Zítra (13. ledna 2023) uplyne přesně rok od chvíle, kdy vláda Petra Fialy získala se svým programovým prohlášením důvěru Poslanecké sněmovny. Experti a expertky Hnutí DUHA a dalších organizací asociace ekologickým organizací Zelený kruh vyhodnotili, jak vláda první rok plnila body ke zlepšování kvality ovzduší, péči o půdu, zemědělství, ochraně klimatu a modernizaci energetiky. Podrobné hodnocení výsledků je v příloze tiskové zprávy.
Vláda dosáhla v pěti ekologických tématech nezanedbatelného posunu k lepšímu (rozvoji obnovitelných zdrojů, evropské a mezinárodní politice ochrany životního prostředí, ochraně půdy a zemědělské krajiny, ochraně zájmů životního prostředí při povolování staveb a v kontextu energetické krize i v tom, že neuhnula od útlumu uhlí). Avšak v žádném ze svých slibů nedosáhla tak výrazného pokroku, jakého za první rok mohla (či přímo slibovala).
V dalších šesti případech došlo pouze k drobnému posunu k lepšímu či mírně převažují dosavadní dílčí pozitivní kroky - jedná se o ochranu ovzduší, snižování množství odpadů, ochranu cenných území a druhů, zadržování vody v krajině, energetické úspory a dopravu. Jedno téma (těžbu surovin) vláda zanedbala a nedošlo celkově k žádnému posunu či byly v rovnováze dílčí drobné pozitivní i negativní kroky. Drobný posun k horšímu či mírně převažují negativní kroky nastal v tématu ochrany a obnovy lesů, zejména nečinností Ministerstva zemědělství či přijetím nefunkčních opatření. Výrazný posun k horšímu probíhá v oblasti jaderné energetiky a účasti občanů při povolování stavebních záměrů.
Největší kontrast mezi sliby z programového prohlášení a realitou je v případě lesů, kde vláda slibovala zásadní změnu přístupu k hospodaření i regulaci přemnožené zvěře a výsledek je zatím fakticky žádný. Stejně tak vláda slibovala posílení účasti veřejnosti v rozhodování o stavbách a místo toho účast dále omezuje.
V roce 2022 ekologické organizace hodnotily Programové prohlášení tak, že z 15 hodnocených oblastí měla vláda celkem pět, kde předkládá konkrétní komplexní pozitivní plán - jedná se o ozdravení českých lesů, chráněná území a druhy, zadržování vody v krajině, půdu a zemědělství a odklon od uhlí. Ve třech dalších oblastech (ovzduší, odpady a obnovitelné zdroje) měla vláda konkrétní pozitivní závazky, ale chybí komplexní strategie a důležité detaily k řešením. Ve čtyřech oblastech (energetické úspory, těžba surovin, účast veřejnosti a celková klimatická politika) zůstává vláda na úrovni obecných deklarací bez důležitých řešení. V jednom případě (jaderná energetika) hodnotily ekologické organizace závazek z programového prohlášení jako vyloženě negativní, když bez dalších podmínek podporuje výstavbu jaderného bloku v Dukovanech.
Jiří Koželouh z Hnutí DUHA výsledky komentuje:
“Rok od chvíle, kdy vláda Petra Fialy získala získala se svým programem důvěru poslanců a poslankyň, udělala pokrok v jedenácti z patnácti ekologických témat, které dlouhodobě sledujeme. Pouze ve čtyřech tématech však došlo k zásadnějším krokům a většímu celkovému posunu. A v žádném ze svých závazkům nedosáhla tak výrazného pokroku, jakého za první rok mohla (či přímo slibovala). Největší skupinu ekologických témat - celkem šest - tvoří oblasti, kde vláda udělala spíše první nesmělé kroky ke zlepšení. Oproti minulým letům je třeba ocenit, že stát konečně razí rozvoj obnovitelných zdrojů, byť je otázka, jak by to vypadalo, kdyby jej k tomu nedotlačila až válka a související tvrdé omezení přístupu k fosilním palivům z Ruska. Naopak vláda zásadně zaostala za svým programem v oblasti změny lesního hospodaření a ozdravení lesů, což vede ke škodám a zhoršování stavu krajiny.”
