Letošní rekordně ničivé lesní požáry v Kanadě mohly vyprodukovat objem skleníkových plynů odpovídající dvojnásobku nebo i trojnásobku ročních emisí země. Podle deníku The Globe and Mail to naznačuje předběžný odhad kanadského ministerstva pro přírodní zdroje. Vláda ale tyto emise nezahrne do svého letošního součtu, uvádí list.
Požáry letos ve druhé největší zemi světa sežehly na 185.000 kilometrů čtverečních půdy, což je rozloha větší než Česko a Rakousko dohromady. Také je to více než dvojnásobek součtu za nejhorší sezonu požárů, jakou Kanada až do letošního roku zaznamenala.
Předběžný odhad kanadské vlády uvádí, že požáry uvolnily do atmosféry emise odpovídající 2400 megatunám oxidu uhličitého. Za rok 2021, což je nejaktuálnější rok, pro který jsou k dispozici konečné údaje, přitom Kanada podle národní emisní zprávy vyprodukovala 670 megatun, tedy méně než třetinu uvedeného odhadu.
"Když ale Ottawa zveřejní v roce 2024 nové vydání zprávy o skleníkových plynech, tyto emise z požárů nebudou do součtu zahrnuty," píše The Globe and Mail. "Emise z lesních požárů se ve zprávě uvádí, ovšem pouze jako informativní položka, nikoli jako součást údaje, který Kanada prezentuje při hodnocení svého pokroku ve snižování emisí," pokračuje list.
Vypouštění skleníkových plynů pohání globální klimatické změny, jejichž projevem jsou podle expertů i čím dál ničivější lesní požáry v Evropě či Severní Americe. Agentura Copernicus, která mapuje klimatické procesy pod hlavičkou Evropské unie, v září uvedla, že emise uvolněné lesními požáry na severní polokouli byly letos rekordní, zejména v důsledku vývoje v Kanadě.
ČTK
