Desítky lidských životů, škody v řádech stovek miliard, milióny popadaných stromů - to je důsledek extrémních výkyvů počasí jako jsou povodně či vichřice, které nás v posledních letech pronásledují nápadně často. Teď je potřeba, abychom poučení z kalamity dokázali převést na konkrétní opatření.
 Největší kalamita v dějinách tuzemského moderního lesnictví jednoznačně potvrdila, o čem odborníci mluví už léta. Zdravotní stav českých lesů je špatný. Do velké míry to způsobuje současné hospodaření. Hlavní problémy pojmenovalo 290 českých vědců ve společném stanovisku z května loňského roku. Druhová skladba, která z lesů namísto pestrého a odolného společenstva dělá jen smrkové monokulturní továrny na dřevo, přemnožená zvěř, jež spásá mladé stromky, holosečné kácení. Smrk má mělké kořeny, patří do hor, v nížinách je mnohem zranitelnější. Když se do takového lesa opře pořádná vichřice, padají stromy jako domino. Ačkoli nevýhody smrkového hospodaření mnoho lesníků zná, smrk je nadále bezkonkurenčně nejčastěji sázeným stromem.
 Vichřice z minulého týdne nám dává příležitost tento stav změnit. Budeme prosazovat, aby přinejmenším státní lesy při zadávání veřejných zakázek požadovaly, že nově vysazované porosty byly ekologicky stabilnější. Součástí připravovaného národního lesnického programu i novelizovaného zákona o lesích by mělo být vyloučení holosečí a výsadba stromů odpovídajících místní druhové skladbě. Do lesů se tak dostane více listnáčů a smíšených porostů.
 Měli bychom rovněž změnit pravidla pro dotace z evropských fondů tak, aby stát subvencoval zdravě hospodařící lesníky - nikoli aby ještě přispíval těm, kdo nejsou ochotni dobrovolně přistoupit na přírodě blízké postupy. Novou dlouhodobou strategii změny druhové skladby a prostorové struktury porostů si zaslouží i státní lesy.
 V národních parcích by pak měly v těch nejcennějších oblastech padlé stromy zůstat na místě, protože to je ten nejpřirozenější způsob, jak se les může postupně obnovit. A jinde než v těchto oblastech si jej dovolit nemůžeme. Ovšem zejména ve třetích zónách parků, odkud by se mohl kůrovec šířit do okolních hospodářských porostů, je třeba polomy rychle a přitom šetrně zpracovat.
 Z vědeckých propočtů vyplývá, že vinou zvyšující se koncentrace skleníkových plynů budou extrémní výkyvy počasí stále častější. Stejně jako pro prevenci povodní je dobré zvyšovat přirozenou schopnost krajiny zadržovat vodu, a nikoli budovat nové přehrady, pro zmírnění následků vichřic musíme změnit náš přístup k lesům. Teď je k tomu ten pravý čas. Věřím, že se s ministrem zemědělství dohodneme na společném postupu.

O autorovi: Martin Bursík, (Autor je místopředseda vlády a ministr životního prostředí)

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.