Celulózka Biocel Paskov má za sebou rekordní rok. Zpracovává dřevo z lesních kalamit.
Počátkem loňského roku severomoravská celulózka Biocel Paskov málem mlela z posledního. Hrozilo, že nebude z čeho vyrábět. „Sáhli jsme si na dno zásob,“ vzpomíná generální ředitel Ivo Klimša. Ve střední Evropě byl nedostatek dřeva a jeho cena rostla. Pak ale přišel orkán Kyrill a všechno se změnilo. Popadané stromy bylo nutné rychle stáhnout a zpracovat. Jedinou nevýhodou pro Biocel bylo, že musel nakupovat v oblastech postižených kalamitou. Tedy hlavně v Čechách, což zvyšovalo náklady na dopravu.
„Máme za sebou velice úspěšný rok,“ uvedl Ivo Klimša. „Dosáhli jsme rekordní výroby 280 tisíc tun buničiny.“
Tržby Biocelu loni překročily čtyři miliardy korun. Hospodářský výsledek byl 423 milionů korun. Počet pracovníků, který na začátku ekonomické transformace činil zhruba 1600 osob, loni klesl o třicet na 396. Firma investovala 200 milionů korun, především do sušicího stroje, čímž se zvýšila jeho kapacita a zároveň vzrostla i kvalita buničiny.
Buničinu, neboli celulózu, z níž se vyrábí papír, z Paskova odebírají ze 70 % výrobci hygienických papírů.
Podnik vyváží kolem 90 % produkce, hlavně do Itálie, Německa, na Slovensko a do Francie.
Rekordní haldy Haldy takzvané štěpky - suroviny, z níž se celulóza vyrábí - snad nikdy nebyly tak vysoké jako teď. Když fouká vítr, v sousední obci si někteří lidé stěžují, že přináší z Biocelu prach a kousky dřeva. I podnik cítí, že má až příliš velké zásoby. Může za to další vichřice, tentokrát Emma.
„V Rakousku byla ještě Paula,“ doplňuje Klimša. „Spadlo tam devět milionů kubických metrů, v Česku čtyři až pět milionů. O přísun dřeva tak mají postaráno pily i celulózky.“
Lesy ČR zatím vytěžily přibližně pětinu z dřeva, které poslala k zemi Emma. Podle Ladislava Půlpána, vedoucího odboru lesního hospodářství, by státní podnik chtěl zpracovat většinu kalamity do poloviny roku. Jenže dřeva je nyní nadbytek. „Situace je špatná, dřevo nikdo nechce,“ uvedl František Kučera, předseda Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR.
To, co je výhodné pro celulózku, tedy přináší problémy jinde. Do těžké situace se dostaly zejména firmy, které na základě smluv s Lesy ČR dřevo těží a na svůj účet prodávají. „Při uzavírání kontraktů se státním podnikem počítaly s jinou situací a nyní jim hrozí ztráty,“potvrzuje Ivo Klimša, který je zároveň prezidentem Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ČR.
Sešly se dva faktory: vichřice a americká hypoteční krize. USA byly velkým odběratelem evropského stavebního dřeva, ale poptávka tam prudce spadla. »Dřevo bude nějaký čas poměrně levné,« předpovídá Klimša.
Na druhou stranu Klimša předpokládá, že letos dojde také k poklesu ceny, za niž se prodává buničina. Poptávka po papíru totiž odráží hospodářskou situaci. »Zpomalení je patrné již nyní a předpokládám, že v druhém pololetí se tento trend ještě prohloubí,« podotkl Klimša.
Na hraně možností Biocel plánuje, že letos vyrobí 285 tisíc tun buničiny, což je kapacitní maximum. A k tomu asi 24 tisíc tun droždí, jež se zpracovává do krmiva pro hospodářská zvířata a domácí mazlíčky.
Cílem dalších investic bude, aby podnik dosáhl energetické soběstačnosti. Mělo by k tomu dojít do roku 2012. V současnosti si celulózka vyrábí asi 65 % své potřeby elektrické energie. Spaluje výluh, který zůstává po výrobě celulózy, a také kůru, piliny a biomasu. Chce zvýšit kapacitu kotle na spalování výluhu a případně si pořídit další kotel na zužitkování takzvané zelené štěpky, čili zbytků dřeva z lesa.
Celulózka už není sama Biocel už není v Paskově sám. Kolem celulózky vyrostlo celé dřevařské seskupení. Na jednom místě se tedy zpracuje veškeré přivezené dřevo: Pila Mayr-Melnhof řeže smrkové kmeny, řezivo pak hobluje a suší. V sousedství vyrostl závod společnosti Alignum CZ, jehož cílem je milion dřevěných palet ročně (loni vyrobil 850 tisíc kusů). Dále je zde výroba dřevěných peletek (čili biopaliva) ve společnosti Leitinger Bio Pellets. A firma Abex Substráty zde vyrábí zahrádkářské substráty, k čemuž využívá kůru. *
Hlavní odběratelské země
Biocelu (za rok 2007 v tunách)
Itálie 65 000
Německo 42 000
Slovensko 34 000
Česko 20 000
Francie 19 000
Bosna 14 000
Rakousko 10 000
