Příprava infrastruktury je podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) podmínkou úspěšné transformace česko-polsko-německého Trojzemí po ukončení těžby uhlí v polském dole Turów u hranic s Českem a Německem. Přestože se obyvatelům sousedních zemí může zdát, že by transformaci mělo řešit hlavně Polsko, podle Půty to bude mít dopad i na sousedy. ČTK to dnes řekl po skončení Česko-polsko-německé konference o spravedlivé transformaci Trojzemí v Liberci.
„Žijeme ve společné Evropě, kde je volný pohyb lidí, kapitálu a zboží přes hranice, a pokud bude u sousedů těsně za hranicemi nějaký velký sociální problém, tak se nepochybně odrazí i do života v sousedních českých a německých regionech," doplnil liberecký hejtman. Podle posledních čísel pracuje podle Půty v dole a elektrárně na 5000 lidí, ukončení těžby je tak možné brát jako ohrožení pracovních příležitostí, ale také jako velkou příležitost.
„Velká část těch lidí je vzdělaná v inženýrských oborech, které jsou dnes zajímavé, a je to příležitost je zaměstnat v nějakých nových odvětvích. A to, co my pro to můžeme udělat jako veřejný sektor, je vytvořit infrastrukturu," dodal Půta. Třeba starosta polské Bogatyně informoval o plánech města vybudovat u hlavní silnice novou průmyslovou zónu, která by nabídla prostor k podnikání novým firmám a lidem z regionu práci. V Žitavě zase úspěšně rozvíjejí výzkumné projekty.
Podmínkou úspěšné transformace celého území po ukončení těžby je ale společný postup, podle účastníků konference není možné, aby každá země řešila své problémy sama. Zatím to ovšem naráží na otázky financování společných projektů. Zatím se projekty transformace řešily samostatně na území jednotlivých států. „Myslím, že to je naprosto výjimečná situace a naprosto výjimečné území, a věříme, že vyjednáme i trochu výjimečný přístup v rámci EU," dodal hejtman, který věří, že se podaří peníze na projekty zajistit.
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, se chystá těžbu postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají zejména ztráty podzemní vody a také zvýšené prašnosti nebo poklesu půdy. Polsko a PGE proto v únoru 2022 zaplatily Česku kompenzace za škody 45 milionů eur (1,1 mld. Kč) a firma dělá i další opatření. Těžbu tam PGE plánuje do roku 2044.
ČTK
