Rozhovor s Jiřím Novákem, náměstkem pro lesní hospodářství MZe

Jiří Novák nastupoval do vedení Lesů ČR z pozice ředitele Krkonošského národního parku po vítězství ve výběrovém řízení, kterého se zúčastnilo 18 kandidátů.

Hodnotit jeho působení, jež bylo téměř o 2 měsíce delší než angažmá jeho čtyřech předchůdců, je otázkou pro zakladatele podniku. Z krátkého vyjádření ministra Petra Gandaloviče se zdá, že v pozici obstál. Zadání ministerstva dokončit tendry pro období 2008-2010 splnil. Ke stabilizaci sektoru tím ovšem rozhodně nepřispěl.

První prognózy hovořily o tom, že by se mohl Jiří Novák stát úspěšným ředitelem LČR, dnes se zdá, že by se mohl stát zárukou kvalifikovaného a dynamického vedení úseku lesního hospodářství. Otázkou je, do jaké mohou osobní a odborné předpoklady ovlivnit úspěch v české politice.

Jiřímu Novákovi jsme položili otázky, které souvisejí zejména se státním vlastnictvím lesa. V průběhu letošního roku bychom rádi rozhovor rozšířili o odborná témata, přímo související s kompetencemi úseku lesního hospodářství MZe.

Z generálního ředitele náměstkem ministra

Co Vás vedlo k rozhodnutí opustit post generálního ředitele a proč jste se rozhodl přijmout post náměstka pro lesní hospodářství MZe?

Dostal jsem od pana ministra nabídku jít pracovat na MZe po plánovaném odchodu pana náměstka Trůbla, kterou jsem zvažoval. Určitým způsobem je to součástí profesní kariéry, nebo možná výzvy působit i na místě, které je rozhodně ve své době zajímavé. Nabídku vést úsek lesního hospodářství první půlrok, kdy ČR předsedá Radě EU, nedostanete každý den.

- Vloni jste ale post generálního ředitele označil jako nejvyšší možný pracovní postup.

Ano, lze říci, že to tak je, ale to jsem si nepředstavoval, že bych mohl dostat nabídku náměstka na ministerstvu zemědělství.

- Považujete post náměstka za vyšší pracovní post než post generálního ředitele?

Pozice generálního ředitele je pozice nejvýše postaveného manažera, v oblasti lesní výroby, provozů a podobně. Náměstek ministra zemědělství na úseku lesního hospodářství je nejvýše postavenou osobou, v oblasti výkonu státní správy, je ústředním orgánem státní správy, a je to pozice, kdy má člověk přímý vliv na tvorbu a ovlivňování legislativy.

- Jak se změnilo vaše vnímání státního podniku Lesy ČR po roční zkušenosti v jeho čele?

Podnik se nenachází v jednoduché situaci vzhledem k tomu, jak je tíživá situace z hlediska lesnicko-dřevařského komplexu, hospodářské krize i z pohledu výběrových řízení. Nepříznivá situace bude v prvním čtvrtletí 2009 pravděpodobně gradovat a budou se muset hledat nová řešení, která se hledají každý rok.

- V rozhovoru při vašem nástupu jste mimo jiné uvedl, že jste se za prvních 10 dní vašeho působení u LČR nesetkal s politickým ovlivňováním. Jak dlouho trval tento stav?

Jde o to, co si představujeme pod pojmem politický tlak.

- Pod pojmem politický tlak si představuji, že je generální ředitel přímo či nepřímo nucen ke změnám rozhodnutí, které jsou pouze v jeho pravomoci.

Na takto velký státní podnik je politický tlak samozřejmě daleko větší než na podnik menšího, např. regionálního významu.

Jediný tlak, který však byl na státní podnik v průběhu mého působení vyvíjen, byla otázka vysvětlování postupu státního podniku vzhledem k jednacím řízením bez uveřejnění, tak jak byly zadány po kalamitě Emma. Stále říkám, že dění v podniku není zpolitizováno.

- Jak vnímáte vliv politiky, lobbingu a dalších faktorů na fungování LČR?

Ze samé podstaty fungování každé demokratické společnosti vyplývá, že politika vládnoucí většiny se nutně projevuje i v ovlivňování nebo usměrňování těch záležitostí, na nichž stojí její program a cíle. Je nepochybné, že rozumná a opodstatněná míra ovlivňování se projevuje i ve vztahu k LČR, přičemž bych chtěl podotknout, že jsem nepocítil – nevnímal tento vliv jako vliv překračující obvyklé meze. 

