Už skoro 100 000 kilometrů čtverečních půdy zachvátily od začátku roku lesní požáry v Kanadě, která se potýká s rekordně ničivou sezonou ohňů. Ukazují to data vládního střediska pro monitorování požárů (CIFFC), podle kterých je aktuálně ve druhé největší zemi světa přes 900 aktivních ohnisek. Na západě Kanady přišel o život hasič nasazený v boji proti jednomu z masivních požárů, informovala agentura AFP.
Po celé zemi 14. 7. krizové složky evidovaly 910 aktivních ohňů, z nichž 568 se rozrůstalo. Jen během dnešního dne se objevilo nejméně 18 nových, přičemž součet od začátku roku stoupal ke 4 050 případům.
Plameny letos dohromady sežehly na 97 000 kilometrů čtverečních, uvádí na svém webu CIFFC. Součet spáleného území je větší než rozloha České republiky a již na konci června překonal dřívější nejničivější sezonu požárů zaznamenanou v Kanadě. V minulých dekádách kanadské požáry spalovaly průměrně na 21 000 kilometrů čtverečních ročně.
Riziko vzniku a šíření ohňů se podle expertů v Severní Americe zhoršuje v důsledku klimatických změn poháněných emisemi skleníkových plynů vytvářenými především lidstvem. Zároveň se prodlužuje část roku, kdy se plameny mohou ve velkém šířit. Kanadská sezona požárů v minulých letech běžně trvala od května do září, letos ovšem začala už v dubnu.
Ohně většinou hoří v odlehlých oblastech, a zatím si tak nevyžádaly velký počet obětí nebo zničených budov. V provincii Britská Kolumbie ovšem ve čtvrtek přišel o život hasič, který se podílel na snaze dostat pod kontrolu ohnisko u města Revelstoke. Podle AFP to byla pro danou provincii první smrt hasiče v akci od roku 2020.
Požáry kromě toho vypouští do ovzduší kvanta oxidu uhličitého a kouře, který se šíří do různých částí světa. Tento týden se znečištění drželo nad Kanadou, ovšem po víkendu by podle zpravodajského webu Axios mohl kouř znovu proudit na jih do Spojených států.
Šíření požárů v posledních dnech provázely extrémně vysoké teploty, uvádí deník The Washington Post. Minulý víkend se i v Severozápadních teritoriích vyšplhaly na hranici 100 stupňů Fahrenheita, tedy na necelých 38 stupňů Celsia. Podle historika meteorologie Christophera Burta to bylo poprvé, co byla takto vysoká hodnota v západní hemisféře zaznamenaná severně od 65. stupně zeměpisné šířky.
Mimořádná vedra mezitím panují také v sousedních Spojených státech, kde se varování ohledně nebezpečných podmínek vztahují na oblasti s téměř 80 miliony obyvatel. V místech od Kalifornie po Floridu se v pátek a v dalších dnech čekaly pocitové teploty ve stínu nad 40 stupni Celsia, přičemž v části Texasu nebo Arizony už od začátku léta zažily řadu takovýchto dní. Pro Phoenix byl čtvrtek 14. dnem v řadě, kdy odpolední maxima překonala 43 stupňů Celsia. Dnes se čekalo až 47 stupňů.
„Ve Phoenixu bylo vždycky horko,“ řekla listu The Guardian Michelle Litwinová, která řídí městské operace spojené s vlnami veder. „Tohle je arizonská živelní pohroma,“ dodala.
ČTK
