Studie nedávno publikovaná v prestižním časopise Nature ukazuje, že ukládání uhlíku v lesích má na zpomalení změny klimatu velmi malý dopad a bez urychleného snižování emisí se tedy neobejdeme. Nevelký potenciál, které uložení dodatečného uhlíku v lesích představuje, má být podle vědců využitý pro kompenzování zbytkových emisí například ze zemědělství, které se může stát uhlíkově neutrálním pomaleji než energetika či doprava.
Přestože se o ukládání uhlíku v lesích uvažovalo jako o významné pomoci k tomu, aby globální oteplování nepřesáhlo 1,5 °C, výzkum publikovaný v časopise Nature využívající strojové učení ukazuje, že i odstranění všech lidských zásahů do lesů na celém světě by vedlo jen k zachycení dodatečných 44 miliard tun uhlíku. To je pouze o 16 % víc, než lesy zadržují nyní a odpovídá to přibližně 4 letům současných emisí CO2 vypouštěných lidskou činností.
V minulých desetiletích díky rostoucím teplotám a zvýšené koncentraci CO2 probíhala fotosyntéza účinněji a vedla k rychlejšímu růstu stromů a tedy i k ukládání dodatečného uhlíku. Jak ukazují data z Evropy, mezi lety 1950 a 1999 se každoroční míra ukládání uhlíku v lesích pravděpodobně zpětinásobila. Tento přiživovaný nárůst dřevní hmoty tak v lesích mírného pásma dočasně vyrovnával efekty nedílné dynamiky lesních ekosystémů, mezi které patří požáry, vývraty při vichřicích či gradace hmyzích populací.
Efekt oxidu uhličitého však asi před dekádou dosáhl svého maxima a nyní celosvětově začínají převládat dopady sucha a změny klimatu vedoucí k rozpadu málo adaptovaných lesů. Česko, Rakousko, Německo, Polsko či Slovensko zažívají v posledních letech velká sucha mnohde následované mimořádně silným rozpadem nevhodně vysázených monokultur, například smrků či borovic citlivých na sucho. Lesní požáry se častěji rozšiřují v Portugalsku a Itálii a vichřice vedou k rozsáhlým polomům v Itálii a Rakousku.
Lesy se tak nyní mohou globálně stát čistým zdrojem uhlíku namísto jeho pohlcování. Zjištění výzkumného centra Evropské komise ukazují, že nynější pokles přírůstu lesů a současné zvyšování těžby a rozpadu lesů v Evropě vede k rychlé ztrátě schopnosti lesů ukládat uhlík, jak se již projevilo během rozpadu smrkových monokultur i v České republice. Jen v roce 2019 uniklo díky těžbě lesů do atmosféry 15 milionů tun CO2, což je více než všechna osobní auta a dodávky dohromady. Pokračování dosavadních hospodářských postupů by pak dle výzkumníků vedlo k dalšímu poklesu ukládání uhlíku. Česká republika je přitom zavázaná přispět k naplnění cíle, který Evropské unii k roku 2030 stanoví uložení dodatečných 310 milionů tun CO2 v krajině.
Celoevropská analýza přitom zjistila, že při zavedení výběrové namísto plošné těžby lesů, zpestření druhového složení lesů a vyčlenění míst pro divokou přírodu, tedy opatřeních, která prosazuje i kampaň Hnutí DUHA Zachraňme lesy, by mohl být cíl EU pro zadržení uhlíku v lesích k roku 2030 dosažitelný i při mírném zvýšení, a to i při zachování stávajícího množství těženého dřeva.
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy vysvětluje: „Studie z časopisu Nature ukazuje, že pokud nebudou budoucí lesy dostatečně odolné a adaptované, může se při jejich rozpadu uvolnit do atmosféry až čtyřnásobné množství uhlíku, než jaké by mohly teoreticky maximálně pohltit navíc. Zaměřit se na odvrácení tohoto rizika je tedy mnohem smysluplnější, než nákladně a narychlo sázet málo odolné sazenice.”
„Pro uložení uhlíku v krajině je nezbytné rychlé přijetí klimaticky inteligentního lesního hospodaření, které počítá s rozšířením míst pro divokou přírodu a odkladem těžby starých listnatých lesů. I uhlík v mrtvém dřevě ponechaném v lese se do atmosféry neuvolňuje okamžitě, ale trvá desetiletí, než se rozloží. Kromě toho je větší zastoupení starých stromů a mrtvého dřeva nezbytné pro zpomalení poklesu biologické rozmanitosti v lesích. Ministr zemědělství by měl urychleně předložit lesní zákon, který to zajistí.”
TZ Hnutí DUHA