Působení u LČR

- Mezi kroky, které jste zmínil ve své koncepci, bylo nalezení jiné formy zdrojů pro zlepšení hospodářského výsledku podniku, personální zeštíhlení ředitelství v Hradci Králové či návrh výběrových řízení na lesnické práce. Do jaké míry se vám tyto kroky podařilo realizovat?

Až po roční uzávěrce se ukáže přesný hospodářský výsledek státního podniku, který se bude pohybovat okolo 700 mil. Kč (hrubý hospodářský výsledek).  Výsledek je to lepší než výsledky minulých let mimo roku 2006 a s ohledem na snižování cen dřeva a nejnižší těžby za poslední 3 roky i uspokojivý. Podnik byl v loňském roce velice úspěšný v čerpání ostatních finančních prostředků, ať to byl Operační program Životního prostředí, Program rozvoje venkova apod., kdy desetimilionové částky podnik již získal nebo byly schváleny jeho projekty. Teď záleží jenom na tom, aby tyto dotace, které jsou odsouhlaseny a schváleny, průběžně čerpal v těch výších, které byly schváleny.

Na počátku ledna 2008 pracovalo na generálním ředitelství přibližně 180 lidí, na konci roku, kdy jsem odcházel, jich na ředitelství pracuje mezi 130 až 140; je to snížení o cca 25 %. Tito lidé již u podniku nepracují.

Pracovní materiál k novým výběrovým řízením je připraven, ale dokončení je otázkou pro nové vedení podniku.

- Po této odpovědi se nabízí otázka, proč manažer, který byl z pohledu plnění zadání úspěšný, odchází ze své pozice? To je nabídka náměstka MZe opravdu tak zajímavá?

Všichni víme, že životnost generálního ředitele není nijak dlouhá. Člověk si musí říct, jestli je z pohledu celkové politické situace reálné dlouhodobé setrvání ve funkci. Pozice generálního ředitele i náměstka jsou s vládou úzce svázané.

Je zajímavé zkusit si i práci náměstka ministra zemědělství, byť je pravděpodobně spojena s funkčním obdobím vlády.

- Je takto krátká doba dostačující, aby člověk dokázal efektivně řídit podnikči úsek na ministerstvu?

Na rovinu – já si myslím, že i roční působení u státního podniku je pro každého strašnou, strašně velikou životní zkušeností.

- Osobní určitě, ale při pohledu na kvalitu a možnosti vedení podniku...

Vedení podniku není otázkou jenom jednoho člověka, ani otázkou užšího vedení. Důležitý je dobrý pracovní tým od úzkého vedení přes regionální po koncové složky podniku. Pokud všichni pochopí fungování podniku jako fungování jednoho subjektu, potom podnik postupuje směrem nahoru. To je samozřejmě dlouhodobá práce a opravdu nezávisí na jednom člověku.

- Očekáváte hospodářský výsledek 700 mil. Kč, do jaké míry se na úspěšném hospodářském výsledku podílí to, že dopady propadu cen dříví nesou na lokalitě P prakticky pouze lesnické firmy?

Na hospodářském výsledku má podíl i tato situace. Hospodářský výsledek s sebou ovšem nese i to, že se státnímu podniku podařilo slušně obchodovat vlastní dříví z lokality OM a dokázal získat prostředky z EU.

- Stále jste příznivcem – zastáncem prodeje přes Hradeckou lesní dřevařskou společnost?

Za doby fungování Memoranda (rozdělení na lokality P a OM) jsem samozřejmě příznivcem nebo zastáncem obchodování přes HLDS na přímo. Jsem pevně přesvědčen, že v této chvíli je to nejefektivnější způsob, protože dovolí, aby státní podnik nemusel mít vlastní obchodní oddělení, kde by mu narůstaly režijní a další náklady.

Ve své koncepci jsem řekl, že jsem příznivcem lokality P, a jestliže by státní podnik fungoval pouze na lokalitě P, potom si myslím, že jsou tady jiné modely a možnosti, jak si udržet možnost být obchodníkem na trhu jako státní podnik, a už to nemusí být přes HLDS.

