Lesní ekosystémy střední Evropy jsou stále častěji negativně ovlivňovány dlouhými periodami sucha, v jejichž důsledku začala v posledních letech bezprecedentní kůrovcová kalamita. Kombinace těchto faktorů vedla ke vzniku rozsáhlých holin, které bude nutné postupně obnovovat. V extrémních klimatických podmínkách na kalamitních holinách dochází ke značným ztrátám – úhynu – čerstvě vysazených stromečků. Vedle pečlivého výběru vhodných dřevin pro tato stanoviště je především bezpodmínečně nutné snížit stres suchem a zvýšit množství dostupné vody pro sazenice.
Jedním z velmi perspektivních řešení pro zvýšení dostupnosti vody rostlinám je aplikace půdních kondicionerů – hydrogelů. Jejich využití v lesnictví se ve svém výzkumu věnují vědci z České zemědělské univerzity, Fakulty lesnické a dřevařské. Pro praxi připravili certifikovanou metodiku „Způsoby aplikace hydrogelu a možnosti jeho využití v lesnickém provozu s inovovanými možnostmi dávkování“.
V metodice autoři podrobně popisují způsoby aplikace hydrogelu v lesním hospodářství s využitím nových poznatků, které získali při řešení projektů v posledních několika letech. Důraz kladou zejména na inovované možnosti dávkování hydrogelu přímo k sazenicím během obnovy lesů – tablety s hydrogelem, adaptér na rýhovací stroj.
Aplikace popsaných metod by měla vést k zefektivnění nakládání s lesními sazenicemi, úsporám na materiálu a také umožnit obnovu dřevin tam, kde to dříve z důvodu nedostatečných srážek bylo nemožné nebo velmi neefektivní. Metodika představuje adaptační opatření využitelné při obnově lesa v kontextu probíhajících klimatických změn.
Běžné hydrogely absorbují 100násobek své hmotnosti, nejmodernější super-hydrogely dokáží absorbovat více než 400násobek své hmotnosti. Vodu pak uvolňují v průběhu suchého dne rostlině a následně jsou schopny rychle pojmout novou vodu z půdy.
Hydrogely jsou efektivní po dobu několika let, což je dostatečná doba potřebná pro uchycení sadby na stanovišti. Běžné hydrogely jsou schopny poskytnout rostlinám až 95 % vody, kterou absorbují.
Všeobecně jsou hydrofilní polymery (hydrogely) látky na přírodní nebo syntetické bázi s velmi vysokou absorpční schopností. Tato vlastnost přirozeně vedla k jejich použití v lesnictví a zemědělství, kde jsou významným pomocníkem pro udržování vlhkosti na sušších stanovištích nebo na živiny chudých půdách.
Pro aplikaci hydrogelu je vhodná většina dřevin, zejména však druhy citlivé na sucho. Z vědci analyzovaných dřevin v podmínkách střední Evropy je nejperspektivnější aplikace hydrogelu při výsadbách dubu, buku, smrku, lípy a javoru, které vykazují nejvýraznější reakci při použití hydrogelu, a to zejména při vystavení středně až dlouhodobému stresu suchem.
Využití hydrogelu pro sadbu borovice lesní vědci nedoporučují vzhledem k nejednoznačnosti výsledků během experimentů.
Zatímco na stanovištích s dostatkem vody a v letech s vysokým srážkovým úhrnem je vliv přidaného hydrogelu na rostliny nevýrazný a minimální, v období s nedostatkem srážek podporuje růst dřevin i jejich fyziologické ukazatele.
Metodika je určena pro praktické využití při obnově lesa, výsadbách a činnostech majících za cíl omezení negativních dopadů klimatických změn na lesní ekosystémy. Navržené postupy a metody aplikace hydrogelů naleznou uplatnění nejen v hospodářských lesích, ale i v městských aglomeracích, ovocných sadech nebo chráněných územích. Hydrogely jsou biologicky odbouratelné a jejich použití je ekologicky šetrné,
V případě plošné aplikace nebo za využití mechanizovaných metod mohou být hydrogely cenným nástrojem ve velkoplošné obnově lesa na stanovištích s nedostatkem srážek, kde je pěstování dřevin velmi obtížné nebo dokonce nemožné bez použití metod pro snížení stresu suchem a zvýšení množství dostupné vody pro sazenice. Zejména se jedná o plochy určené k rekultivaci, kalamitní plochy určené k obnově a písčitá stanoviště.
Na základě výsledků experimentu lze pro praktické využití hydrogelu jednoznačně doporučit aplikaci formou rozředěné jíchy pod kořen nebo tablety s hydrogelem. Tyto metody jsou provozně nejsnadněji aplikovatelné a zároveň umožňují jednoznačně specifikovat a modifikovat dávku aditiva, které je k sazenici přidáno.
Metodika byla zpracována v rámci řešení výzkumného projektu Ministerstva zemědělství ČR NAZV ZEMĚ QK1910347.
Metodika Způsoby aplikace hydrogelu a možnosti jeho využití v lesnickém provozu s inovovanými možnostmi dávkování je ke stažení zde
TZ VÚLHM
