Ministerstvo zemědělství ČR podporuje produkci a využívání energetické biomasy několika formami, přičemž sleduje indikativní cíle EU pro obnovitelné zdroje (podíl biopaliv ve výši 5,75 % energetického obsahu na celkové spotřebě dopravních paliv v roce 2010 a 10 % v roce 2020, celková spotřeba energie EU by měla být do roku 2020 tvořena z 20 % z obnovitelných zdrojů, přičemž pro ČR je závazek stanoven na 13 %) zároveň se však musí držet v mantinelech vyhrazených legislativou EU, která mj. nepovoluje subvenční duplicitu, což v praxi znamená, že pokud pro daný segment existuje subvence v rámci EU není další podpora na národní úrovni přípustná. MZe proto v maximální míře aplikuje především evropské dotace, pro které vytváří rámec právních předpisů na národní úrovni.
Ministerstvo zemědělství ČR podporuje produkci a využívání energetické biomasy několika formami, přičemž sleduje indikativní cíle EU pro obnovitelné zdroje (podíl biopaliv ve výši 5,75 % energetického obsahu na celkové spotřebě dopravních paliv v roce 2010 a 10 % v roce 2020, celková spotřeba energie EU by měla být do roku 2020 tvořena z 20 % z obnovitelných zdrojů, přičemž pro ČR je závazek stanoven na 13 %), zároveň se však musí držet v mantinelech vyhrazených legislativou EU, která mj. nepovoluje subvenční duplicitu, což v praxi znamená, že pokud pro daný segment existuje subvence v rámci EU není další podpora na národní úrovni přípustná. MZe proto v maximální míře aplikuje především evropské dotace, pro které vytváří rámec právních předpisů na národní úrovni.
Obr. 1: Topolové plantáže jako protihlukové zástěny
Za nepřímé formy podpory lze považovat ty, jež vytvářejí poptávku po vlastní biomase. Tou je například legislativní podpora. ČR tak v souladu s Evropskou energetickou politikou uzákonila povinnost nahrazovat část dopravních paliv dostupných na trhu v ČR biopalivy. Bylo tak provedeno novelou Zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, která stanovuje povinnost přimíchávání biosložek do fosilních paliv. U benzínů tak od roku 2008 musí být minimálně 2,0 % objemu tvořena biosložkou (bioetanolem), od roku 2009 pak tento podíl vzroste na 3,5 %. Analogická situace je i u motorové nafty, kdy od 1. 9. 2007 musí být minimálně 2,0 % z celkového objemu prodané motorové nafty tvořena biosložkou (MEŘO- metylester řepkového oleje), od roku 2009 se podíl dále navýší až na 4,5 %.
Obr. 2: Topolová plantáž jako ochranný pás v produkční oblast
MZe ve spolupráci s dalšími resorty připravilo Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv, který umožní podporu a tím i vyšší uplatnění biopaliv. Podpora se bude týkat „čistých” 100% biopaliv a jejich vysokoprocentních směsí (SMN 30, E85, E95, čistý rostlinný olej) a bude spočívat v úlevě na spotřební dani. Program je v současnosti zaslán k posouzení Evropské Komisi (EK).
Obr. 3: Biomasu lze zpracovat na produkt využitelný ve všech druzích kotlů
Dalším nepřímým způsobem podpory pěstování biomasy je podpora jejího zpracování. V rámci Programu rozvoje venkova pro období let 2007 – 2013 tak zemědělské podniky mohou získat 35 – 60 % finančních prostředků potřebných na výstavbu či instalaci zařízení pro zpracování energetické biomasy, přičemž 75 % finanční podpory je hrazeno ze zdrojů EU 25 % pak z národních zdrojů ČR. Podpora se týká investic do zařízení, jakými jsou například pletárny, briketárny, kolte na biomasu, bioplynové stanice, kogenerační jednotky či další podobné technologické celky využívající primárně biomasu.
