Na území Prahy je nyní podle serveru Pražská příroda 93 zvláště chráněných území o rozloze více než 2200 hektarů. Tato území, která tvoří široké spektrum od geologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, tvoří osm národních přírodních památek (NPP), 16 přírodních rezervací (PR) a 69 přírodních památek (PP). Před 60 lety, 26. listopadu 1964, byla Divoká Šárka vyhlášena jako první pražská lokalita chráněným přírodním útvarem, přírodní rezervací.
Přírodní rezervace Divoká Šárka se nachází v Praze 6 na skalnatých úbočích Šáreckého potoka a na okolních stepích a loukách. Je to unikátní prvek pražské přírody, a to jak z geologického, tak i botanického či zoologického hlediska. Území PR tvoří mohutné skalní útvary tvořené z buližníků a břidlice.
Území Divoké Šárky bylo osídleno již v době paleolitu, našly se tu jedny z nejstarších zkamenělin v Čechách. Největšího rozkvětu dosáhla tato oblast v sedmém a osmém století, kdy zde vzniklo rozsáhlé slovanské hradiště, jehož valy jsou dosud znatelné nad soutěskou Džbán. V roce 1995 bylo hradiště vyhlášeno Národním památkovým ústavem za národní kulturní památku pod názvem Hradiště Šárka.
Divoká Šárka je vyhledávaným cílem výletníků i horolezců. Ročně ji navštíví více než 1,2 milionu návštěvníků. Je snadno dostupná městskou hromadnou dopravou a je také velmi oblíbená mezi cyklisty. V létě je zde možné navštívit dvě koupaliště - Džbán, jehož voda ale často není vhodná pro koupání, a koupaliště Divoká Šárka pod Dívčím skokem.
K pojmenování Šárka nabízejí místopisci více výkladů, pravděpodobně souvisí se známou pověstí o Šárce a Ctiradovi, která se odehrála údajně v tamních lesích. Podle jiných výkladů název Šárka pravděpodobně vznikl ze slova šarý neboli šerý, což zřejmě charakterizuje šeré šárecké soutěsky. V Divoké Šárce žije na rozloze 25,35 hektaru asi 80 druhů ptáků, vyskytovat by se zde měly i drobné šelmy či chráněná zmije obecná. K nejvíce zastoupeným stromům patří dub a borovice.
ČTK
