Rubrika: Praha
Město zastavilo těžbu a odvoz dřeva z 65 míst v pražských lesích. Vznikne tam divoká příroda
Praha - Půjdete-li v Praze lesem a narazíte na stromy s modrými pruhy, právě jste vešli do pražského "Boubína".
Vedení města se rozhodlo, že vytvoří v lesích na území Prahy plochy, kde se nebudou kácet stromy a ani odtud nebudou lesníci odtahovat popadané kmeny a větve. V hlavním městě bude takto zachováno na sto sedm hektarů lesa v pětašedesáti lokalitách.
Přirozený les = lepší život pro zvěř "V oblastech, které člověk svými zásahy zkultivoval, není příroda tak rozmanitá. Vyčleněná území mají pomoci nejrůznějším rostlinným i živočišným druhům, aby přežily a mohly se v klidu rozmnožovat," vysvětlil radní pro životní prostředí Petr Štěpánek.
"Největší oblasti, ve kterých se lesy postarají samy o sebe, jsou vyčleněny v Šárce v Praze 6 a v Kunratickém lese podél potoka," podotkl Štěpánek.
Na přirozených územích mají větší šanci, aby se uchytili, například datlovití ptáci. Ti vyhledávají takzvané doupné stromy, které v sobě mají přirozené dutiny, v kultivovaných lesích je nahrazují ptačí budky. "Mezi doupné stromy patří například dub nebo bříza," doplnil Václav Kroutil, ředitel Pražských lesů.
Vymezená území mají rovněž pomoci původním živočichům a rostlinám, aby se na místa vrátili, navíc dojde k omlazení lesa a budou zachráněny vzácné lokality. Z "Boubínů" se pak navíc do okolí mohou dostávat vzácné druhy, které v kultivovaných lesech nejsou.
"Na svá původní stanoviště se vrátí nejen stromy nebo různé bylinné druhy, ale třeba i hmyz nebo ptáci," uvedl Václav Kroutil, ředitel pražských lesů.
Ohraničená území, do kterých nebudou lesníci zasahovat, s sebou však přinášejí riziko, že se odtud do okolního lesa rozšíří choroby. Některé se totiž přenášejí větrem, který by je mohl rozfoukat po lese. Takovou nemocí je například tracheomykóza - soubor hub zanášející vodivá pletiva, která rozvádějí u stromů tekutiny.
"To riziko tu samozřejmě je, ale to, že nebudeme do lesa zasahovat, rozhodně neznamená, že se o ně nebudeme starat. Území budeme pečlivě sledovat, a kdyby se něco dělo, zasáhneme," zdůraznil ředitel pražských lesů.
V budoucnu by se tak mohlo stát, že by se v některých oblastech lesáci začali o lesy opět starat. V tom případě by bylo vyhledáno jiné vzácné území, které by bylo "uzavřeno". Město totiž musí dodržet mezinárodní směrnice trvale udržitelného rozvoje životního prostředí. "Ty stanoví, že bezzásahové plochy musí zabírat minimálně pět procent všech lesů, proto bychom museli najít další vzácná území," vysvětlil Kroutil.
Výzkum "vzácných území" Vytipované a označené lokality, ve kterých se nesmí kácet, však nejsou jedinými "vzácnými územími" v Praze. V současné době probíhá například celoroční průzkum území ve svahu podél ulice Pod Pekařkou v Praze 4, které by se mělo stát chráněným územím.
"Průzkum bude pokračovat až do května. Již nyní jsme tu však našli řadu vzácných rostlin a živočichů," upozornil radní Petr Štěpánek.
Mezi "objevenými" rostlinami jsou křivatec žlutý, kostřava sivá nebo mateřídouška panamská. "Z živočichů jsou to například měkkýši nebo střevlíci," dodal radní pro životní prostředí Štěpánek.
Pražské lesy
Pražské lesy nyní zabírají plochu o rozloze 4 850 hektarů.
Je to zhruba deset procent celkové rozlohy města.Jejich rozloha se za posledních sto let zvětšila asi o třetinu.
První "odlesnění" proběhlo již v době ledové a kácení pokračovalo až do 70. let dvacátého století.V té době byla vykácena území dnešních sídlišť. První lesní zákon vyšel až v roce 1751.V té době pražské lesy tvořily především duby, habry a břízy. V 19. století se objevily první plány na opětovné zalesnění. Vysázeny byly například akáty na letenských svazích a zalesněn byl Žižkov, Troja nebo Bohnice. Až do 1. světové války sloužily lesy zejména na těžbu dřeva na otop.