Jednou z možností je, že se smluvním partnerem podepíší LČR kontrakt na to, že zabezpečí jménem LČR dodávku zásadním partnerům, kteří budou mít rámcovou kupní smlouvu.

Předpoklad výsledků obchodu LČR v roce 2008 (m3)

Čtvrtletí	Rámcové kupní smlouvy	Regionální prodej	Veřejné trhy		Celkem
			Elektronické aukce	Komoditní  burza
1. čtvrtletí	532 931	271 880	18 232	1 000	824 043
2. čtvrtletí	642 774	638 726	15 021	45 550	1 342 071
3. čtvrtletí	700 251	368 488	7 169	22 000	1 097 908
4. čtvrtletí	626 668	329 135	2 180	27 550	985 533
Celkem	2 502 624	1 608 229	42 602	96 100	4 249 555
			138 702
Plnění v procentech	58,89 %	37,84 %	3,30 %		100 %

Zdroj: Lesy ČR, s.p.

Porovnání předpokladu výsledků obchodu LČR v roce 2008 s Memorandem mezi MZe a KLDS

	Rámcové kupní smlouvy	Regionální prodej	Veřejné trhy	Celkem
Memorandum	58,00 %	28,00 %	14,00 %	100,00 %
Předpoklad	58,89 %	37,84 %	3,27 %	100,00 %
Rozdíl	0,89 %	9,84 %	-10,73 %	0,00 %

Zdroj: Lesy ČR, s.p.

- Výběrová řízení z roku 2007, která jsou součástí Memoranda, působí zejména na lokalitě P firmám značné problémy, protože nereflektují propad cen dříví. Firmy uvádějí, že jejich ztráty na lokalitě P činí průměrně 400 Kč/m3. Jaké řešení jste navrhoval jako generální ředitel, jaké řešení byste uvítal jako náměstek, a co navrhovaná řešení obnášejí?

Již v loňském roce jsem říkal, že parametry minulého tendru nebyly nastaveny úplně nejlépe, zejména smlouvy, tak jak byly zpracovány a možnosti ukončení smluvních vztahů, se mi nezdály nastaveny úplně objektivně a ideálně, protože jednoho partnera znevýhodňují a druhého zvýhodňují. Mně se do konce roku, a považuji to za svůj neúspěch, nepodařilo najít nástroj, kterým by šlo smluvní vztahy narovnat, případně najít legální formu ukončení smluvních vztahů.

Přál bych proto státnímu podniku, aby se mu podařilo najít legislativní řešení ukončení těchto smluvních vztahů v případě, že už není nutné je dodržet. Pocit, že zůstávám ve smluvním vztahu pouze z pocitu hrůzy, což se smluvnímu partnerovi v mnohých případech děje, protože náhrada škody může být likvidační, to prostě není dobré.

- Je řešení této situace  pouze v kompetenci státního podniku,  nebo je třeba, aby ho schválilo ministerstvo, příp. vláda?

Já si myslím, že je třeba – také to zaznělo na jednání KLDS (Konfederace lesnických a dřevařských svazů, pozn. red.) na počátku letošního roku – najít společné řešení mezi Konfederací, státním podnikem, ministerstvem a potažmo i vládou v případě, že řešení nebude možné nalézt na úrovni resortu MZe.

- V prosinci 2008 avizoval management LČR využití jednacího řízení bez uveřejnění pro SÚJ bez platné smlouvy. Nyní není jasné, jak bude podnik dál postupovat. Můžete ve stručnosti shrnout, proč jste se rozhodli pro jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU)?

Podnik v roce 2008 vyhodnotil použití JŘBU v nastalé situaci jako prioritní a jedinou správnou alternativu. V protiváze ve vztahu k zákonu o zadávání zakázek zadávat klasickým otevřeným zadávacím řízením se tak stalo z důvodu naléhavosti, kdy jsme JŘBU zhodnotili jako alternativu jedinou a správnou z pohledu legislativy i ochrany lesa.

Systém zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je opravdu pro lesnictví nešťastným řešením a ukazuje se, že je nutné hledat alternativu. Jestliže si uvědomíme, proč se mluví o problematice státního podniku LČR, tak je to zejména v souvislosti s výběrovými řízeními a potažmo důsledky potenciálních arbitráží a podobných situací.

