Počet ohrožených druhů hub v Česku se za poslední téměř dvě dekády zdvojnásobil. Vyplývá to z nového vydání Červeného seznamu hub ČR, který hodnotí ohrožení velkých hub na území ČR. Nárůst je způsobený především tím, že mykologové objevili větší počet vzácných hub na českém území. V tiskové zprávě o tom informovala Česká vědecká společnost pro mykologii a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, které seznam vytvořily.
Nové vydání zahrnuje 1 676 druhů hub, což je zhruba třetina druhů, které na českém území rostou. Pro srovnání, předešlá verze seznamu, která vyšla před 18 lety, obsahovala zhruba 900 druhů hub. Ohrožených druhů v novém vydání napočítali mykologové 330, zranitelných 325 a další více než dvě stovky jsou v kategorii téměř ohrožených.
„Bohužel, ještě dnes řada lidí pohlíží na houby v lepším případě jako na poživatinu nebo v tom horším jako na nebezpečné škůdce. Neuvědomují si, jakou mají v ekosystému nezastupitelnou roli,“ uvedla jedna z editorek nového seznamu Tereza Tejklová. Houby podle ní hrají zásadní úlohu při zajištění koloběhu živin v přírodě nebo jako symbiotičtí partneři téměř všech rostlin.
Na seznamu se podílel tým 20 profesionálních i amatérských mykologů. Data získali z muzejních a institucionálních herbářů, veřejných i neveřejných databází a ze záznamů terénních mykologů a dalších jednotlivců. Shromáždili 77 228 údajů.
Velký nárůst hub v červeném seznamu není způsobený jen skutečným zvýšením jejich ohrožení, ale spíše tím, že mykologové v Česku v posledních dvou dekádách našli mnoho, často vzácných druhů hub, které doposud nebyly v ČR známy.
Míra ohrožení u většiny druhů naopak poklesla, což je zčásti způsobeno jinou použitou metodikou, která je poprvé v souladu s doporučeními Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Částečně je podle mykologů důvodem i to, že ustoupil vliv některých negativních vlivů, jako jsou kyselé deště, které byly hlavní zdrojem ohrožení hub v druhé polovině 20. století.
„Je to ale i tím, že máme více dat. Některé druhy, které se mykologům před 18 lety zdály vzácné, již dnes za ohrožené považovat nelze. Například muchomůrka Vittadiniho, která je v poslední době pravidelně nalézána i na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích,“ doplnil další z editorů Petr Zehnálek.
Naopak kůrovcové kalamity nebo rostoucí vliv klimatických změn přiměly mykology některé houby do seznamu přidat. Vrátili tak do něj opět i pět desítek druhů, které považovali za nezvěstné. Jedná se například o kyjanku Zollingerovu, plešivku fialovou či závojenku vlhkou.
Nejčastější příčinou ohrožení některých druhů je podle mykologů malá velikost jejich populace. Dalšími důvody jsou intenzivnější hospodaření v lesích, hromadění živin v ekosystémech a klimatická změna.
ČTK
