Šumava/ V polovině května proběhl v Rakousku v AigenSchlägl mezinárodní seminář zaměřený na stav a budoucnost lesů napadených kůrovci na hranici mezi Českou republikou, Rakouskem a Německem. Seminář se uskutečnil pod záštitou klášterních lesů Schlägl, které jsou proslulé hospodařením, šetrným k přírodě.
Bez ochrany
Přibližně stovka účastníků z Rakouska, Německa a České republiky si vyslechla přednášky na ostře sledované téma. Probíraly se dopady na soukromý majetek i prognózy dalšího vývoje.
Představy ochrany přírody přednesli ředitel Národního parku (NP) Bavorský les Karl Friedrich Sinner a náměstek Národního parku Šumava Libor Hošek.
Zatímco rozlohou více než dvakrát menší NP Bavorský les směrem do vnitrozemí po tlaku dalších vlastníků vytvořil ochranné pásmo, NP Šumava tento problém neřeší ani ve vnitrozemí, ale ani na státní hranici. Konflikt vyvolává kůrovec přemnožený v tzv. bezzásahové zóně parku Šumava v oblasti Trojmezné v okolí Plešného jezera. Vymezená zóna totiž zasahuje až na hranici s Rakouskem i Německem, takže způsobuje přímé odumírání sousedních lesů.
Po referátech následovala pod vedením Johannese Wohlmachera exkurze k Trojmezné, kde v současné době na české straně stojí i leží desítky tisíc stromů napadených kůrovcem.
Rojení kůrovce
Že se pravděpodobnost ohrožení rovná téměř jistotě, se účastníci mohli snadno přesvědčit již nyní.
I v těchto vysokých polohách (asi 1360 m n.m.) již totiž probíhalo rojení kůrovců stejně jako v nížinách, a to nad zbytky sněhu!
Nepřijde-li chladné léto, bude kůrovec i v těchto vysokých výškách mít dvě generace, a situace se proto bude velmi rychle zhoršovat.
Zahraniční vlastníci lesů se proto ptají, kdo jim uhradí škody, které jim bezzásahový režim na Šumavě působí. Spor se pravděpodobně tedy posune na vládní úroveň.