Jedním z řešení by mohlo být prodloužení zakázky např. na pět let, aby měl smluvní partner možnost výkyvy trhu eliminovat.

- Znáte již průběžné závěry hodnocení Memoranda? Myslíte si, že má smysl vyhodnocovat závěry Memoranda ve chvíli, kdy pro LČR musí být lokalita P výhodnější, protože propad cen zůstal na rozdíl od lokality OM na straně lesnických firem?

Máte naprostou pravdu. Z důvodu, o kterém mluvíte, se mi zdá, že bude velice obtížné objektivně vyhodnotit lokalitu P a OM. Situace s cenami dříví možnosti vyhodnocení totálně pokřivila. V této chvíli je jednoznačné, že lokalita P je pro Lesy ČR výhodnější, protože ceny na začátku byly nastaveny na aktuální ekonomickou situaci a vývoj smluvních cen včetně indexace (zpoždění čtvrt roku), nedokázal kopírovat vývoj. Lokalita OM najednou vypadá jako méně výhodná, protože okamžitě reflektovala ceny na trhu. Možná došlo i k posunu v režijních nákladech kvůli výši kalamit v březnu a červnu 2008. Z pohledu lesnického má lokalita OM i P své odborné profesní výhody a nevýhody.

Memorandum nebylo ovšem pouze o vyhodnocení, ale i o předložení nebo zpracování věcného záměru zákona o státním lesním majetku, a to jsou úkoly, ať Memorandum je nebo není, které je potřeba dořešit.

Zákon o správě státního lesního majetku

- Jaké jsou hlavní rysy zákona o státním vlastnictví lesa?

Záměr vypracovat a předložit návrh zákona o správě státního lesního majetku (jde o pracovní název zákona, který může být změněn) byl poprvé prezentován v Memorandu ministerstva zemědělství a Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ze dne 27. 6. 2007.

Ministr zemědělství uvedl, že MZe připraví návrh zákona o státních lesích, který bude obsahovat zejména vymezení státního lesního majetku a jeho poslání, postavení subjektů, které tento majetek spravují, nakládání se státním lesním majetkem včetně podmínek a způsobů případného snížení jeho velikosti, a to zejména účelnými (odůvodněnými) arondačními postupy.

Podle platných legislativních pravidel vlády musí vypracování návrhu zákona o správě státního lesního majetku předcházet vypracování, meziresortní projednání a následné schválení věcného záměru takového nového zákona vládou.

V plánu legislativních prací ministerstva zemědělství je pro předložení věcného záměru zákona o správě státního lesního majetku stanoven termín 31. 12. 2009.

V současné době se pracuje na přípravě pracovní verze návrhu věcného záměru zmíněného zákona. Až bude dokončen, bude předložen k diskusi odborné lesnické veřejnosti.

Debata se vede o tom, zda má zákon zahrnovat majetek státu u všech správců lesního majetku, nebo jestli by se měl týkat pouze státních lesů ve správě LČR. Druhý rámec, který je nesmírně důležitý, je forma typu „správcovství“. Jestliže zákon pojmeme tak, že se vztahuje na všechny lesy ve vlastnictví státu, ať je spravuje, kdo je spravuje, tak by měl věcný záměr definovat i varianty, jaká forma instituce majetek spravuje nebo řídí. U podniku Lesy ČR by to mohly např. být formy, které zmiňuje Jiří Staněk v článku Potřebujeme zákon o státních lesích? (LP 11/2007, s. 6–8).

- Kdo je na MZe za přípravu tohoto zákona zodpovědný?

Náměstek pro lesní hospodářství, tedy v této chvíli úsek, který řídím.

- Jaký je aktuální pohled ministerstva na prodej (privatizaci) státních lesů?

Ministr zemědělství se již dříve vyjádřil v tom smyslu, že zvláštní zákon o správě státního lesního majetku je nezbytným předpokladem toho, aby se v budoucnu mohla část státních lesů začít privatizovat. Současně však upozornil na to, že privatizaci státních lesů tato vláda nestihne.

Privatizace státních lesů je jak pro politiky, tak i pro veřejnost dosti citlivé téma. Proto je třeba případnou privatizaci části státního lesního majetku, jeho rozsah, formu a podmínky, velmi pečlivě, věcně i legislativně připravit.

