Libor DVOŘÁK, moderátor
Pomoci vlastníkům lesů vyrovnat se s kůrovcovou kalamitou by měla velmi pozorně sledovaná novela lesního zákona. Změny by měly poskytnout vlastníkům nestátních lesů podporu na obnovu a zajištění kalamitních ploch. Reálné změny by měly být v případě výsadby nových smíšených lesů patrné prakticky okamžitě. U telefonu už je náš stálý spolupracovník, zemědělský analytik Petr Havel. Petře, zdravím tě.
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Zdravím také tebe a všechny posluchače.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Jaké hlavní změny by podle tebe měla přinést tato novela?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Tak, kdybychom ty všechny změny měli vyjmenovat, to bysme tady byli dlouho, ale obecně lze říci, že by tedy měla umožnit nějaké operativnější jednání vlastníků lesů a vůbec prostě lidí, který se v lesnictví pohybují, vůči kůrovci. Prostě změnit nějakým způsobem způsob hospodaření v lesích. Nicméně je tady opravdu velmi velká řada zcela zásadních pozměňovacích návrhů, mimochodem podporovaných vědeckou komunitou poměrně širokou, takže je otázka, jak to nakonec všechno bude.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Petře, která opatření v boji proti kůrovcové kalamitě jsou podle tebe nejdůležitější?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, my právě teďko se zabýváme tím lesním zákonem a to znamená, že všechna opatření, která se jakoby mají udělat nebo schválit, by měla být lesnická opatření. Jenže problém je v tom, že tohle je mnohem širší problém. To znamená, je potřeba také mluvit o tom, jak je hodnocena práce v lesích, jaký je odborný lesní personál, a to už není třeba věc zemědělství, to je spíše věc Ministerstva školství. Jakým způsobem zpracovávat vytěženou hmotu. To je zase oblast vlastně malého a středního podnikání, protože by bylo potřeba navrátit k našim lesům malé, drobné a střední pily. Jinými slovy, chci tím říct, že těch opatřením, aby skutečně fungovala, by mělo být daleko více, než jenom opatření navrhovaná třeba v novele lesního zákona a měl by to být skutečně nadresortní problém, který by bylo potřeba řešit systémově, protože upřímně řečeno, ať už velká nebo malá novela lesního zákona ten problém jaksi systémově neřeší.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Jak intenzivní je výsadba smíšených lesů? Ptám se proto, že jsem ještě před dvěma roky slyšel vlastníky, malé vlastníky soukromé, lesů na Vysočině, kteří říkali, ale já budu sázet smrk, měli jsme to tam kolik generací, to jest, je tady jakýsi blok i u těch majitelů, kteří samozřejmě vědí, že ty smíšené lesy by byly lepší, dnes už to asi neudělají, ale přesto ještě před těmi dvěma lety byli odhodláni znovu sázet smrk.
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, myslím si, že to neudělají, dokonce to ani zas tak nedělali, podle statistik z loňského roku dokonce činila výsadba, tedy opět nová výsadba při zalesňování listnáči, celých 56 % ze všech těch listnáčů nebo ze všech stromů, které se opětovně vysazovaly, i když stále, pokud bychom to vzali po jednotlivých druzích nebo typech stromů, tak vede tedy smrk. Nicméně ten jaksi zájem vlastníků na opětovné výsadbě smrků spočívá prostě v tom, že smrk je dobře zpeněžitelný, i když v současné době /nesrozumitelné/ nad ním hodně prodělávají, ne, ale je to prostě vhodná dřevěná pro průmysl. Ale není prostě pravda, že by ta výsadba listnáčů byla nějaká malá. Ale v tom obrovském množství samozřejmě ten podíl listnáčů se sice zvyšuje, ale postupuje to velmi pomalu.