Obr. 4: Jako OZE lze využít pouze část biomasy
Přímou podporou pěstování energetických plodin zůstává letos stejně jako loni podpora dostupná v rámci celé EU tzv. „uhlíkový kredit” nebo „C-kredit”. V loňském roce byla v ČR aplikována rovněž národní podpora pěstování energetických plodin – dotační titul 1.U., ta však byla pro nesoulad s právními předpisy EU bez možnosti alternativy zrušena (viz. výše zmíněná duplicita). Rozsah a struktura ploch žádostí o tuto podporu je pro ilustraci znázorněn v grafu 1.
Graf 1 : Stav a struktura ploch, na než bylo v roce 2007 žádáno o podporu pro pěstování energetických bylin (dotační titul 1.U)
C-kredit je tak v současnosti jedinou přímou podporou pěstování energetických plodin dostupnou pro české farmáře. V loňském roce bylo v ČR o tuto subvenci podáno na 900 žádostí v rozsahu 56 759,76 ha. Rozsah i struktura jsou pro ilustraci znázorněny v grafu 2.
Graf 2: Plochy a struktura C-kreditu v ČR v roce 2007
Situaci C-kreditu v rámci EU-27 ilustruje graf 3. V EU jako celku byly podány žádosti na celkový rozsah ploch 2 843 450 ha, z čehož tedy ČR zaznamenala zhruba 2 % podíl. Téměř polovinu přitom v součtu tvořily plochy žadatelů z Francie a Německa. Důležitým faktorem ovlivňujícím tuto subvenci v roce 2007 byla skutečnost, že celková plocha žádostí překročila téměř o 850 000 ha maximální plochu 2 000 000 ha pro celou EU, do které byla garantována podpora ve výši 45 €/ha. Překročení maximální garantované plochy tak fakticky znamenalo krácení podpory koeficientem 0,70337 (dle platných právních předpisů EU se však nekrátila samotná výše podpory, ale snížila se výměra, na níž byla podána žádost).
Graf 3: Porovnání rozsahu žádostí o C-kredit jednotlivých členských států EU-27
Na možnost překročení maximální garantované plochy již předem upozorňovaly některé členské státy (především PL, HU, LT, IT) včetně ČR a žádaly o změnu ve smyslu navýšení podpory nebo o navýšení maximální garantované plochy. EK však tyto připomínky nakonec nezohlednila.
Obr. 5: Biomasa jako OZE nás obklopuje ve všech formách
Beze změny zůstaly základní aspekty podpory, tedy maximální garantovaná plocha pro EU-27 v rozsahu 2 000 000 ha a částka 45 €/ha, i pro roky 2008 a 2009, kdy bude podpora pěstování energetických plodin aplikována z EU s nejvyšší pravděpodobností naposledy. Taková situace se samozřejmě jeví mnoha členským zemím (včetně ČR) jako nepřípustná a již nyní se diskutuje o nutnosti zachování podpory i pro další léta či o vytvoření zcela nové alternativy této evropské subvence.
Obr. 6: Každá biomasa je využitelná pro energetické účely
K několika změnám, jež by měly zmírnit velmi přísné podmínky vyplácení podpory, současně by měly však i podporu zjednodušit a zpřístupnit, přeci jen od sezony 2008/2009 došlo. Tou největší je možnost podání žádosti v případě využití energetických plodin na vlastním hospodářství. Žadatel v takovém případě nemusí skládat jistinu ve výši 60 €/ha, musí však prokázat, že disponuje zařízením, jež je způsobilé získat z dané plodiny energetický produkt a tento bude na vlastním hospodářství zároveň spotřebován. Další prodej získaného energetického produktu (paliva, energie) tedy v případě podané žádosti o podporu pěstování energetických plodin při současném zpracování na vlastním hospodářství zůstává zapovězen.
Ing. Jan Bednár – Odbor ekologického zemědělství a obnovitelných zdrojů energie MZe