V současné době může dojít k dílčím majetkovým změnám, týkajících se státního lesního majetku, jen v rámci arondací, tzn. směn nebo prodejů tzv. odloučených částí státního lesního majetku.

Vize a pravomoci náměstka MZe

- Máte již alespoň hrubou představu zlepšení fungování státní správy v oblasti LH?

Státní správa má co zlepšovat, nejlépe prostřednictvím novel lesního zákona a zákonů souvisejících, vyhlášek či pokynů. Snahou by mělo být sladit potřeby vlastníka i státního dohledu.

Jsem si naprosto jist, že by i lesní zákon měl projít určitou novelizací. Je třeba říci a vyhodnotit potřeby, které často cítíme z exaktních případů.

- Jaké změny byste rád uskutečnil na úseku lesního hospodářství na MZe, ať už personální, nebo změny ve fungování celého úseku?

K tomuto se zatím jasně nevyjádřím. Sbírám poznatky o tom, jak úsek funguje, jaký je jeho funkční plán činností na rok atd.

- S tímto úsekem jste určitě spolupracoval už v minulosti. Myslíte si, že funguje dostatečně efektivně?

Každé pracoviště, ať je to státní podnik nebo ministerstvo, má určité rezervy ve své práci. Je třeba ty rezervy najít a využít.

- Jaké jsou vaše konkrétní pravomoci ve vztahu ke státnímu podniku Lesy ČR?

V současné době mám ke státnímu podniku Lesy ČR pouze stejné pravomoci jako ke všem ostatním vlastníkům lesů.

Náměstek ministra zemědělství úseku lesního hospodářství vykonával do roku 2007 jménem ministerstva zemědělství všechny pravomoci zakladatele vyplývající ze zákona č. 77/1997 Sb, o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně tuto agendu vedl odbor státní správy, hospodářské úpravy a ochrany lesů. Tato agenda byla rozhodnutím ministra zemědělství v roce 2007 předána náměstku ministra zemědělství pro ekonomický a správní úsek (pozn. red.: od ledna 2009 Petr Kušnierz) a agendu vede odbor zakladatelské činnosti.

- Jaké je zadání MZe pro nového generálního ředitele LČR?

Generální ředitel dostal zadání v loňském roce. Zadání mělo několik úkolů, které měly dlouhodobější časový horizont a nebylo napsáno pro Jiřího Nováka, ale pro generálního ředitele. Domnívám se tedy, že platí i nadále.

- V Programu rozvoje venkova tvoří lesnická opatření 5,5 %. Z národních prostředků vyplacených ministerstvem zemědělství obdrželo v roce 2007 lesní hospodářství 8 % prostředků. Při poklesu cen mléka Petr Gandalovič přislíbil oživení trhu s mlékem podporou jeho intervenčních nákupů a exportu. Propad cen dříví z roku 2008 se pohybuje kolem 30 % (u některých sortimentů a druhů dřevin je propad ještě vyšší), likvidační situace nastala na lokalitě P a patrná je i neochota bank k dalšímu financování podnikání. Pokusíte se napomoci majitelům lesů a lesnickým firmám, či celému lesnicko-dřevařskému sektoru stejně jako zemědělcům? Pokud ano, jakým způsobem?

V této chvíli si myslím, že podíly, tak jak byly v programech nastaveny, už jsou neměnitelné. Co se týká dvou programů nebo vlastně tří věcí, které bezprostředně souvisí s lesnickou činností, první věc je nařízení vlády, kterými se každoročně upravuje dotační politika vůči vlastníkům lesů. To je první věc, kde je jedna z možností, že by se v rámci státního rozpočtu počítalo s navýšením. Další dvě věci, které bezprostředně ovlivňují dotační politiku, je Operační program Životní prostředí, jeho osa 6 na MŽP, druhý je Program rozvoje venkova, který v ose 1 i 2 umožňuje vlastníkům lesa čerpat v krizových situacích finanční prostředky – třeba na zpracování kalamity a na důsledky zpracování kalamity. Je ovšem potřeba, aby se všichni vlastníci lesa důkladně seznámili s možnostmi čerpání z dotačních titulů a chtěli je čerpat. Nemám zatím vyhodnoceno, kolik vlastníků čerpalo a jakým způsobem čerpalo, proto se vracím k LČR. Vloni na začátku roku jsem jako generální ředitel říkal, že čas přeje připraveným, a ten, kdo si projekty připravil a požádal včas v souvislosti s jednotlivými výzvami, tak se k dotacím dostal.

