Zdroj: ČT 1
Datum: 26.05.2007
Autor: Jitka Volejníková
Moderátor: Jiří Václavek
Relace: Týden v regionech - Brno
Moderátor
Lesy v okolí Vracova a Strážnice na Hodonínsku jsou v obležení chroustů. Ti likvidují především listnaté lesy ale napadají už dokonce i sady a zahrádky. Na vyhubení chrousta maďalového účinkuje pouze chemický postřik. Ten ale lesníkům ochranáři zakázali. Přitom letecký postřik zachránil tamní lesy od kalamity chrousta před čtyřmi lety.
Autor
Toto nejsou ukázky z hororového filmu, ale záběry natočené kolem Vracova. Po čtyřech letech tamější lesy opět zaplavili přemnožení chrousti maďálový. Lesníci jsou zoufalí. Ponravy chrousta zničili už skoro 90 hektarů lesa.
Bohumil Pipal, Lesy ČR Strážnice:
Tedy vidíte úplně ten kořenový systém je...
Autor
Oni to okoušou jo?
Bohumil Pipal, Lesy ČR Strážnice:
...okousaný, jenom ty pahýly zůstanou a i ta větší borovička třeba čtyřletá, pětiletá usychá no.
Autor
Ponrava, jinými slovy larva brouka. Právě ta je nejvíce nebezpečná. V půdě se vyvíjí tři roky a postupně žere kořenový systém.
Bohumil Pipal, Lesy ČR Strážnice:
Žerou prakticky všechny druhy dřevin, ty ponravy nevybírají si nějak, protože ta jejich potravní nouze je taková, že je jich v půdě hodně a na co narazí, to tedy sežerou.
Autor
To co nezničí ponrava chrousta v zemi, zlikvidují dospělý brouci. Kromě lípy jim podle lesníků chutnají listy všech stromů i keřů.
Otto Staník, obyvatel Vracova:
Tak to tady sežralo ořechy, trnky, no na jahody to jde.
Marie Glacová, obyvatelka Vracova:
Za každým druhým lístkem je chroust, leží.
Bohumil Pipal, Lesy ČR Strážnice:
Zřejmě se chroustu maďálovému tady líbí velice. Jsou to písčité půdy, teplá oblast a proto taky se přemnožuje.
Bohumil Foukal, revírník Vracov:
V tom lese je hluk, jak když startují letadla. Takový prostě takový tlumený zvuk a je to slyšet všude.
Autor
Větve i listy stromů jsou obsypané bzučícím hmyzem. Vracovský revírník Bohumil Foukal sleduje počty chroustů maďálových už léta. Při jejich nejvyšším rojení zůstanou během noci v lapači až tři tisícovky chroustů.
Bohumil Foukal, revírník Vracov:
Tak největší rojení bylo 6. května v roce 2003, protože bylo teplo. A to bylo 3200 za noc. To jsme ani nesledovali už potom celou noc, tohle to stačilo do půlnoci, protože ta flaška se naplnila za 7 minut.
Autor
Tehdy v dubnu roku 2003 ale v boji s přemnoženými chrousty pomohl lesníkům z Hodonínska postřik chemickým přípravkem DECIS na pěti stech hektarech lesa. Mysleli si, že letos opět nasadí na postižená místa letadlo plné chemického postřiku. Jenže omyl. Ochranáři jim to zatrhli.
Telefonuje Jiří Němec, vedoucí správy CHKO Bílé Karpaty:
Dojde k plošnému úmrtí nejenom těch škůdců ale v podstatě veškerého hmyzu a rapidně se sníží potravní nabídka pro to vzácné ptactvo, které tam žije.
Autor
Chemickou hubící látku proto teď musejí lesníci nahradit granulemi, které mají zlikvidovat ponravy v zemi. Nejsou si ale jisti, jestli granule budou tak účinné jako osvědčený postřik DECIS.
Moderátor
A hostem Týdne v regionech je Emanuel Kula z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity. Dobrý den.
Emanuel Kula, vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelova zemědělská univerzita:
Dobrý den.
Moderátor
Pane profesore, o chroustovi nebylo od poloviny minulého století téměř slyšet. Čím to, že teď opět obtěžuje zemědělce a lesníky a páchá velké škody?