Petra Kolínská ze Zeleného kruhu říká: "Vládní prohlášení považujeme za závazný dokument. Apelujeme proto na dotčené ministry, aby se zaměřili na oblasti, kde se zatím sliby nedaří plnit, aniž je pro to rozumný důvod."
Lesy: Novela zákona o myslivosti stále není předložena, i když ji odborná veřejnost (koalice vlastníků lesů, ochranářů, lesníků a zemědělců) připravila. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula chce předložit vlastní návrh, ale jeho úřad neměl kvůli evropskému předsednictví čas. Nečinnost a nevyužití připravených návrhů hodnotíme jako negativní krok, neboť přemnožená zvěř znemožňuje obnovu odolnějších lesů. Prozatímní ředitel Lesů ČR Jiří Groda alespoň vyjednal s ministerstvem, že 25 % honiteb Lesy ČR přestanou pronajímat a začnou provozovat myslivost ve vlastní režii, což hodnotíme jako posun k lepšímu.
Ministerstvo zemědělství (MZe) nepředložilo slibovanou změnu zadání pro Lesy ČR, které dle programového prohlášení vlády mají přestat být továrnou na na dřevo. Výběrové řízení na nového ředitele se muselo opakovat, transparentností neoplývalo o a ani nově vybraný ředitel není zárukou slibované změny.
MZe na jaře představilo nový program podpor adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu, který je doslova Potěmkinovou vesnicí – ve skutečnosti vlastníky ke skutečným krokům k adaptaci lesů na změnu klimatu a podpoře biodiverzity nestimuluje – dává jim peníze za současné neudržitelné hospodaření. Také pravidla finanční podpory na obnovu lesů (národní dotace, NPO) nezajišťují obnovu věkově a prostorově diferencovaných a tudíž odolnějších lesů (nedostatečný důraz na přirozenou obnovu a využití přípravných dřevin na holinách), v praxi tak dochází díky dotacím k obnově stejnověkých porostů. U státních lesů MZe závazek upřednostnit mimoprodukční funkce nijak nenaplňovalo. Tento krok je tedy posun k horšímu.
MZe novelizovalo vyhlášku o lesním hospodářském plánovaní, která částečně zlepšila podmínky lesního hospodářského plánování pro lesy obhospodařované přírody blízkými postupy. Což je samo o sobě částečný nezanedbatelná posun k lepšímu. MZe ale vydalo také novou vyhlášku č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa, která nahradila předchozí vyhlášku č. 139/2004. V této vyhlášce neodstranilo problém, že nutí vlastníky k výsadbě hustých stejnověkých lesů (povinné počty sazenic snížilo jen málo). Oproti předchozí vyhlášce je to sice velmi malý posun k lepšímu, ale je to daleko horší výsledek, než který vláda slibovala v programovém prohlášení.
Strategie obnovy a přestavby lesních porostů s důrazem na posilování ekosystémových funkcí dle rizika ohrožení rozpadu porostů a biomonitoringu reakce lesů na sucho nebyla připravena.
Chráněná území a druhy: MŽP začalo proces projednání návrhu na vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Nedostatečně. Čelí propagandě myslivecké a lesnické lobby, která proti vyhlášení NP poštvala místní obce. K vyhlášení NP Soutok (ani CHKO Soutok) zatím žádné kroky nepodniklo. Agentura ochrany přírody a krajiny připravila koncept novely zákona o ochraně přírody a krajiny pro zajištění účinnější ochrany druhů postavenou především na ochraně biotopů, který však nebyl odbornou veřejností pozitivně přijatý. Pozitivní je snaha plnit program, ale zatím není jasné jestli výsledek bude pozitivní.
Voda v krajině: Ústavní zákon o ochraně vody neřeší příčiny nedostatku vody v krajině, příliš rychlého odtoku a podobně.
Díky ochranným pásům kolem vodních toků aplikovaných v rámci opatření dotací ze Společné zemědělské politiky by se měla zlepšit úroveň ochrany vod. Byly zastaveny práce na kanálu Dunaj-Odra-Labe, ale ČR neodmítla polské plány na splavnění Odry a stále se plánuje splavnění Labe. Novinkou v dotační nabídce Operačního programu Životní prostředí budou dotace na nákup pozemků pro podporu renaturačních procesů a revitalizaci vodních toků. Vláda podepsala špatnou smlouvu s Polskem o dolu Turów a za peníze se vzdala možnosti chránit vodu a místní obyvatele