Přehled čerpání finančních prostředků v letech 2000–2008 (v mil. Kč)

	Věc	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008
Národní zdroje	Finanční příspěvky celkem	567	359	388	359	388	354	324	368	361
	z toho státní rozpočet (MZe)	567	359	388	359	388	0,3	7	79	71
	rozpočty krajů	-	-	-	-	-	354	317	289	290*
	Služby celkem	102	107	112	38	96	59	97	59	97
	Nároky celkem	275	275	284	221	213	185	201	248	253
	Národní dotační prostředky LH celkem	944	741	784	618	697	598	622	675	711
Fondy EU	Lesnická opatření programů EU					120	123	282	30	632
	z toho OP (2004-2006)					62	84	180
	HRDP (2004-2006) zalesňování zem. půd					58	55	102	30	30
	PRV (2007-2013)									602
Veřejné zdroje celkem		944	741	784	618	817	721	904	705	1 343

 * údaj není dosud k dispozici, odhad ve výši skut. 2007

Pozn.: údaje za programy spolufinancované z fondů EU nejsou ve všech případech skutečným čerpáním, protože proplácení projektů se děje nerovnoměrně s různým časovým zpožděním, představují projekty schválené k profinancování.

Zdroj: MZe

Když si vezmeme časovou osu – jaké jsou příspěvky státu, tak ty se pohybovaly kolem 600 až 700 milionů Kč. V roce 2008 je to 711 mil. z národních zdrojů a 632 milionů z evropských fondů, takže se dostáváme na 1,3 mld. Kč, což není tak úplně malá podpora. Předpoklad je ten, že v roce 2009, 2010 a dál by se ta podpora měla zvyšovat. Opravdu záleží na tom, jak budou firmy a vlastníci lesů připraveni zpracovávat své projekty a čerpat.

- Do určité míry může být současná krize příležitostí lesnicko-dřevařského sektoru, např. ve stavebnictví nebo energetice. Jednáte se zainteresovanými ministerstvy (MPO, MF, MŽP) o komplexní podpoře výstavby dřevostaveb a využívání dřeva?

Pan ministr v loňském roce uložil generálnímu řediteli LČR, aby připravil materiál pro marketingovou kampaň na zvýšení prodeje výrobků ze dřeva, kdy byl rozpočet řádově kolem 40 milionů na tuto kampaň, která byla víceletá. Má svůj časový scénář, byla schválena dozorčí radou a začala běžet na konci roku u LČR.

Využití dříví pro energetické účely je řešením pro takové dříví, o které není zájem např. ze strany papírenského průmyslu. Možnost vidím i ve změně kategorizace biomasy.

Ochrana lesa

- Nejen severní Morava, ale i další oblasti v České republice a takřka celé Evropské unie se potýkají s rizikem rozsáhlé kůrovcové kalamity. Patrný je nárůst výskytu lýkožrouta smrkového i severského. Jak může ministerstvo napomoci tomu, aby se situace nezhoršovala?

Ministerstvo samozřejmě má některé nástroje – služby vlastníkům lesa. Je to Lesní ochranná služba, konzultační činnost, spolupráce s VÚLHM, všechny tyto nástroje slouží k informování vlastníka v předstihu o možných postupech a řešeních. Dotační politika je dalším nástrojem.

Severní Morava je důkazem, že včasný odvoz a kontinuita výroby vede ke zlepšení stavu lesa. V loňském roce, kdy se státnímu podniku LČR podařilo mobilizovat veškeré síly, se po letech podařilo, že severní Morava má nižší stav kůrovcové hmoty, než měla v letech minulých. Samozřejmě to bylo způsobeno i dalšími opatřeními, která byla v regionu zavedena.

- Jaký je váš vzkaz lesnické veřejnosti na počátku pravděpodobně velmi těžkého roku?

Situace sektoru je opravdu složitá a nadmíru by ji zkomplikovala každá událost, která by se podobala kalamitám Kyrill nebo Emma. Přeji všem vlastníkům lesa, aby se České republice kalamity v letošním roce vyhnuly.

Děkuji za rozhovor (26. 1. 2009),

Jan Příhoda

 

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.