Emanuel Kula, vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelova zemědělská univerzita:
Musíme si uvědomit, že v České republice jsou dva druhy chroustů. To znamená chroust obecný Melontha melontha a chroust maďálový Melolontha hippocastani. A právě ten chroust obecný, který byl zcela běžný ještě do poloviny minulého století, byl likvidován novými technologiemi, které jsou v zemědělství, protože jeho larvy se vyvíjí v půdě zemědělsky obhospodařované. Zatímco druh chrousta maďálového se soustřeďuje do lesních porostů, kde tyto operace nenastaly. To znamená, že tady s ním neustále bojujeme, neustále se vyskytuje. To znamená, jednou za čtyři roky ho objevíme.
Moderátor
Takže laicky řečeno ten chroust, který škodí v současnosti, je jiný než ten, který převážně škodil před těmi řekněme padesáti lety.
Emanuel Kula, vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelova zemědělská univerzita:
Já bych řekl, že před padesáti lety škodili oba dva. V tomto období škodí právě ten chroust maďálový, který se vyvíjí v půdě lesních porostů.
Moderátor
Musíme se s tím, že chroust bude v lesích ale i jak jsme slyšeli v sadech zahradách škodit, musíme se s tím jednoduše smířit a nebo je možné najít nějaký kompromis. Eliminovat chrousta na druhou stranu nezpůsobit jeho vyhynutí, jak se to stalo v případě nebo téměř stalo v případě chrousta obecného.
Emanuel Kula, vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelova zemědělská univerzita:
My v současné době postupujeme proti všem škůdcům na základě tak zvané integrované ochrany lesa. To znamená, že pohled na škůdce je takový, že jej musíme snížit na tak zvaný pod práh hospodářské škodlivosti ale není cílem toho škůdce vyhubit. To znamená i u těch chroustů je to podobné, to znamená, snažíme se všemi opatřeními, která jsou, aby chroust neškodil v neúměrném rozsahu, ale zároveň, aby v těch ekosystémech zůstal a nedošlo k jeho vyhubení. To není cílem integrované ochrany.
Moderátor
Když se vrátíme k tomu, co jsme viděli v příspěvku, stromy obsypané chrousty. Skutečně budou ty letošní škody třeba konkrétně na jižní Moravě enormní, větší než byly před čtyřmi lety?
Emanuel Kula, vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelova zemědělská univerzita:
Dá se předpokládat, že letošní škody budou nižší než v roce 2003.
Moderátor
I když letos nemohou, jak jsme slyšeli zemědělci a lesníci používat ten chemický postřik?
Emanuel Kula, vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelova zemědělská univerzita:
Pravděpodobně ten chemický postřik, který byl v roce 2003, určitým způsobem omezil tu populační hustotu. Ale já si myslím, že škody, ty hlavní přijdou tedy ve druhém a třetím roce po rojení, to znamená, škody ponravami.
Moderátor
Tady bychom možná měli vysvětlit ten cyklus, ten čtyřletý cyklus. Chrousti, ty nálety se objevují jednou za čtyři roky stejně, tak jak mluvíte o ponravách, které škodí tři roky. Jak to je?
Emanuel Kula, vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelova zemědělská univerzita:
Ano, velice stručně. Ti chrousti se líhnou už na podzim, ale zůstávají v půdě. A teprve na jaře, když ta teplota vystoupí kolem 16, 20 stupňů z té půdy ti brouci vylézají. Jak bylo tady ukázáno, nalétají do korun těch listnatých stromů, ožírají je a ty samičky odlétají do půdy a kladou tam vajíčka. A ještě v tom samém roce, to znamená, za těch 40 dní se líhnou ponravy, které tady je možno vidět, to znamená, mají ten typický tvar písmena C a ty v prvním roce neškodí. Oni žerou jenom organickou hmotu, tlející složky v půdě a teprve od druhého a třetího roku po rojení začnou ožírat kořenový systém a tam bude otázka, jak velké škody vznikají. Protože za rok 2005, 2006 bylo poškozeno a usmrceno na 200 hektarů těchto mladých výsadeb.
Moderátor
Pane profesore, já vám děkuji za vysvětlení a za návštěvu, pěkný den.
Emanuel Kula, vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelova zemědělská univerzita:
Děkuji.