Libor DVOŘÁK, moderátor
V české krajině je v poslední době vidět hodně školek právě s listnatými stromy, což tu dříve nebývalo. Petře, je jich dostatek a s jakými listnáči se do těch smíšených lesů počítá především?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, tak není jich dostatek, a to ze dvou důvodů, jednak školkaři nebyli připraveni na kůrovcovou kalamitu, takže počítali stejně spíše se alesňováním tím smrkem a dalšími jinými tedy dřevinami než těmi, kterými by se zaleňovat mělo, a to jsou takzvané, říká se tomu pionýrské dřeviny. To jsou vlastně dřeviny, které se vysadí na ty holiny, na ty odlesněné plochy, na ty vykácené plochy, a musí se samozřejmě brát v úvahu, jaké stanoviště, to znamená, některé ty dřeviny se hodí výše, některé do nižších poloh, je jich celá řada, jedle, jasan, javor, olše, jilm, bříza a další, takže počítá s širší skladbou těch dřevin na opětovně osazovaných plochách, ale skutečností je, že těch sazenic není moc, jednak, jak říkám, nebyla připravenost těch školkařů, jednak také některé ty sazenice listnáčů uschly. Zejména loni, když bylo horko a vlastně sucho.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Petře, jak významnou pomocí pro české lesy by bylo také snížení stavu některých druhů zvěře, hlavně vysoké a černé, po němž řada odborníků i myslivců volá?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, je to naprosto zásadní, protože zvěř vnašch lesích je skutečně přemnožená, také se hodně intenzivně diskutuje o otevření mysliveckého zákona a nějakých jiných formách regulace stavu zvěře, než jaké jsou v současné době, protože se ukazuje, že jsou asi zřejmě nesprávně nastavené ty regulativy, čili je to naprosto zásadní a je to právě také součást řešení, které není jenom předmětem lesního zákona, ale třeba právě mysliveckého zákona.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Poslední otázka pro zemědělského analytika Petra Havla. Ty už jsi o tom trošku mluvil, před nějakými 40 lety se po kalamitě způsobené hlavně ve výškách nad 800 m kyselými dešti způsobenými našimi uhelnými elektrárnami jako ten pionýrský strom, o němž jsi mluvil, prosadila bříza. Rychle roste, nežije dlouho, a může tak připravit terén pro, dejme tomu, definitivní lesní porosty. Jak se na to díváš?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Jak už jsem vlastně skutečně naznačil, ano, tohle je jeden ze způsobů řešení, samozřejmě není to jenom bříza, ale právě využití těch zpevňujících nebo pionýrských dřevin na těch vykácených pozemcích je naprosto nutné, a co k tomu říct. Je to prostě správné a mělo by se to dělat častěji a více. Ono totiž samozřejmě ve výsledku potom bude ten les pestřejší a to je přesně to, co potřebujeme. Stejně jako je vůči suchu odolnější pestrá krajina, tak vůči suchu i škůdcům je samozřejmě odolnější pestřejší les.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Říká zemědělský analytik Petr Havel. Petře, děkuji a pěkný podvečer.
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Hezký podvečer všem.
Pomoci vlastníkům lesů vyrovnat se s kůrovcovou kalamitou by měla velmi pozorně sledovaná novela lesního zákona. Změny by měly poskytnout vlastníkům nestátních lesů podporu na obnovu a zajištění kalamitních ploch. Reálné změny by měly být v případě výsadby nových smíšených lesů patrné prakticky okamžitě. U telefonu už je náš stálý spolupracovník, zemědělský analytik Petr Havel. Petře, zdravím tě.
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Zdravím také tebe a všechny posluchače.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Jaké hlavní změny by podle tebe měla přinést tato novela?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Tak, kdybychom ty všechny změny měli vyjmenovat, to bysme tady byli dlouho, ale obecně lze říci, že by tedy měla umožnit nějaké operativnější jednání vlastníků lesů a vůbec prostě lidí, který se v lesnictví pohybují, vůči kůrovci. Prostě změnit nějakým způsobem způsob hospodaření v lesích. Nicméně je tady opravdu velmi velká řada zcela zásadních pozměňovacích návrhů, mimochodem podporovaných vědeckou komunitou poměrně širokou, takže je otázka, jak to nakonec všechno bude.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Petře, která opatření v boji proti kůrovcové kalamitě jsou podle tebe nejdůležitější?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, my právě teďko se zabýváme tím lesním zákonem a to znamená, že všechna opatření, která se jakoby mají udělat nebo schválit, by měla být lesnická opatření. Jenže problém je v tom, že tohle je mnohem širší problém. To znamená, je potřeba také mluvit o tom, jak je hodnocena práce v lesích, jaký je odborný lesní personál, a to už není třeba věc zemědělství, to je spíše věc Ministerstva školství. Jakým způsobem zpracovávat vytěženou hmotu. To je zase oblast vlastně malého a středního podnikání, protože by bylo potřeba navrátit k našim lesům malé, drobné a střední pily. Jinými slovy, chci tím říct, že těch opatřením, aby skutečně fungovala, by mělo být daleko více, než jenom opatření navrhovaná třeba v novele lesního zákona a měl by to být skutečně nadresortní problém, který by bylo potřeba řešit systémově, protože upřímně řečeno, ať už velká nebo malá novela lesního zákona ten problém jaksi systémově neřeší.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Jak intenzivní je výsadba smíšených lesů? Ptám se proto, že jsem ještě před dvěma roky slyšel vlastníky, malé vlastníky soukromé, lesů na Vysočině, kteří říkali, ale já budu sázet smrk, měli jsme to tam kolik generací, to jest, je tady jakýsi blok i u těch majitelů, kteří samozřejmě vědí, že ty smíšené lesy by byly lepší, dnes už to asi neudělají, ale přesto ještě před těmi dvěma lety byli odhodláni znovu sázet smrk.
