loni v prosinci schválila vláda, nyní čeká na posouzení Sněmovnou. Starostové z Křivoklátska ale trvají na tom, aby režim ochrany zůstal v režimu chráněné krajinné oblasti.
Praha 15. ledna (ČTK)
