hnz
Město Albrechtice (Bruntálsko) 26. května (ČTK) - Přemnožení jeleni a srnci poškodí v českých lesích každoročně nejméně třetinu vysazených stromků. Okusují hlavně listnáče a jedle, které je potřeba do převážně smrkových lesů vrátit. Hnutí DUHA odhaduje celkové škody napáchané spárkatou zvěří na 1,5 miliardy korun. Situaci by mohla zlepšit změna mysliveckého zákona, která by zvýšila počet odstřelované zvěře. Shodli se na tom ochránci přírody, odborníci i zástupci CHKO Jeseníky a Lesů ČR na dnešní tiskové konferenci.
Mezi nejvíce postižená území patří severní Morava, Českomoravská vrchovina a Krušné hory. Přemnožení jeleni, srnci i mufloni spásají sazenice i semenáčky. Ohryzávají také vzrostlé stromy, které pak snadněji napadají škůdci a choroby. V roce 2006 žilo v českých lesích asi 28.000 jelenů a 300.000 srnců. "Místy je to až osminásobek přírodního stavu. Během 40 let u nás vzrostl počet jelenů o 195 procent," upřesnil Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Státní podnik Lesy České republiky zaplatí za ochranu mladých stromků zhruba 100 milionů korun ročně, přesto poničených stromů přibývá. "Lesní kultury chráníme oplocením. Budujeme přezimovací obůrky, do nichž se zvěř koncentruje v období, kdy stromům nejvíce škodí," uvedl Josef Vlášek z ředitelství Lesů ČR.
Podle ochránců přírody i odborníků ale ochrana stromů kalamitní situaci nevyřeší. "Je potřeba změnit myslivecké hospodaření, které stav krajiny a potřeby lesa nereflektuje. Pro hospodaření se zvěří nejsou dána jasná kritéria, nikdo ho ani nekontroluje," řekl novinářům Jiří Kamler z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
Podle Bláhy by mělo v lese žít jen tolik zvěře, kolik les dokáže uživit. "Řešením ale není krvavý masakr. Stačí jen odstranit příčiny, kvůli kterým se zvěř přemnožuje. Patří mezi ně soustavné zimní přikrmování. Myslivecká sdružení tím proměňují divokou zvěř ve svérázný zemědělský chov," uvedl Bláha.
Prvním krokem k nápravě by podle něho mohla být změna myslivecké vyhlášky. Lov zvěře by se neměl odvíjet od jejího počtu, protože zvěř nelze objektivně spočítat. "Únosný stav zvěře by se měl určovat podle počtu poškozených stromků. Únosnou hranicí by pak bylo deset procent. Při jejím překročení by se lov na tři roky zdvojnásobil," řekl Bláha. Dodal, že samotná změna vyhlášky ale nestačí, druhým krokem musí být reforma mysliveckého zákona.
Ministerstvo zemědělství (MZ) ale v současné době změnu zákona neplánuje. "S ministerstvem životního prostředí diskutujeme o změně myslivecké vyhlášky, která upřesní, jak stanovit plán lovu podle škod způsobených na lesích. To znamená, jaké škody jsou považovány za únosné a kdy už je třeba zasáhnout do početního stavu spárkaté zvěře razantním způsobem," řekl ČTK vrchní ředitel sekce lesního hospodářství MZ Martin Žižka.
Vyhláška by se podle něj měla změnit do dvou let. Vlastníci lesů, kteří se na honitbách domlouvají například s myslivci, ale podle ní nebudou mít povinnost zvýšit odstřel zvěře. "Bude pomůckou, aby mohli poškození stromů vyhodnotit a sami následně nastavit plán lovu," dodal Žižka.
