Čelit v reálném čase takovým povodním, které zasáhly část Krkonoš a podhůří na Trutnovsku na začátku června 2013, lze jen obtížně. O to důležitější je následkům náhlých povodní předcházet, například udržovat koryta toků čistá bez padlých kmenů. ČTK to řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Přívaly vody v Krkonoších tehdy poškodily cesty, turistické chodníky a vodní toky. Před deseti lety byla podle Drahného v Krkonoších zaznamenána také poslední velká zemní lavina - mura.
Varoval, že lidé v Krkonoších začínají na záplavy zapomínat. „Podobné povodně, které Krkonoše zasáhly před deseti lety, nelze do budoucna vyloučit. Lidé by na takové události měli být připraveni,“ řekl Drahný.
Správa KRNAP vyčíslila škody po bleskových červnových povodních před deseti lety na více než 130 milionů korun. Odstraňování škod v KRNAP trvalo více než rok. Velká voda tam například zdevastovala turistickou cestu podél Honzova potoka z Temného Dolu, velké škody vznikly také na Černohorském potoce v Těsném Dole, kde byla poškozená a uzavřená cesta.
„Extrémní srážky a následné povodně jsou po staletí neodmyslitelnou součástí života v Krkonoších, a na to bychom neměli zapomínat. V poslední době jsou v Krkonoších větší hrozbou takzvané letní přívalové povodně než povodně na jaře z tajícího sněhu. Letní povodně v horách vzhledem k velkému sklonu koryt nastupují zpravidla nečekaně, jsou lokálně velmi intenzivní a na rozdíl od povodní v nížinách rychle odeznívají, někdy i v řádu hodin,“ řekl Drahný.
V Krkonoších byly v minulost významnou hrozbou tehdy typické hlavně hlinito-kamenité přívalové proudy neboli mury, lidově nazývané zemní laviny. Krkonoše byly tehdy z větší části odlesněné. „Mury vznikají na strmých svazích, obvykle se sklonem nad 35 stupňů, při extrémních srážkách. Pokud se v současnosti někde vyskytnou, tak výjimečně, a to zpravidla v neobydlených oblastech Krkonoš, proto neohrožují bezprostředně lidské životy,“ řekl Drahný.
Nejvíce zemních lavin vzniklo v Krkonoších při dvou nejkatastrofálnějších povodních koncem 19. století, hlavně v roce 1882 a 1897. „Důvod byl nejen v největším úhrnu srážek, ale i v tom, že postihly v podstatě celé pohoří. Poslední velkou zemní lavinu evidujeme z úbočí Černé hory nad Janskými Lázněmi právě při povodni 2013,“ řekl Drahný.
Nejničivěji přívalová povodeň z posledních let zasáhla Krkonoše a Podkrkonoší v noci na neděli 2. června 2013. Předcházely jí srážky o objemu 45 litrů na metr čtvereční za pouhou hodinu. V pondělí 3. června rozvodněná Cidlina postihla Nový Bydžov a okolní obce. Jedny z největších škod napáchala povodeň ve Svobodě nad Úpou v Krkonoších. Voda do města přinesla ze svahů Černé hory a Rýchor tisíce tun kamení. Zdevastovala silnice a další sítě, vytopila domy. Tehdy krátce opravená silnice ze Svobody do Janských Lázní byla zčásti zničena. Místní lidé tehdy označili povodeň za nečekanou. Přívaly vody a bahna zasáhly i podkrkonošský Rudník, kde strhly mosty a lávky a poničily domy.
Záplavy na počátku června 2013 v Královéhradeckém kraji postihly přes 120 obcí, zejména krkonošské a podhorské obce na Trutnovsku. Způsobené škody v kraji přesáhly půl miliardy korun a záplavy si vyžádaly tři životy.
ČTK