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, myslím si, že to neudělají, dokonce to ani zas tak nedělali, podle statistik z loňského roku dokonce činila výsadba, tedy opět nová výsadba při zalesňování listnáči, celých 56 % ze všech těch listnáčů nebo ze všech stromů, které se opětovně vysazovaly, i když stále, pokud bychom to vzali po jednotlivých druzích nebo typech stromů, tak vede tedy smrk. Nicméně ten jaksi zájem vlastníků na opětovné výsadbě smrků spočívá prostě v tom, že smrk je dobře zpeněžitelný, i když v současné době /nesrozumitelné/ nad ním hodně prodělávají, ne, ale je to prostě vhodná dřevěná pro průmysl. Ale není prostě pravda, že by ta výsadba listnáčů byla nějaká malá. Ale v tom obrovském množství samozřejmě ten podíl listnáčů se sice zvyšuje, ale postupuje to velmi pomalu.
Libor DVOŘÁK, moderátor
V české krajině je v poslední době vidět hodně školek právě s listnatými stromy, což tu dříve nebývalo. Petře, je jich dostatek a s jakými listnáči se do těch smíšených lesů počítá především?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, tak není jich dostatek, a to ze dvou důvodů, jednak školkaři nebyli připraveni na kůrovcovou kalamitu, takže počítali stejně spíše se alesňováním tím smrkem a dalšími jinými tedy dřevinami než těmi, kterými by se zaleňovat mělo, a to jsou takzvané, říká se tomu pionýrské dřeviny. To jsou vlastně dřeviny, které se vysadí na ty holiny, na ty odlesněné plochy, na ty vykácené plochy, a musí se samozřejmě brát v úvahu, jaké stanoviště, to znamená, některé ty dřeviny se hodí výše, některé do nižších poloh, je jich celá řada, jedle, jasan, javor, olše, jilm, bříza a další, takže počítá s širší skladbou těch dřevin na opětovně osazovaných plochách, ale skutečností je, že těch sazenic není moc, jednak, jak říkám, nebyla připravenost těch školkařů, jednak také některé ty sazenice listnáčů uschly. Zejména loni, když bylo horko a vlastně sucho.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Petře, jak významnou pomocí pro české lesy by bylo také snížení stavu některých druhů zvěře, hlavně vysoké a černé, po němž řada odborníků i myslivců volá?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, je to naprosto zásadní, protože zvěř vnašch lesích je skutečně přemnožená, také se hodně intenzivně diskutuje o otevření mysliveckého zákona a nějakých jiných formách regulace stavu zvěře, než jaké jsou v současné době, protože se ukazuje, že jsou asi zřejmě nesprávně nastavené ty regulativy, čili je to naprosto zásadní a je to právě také součást řešení, které není jenom předmětem lesního zákona, ale třeba právě mysliveckého zákona.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Poslední otázka pro zemědělského analytika Petra Havla. Ty už jsi o tom trošku mluvil, před nějakými 40 lety se po kalamitě způsobené hlavně ve výškách nad 800 m kyselými dešti způsobenými našimi uhelnými elektrárnami jako ten pionýrský strom, o němž jsi mluvil, prosadila bříza. Rychle roste, nežije dlouho, a může tak připravit terén pro, dejme tomu, definitivní lesní porosty. Jak se na to díváš?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Jak už jsem vlastně skutečně naznačil, ano, tohle je jeden ze způsobů řešení, samozřejmě není to jenom bříza, ale právě využití těch zpevňujících nebo pionýrských dřevin na těch vykácených pozemcích je naprosto nutné, a co k tomu říct. Je to prostě správné a mělo by se to dělat častěji a více. Ono totiž samozřejmě ve výsledku potom bude ten les pestřejší a to je přesně to, co potřebujeme. Stejně jako je vůči suchu odolnější pestrá krajina, tak vůči suchu i škůdcům je samozřejmě odolnější pestřejší les.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Říká zemědělský analytik Petr Havel. Petře, děkuji a pěkný podvečer.
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Hezký podvečer všem.