Klánovice - Seznam chráněných území v hlavním městě je o jednu položku delší. Přibylo na něj totiž nově vyhlášené chráněné území prameniště Blatovského potoka. To se nachází v Klánovickém lese. Prameniště Blatovského potoka se stalo celkově osmdesátým devátým chráněným územím v Praze.
„Území je cenné především svým mokřadním charakterem. Vyskytují se tu vzácní bezobratlí živočichové a houby, kterým vyhovuje zdejší jedinečný biotop chudý na živiny. Okolní lesy zabraňují pronikání živin z okolních zemědělských krajin, a tím pomáhají vytvářet toto kyselé prostředí chudé na živiny,” vysvětlil radní pro životní prostředí Petr Štěpánek.
Rostou tu rašeliníky Podloží v této části Klánovického lesa tvoří hrubozrnné pískovce, pod nimiž je vrstva takzvané ordovické břidlice. Právě to způsobilo, že podzemní vody se dostaly v podstatě až na povrch a vznikl tady mokřad, který je jediným územím v Klánovickém lese, které nepokrývá lesní vegetace, ale nacházejí se tady pozůstatky vegetace luční.
„Charakteristickým rysem jsou souvislé porosty několika druhů rašeliníků,” doplnil Štěpánek.
Praha má nové chráněné území
Prameniště Blatovského potoka ukrývá například vzácný druh pavouka
Rašeliniště se nestala „domovem” pouze pro vzácné rostliny. Vhodné prostředí tady našly i různé druhy hmyzu a prameniště je bohaté zejména na pavouky. Objeveni tu byli například slíďáci, pro které je typické uspořádání očí do tří řad, nebo plachetnatky.
Nalezeni tu byli také vzácní šest až deset milimetrů velcí pavouci paslíďáci keřoví. Mezi paslíďáky je to jediný druh, který v Česku žije.
Chráněnou lokalitou se stalo i území v Podolí Prameniště Blatovského potoka není jedinou přírodní památkou, která byla v posledních letech v Praze vytvořena.
Stejné ochraně se může například těšit nedávno vyhlášená chráněná lokalita Podolského profilu mezi ulicemi Pod Pekařkou a Nad Pekařkou v Praze 4.
Jedná se o zhruba 2,8 kilometru čtverečního velkou oblast. Význam tohoto území přitom loni potvrdil botanický a zoologický průzkum, který překvapil dokonce i samotné odborníky, kteří území zkoumali.
„Průzkum, do kterého jsme zahrnuli také plochy mimo již nyní chráněná území, potvrdil ojedinělost lokality,” uvedl Jiří Rom z magistrátního odboru ochrany přírody.
Na jaře letošního roku se také stala přírodním parkem takzvaná Smetanka, území mezi Hloubětínem, Kyjemi a Hrdlořezy.
Celá oblast mezi Hořejším a Kyjským rybníkem je totiž významným útočištěm hned několika chráněných druhů. „Navržený park navazuje na,zelený klínâ€, který se táhne od přírodního parku v Klánovicích až na vrch Žižkov,” uvedl radní Petr Štěpánek.