Zdroj: Českobudějovický deník
Datum: 07.09.2007
Autor: Jan Schinko
Rubrika: Publicistika
Někdy vhodná či nevhodná otázka vyvolá nečekanou odpověď. Mohla by se tato metoda použít i k přispění řešení kauzy Jak dál na Šumavě.
Přednímu ekologovi (normálnímu, nikoli ortodoxnímu) byla položena otázka, co by se stalo, kdyby se v historickém jádru města zrušily dopravní značky. Odpověděl, že celkem nic. První den by nebylo ve městě k hnutí. Druhý den by do města žádný řidič nejel, třetí den by zase zkusili jet, čtvrtý den ne, a tak by se to vyvážilo do průměrné symbiózy člověk versus auto.
Podobná otázka (položena zatím nebyla) zní: Co by se stalo, kdyby byl zrušen Národní park Šumava? V lesích by hospodařili lesáci, na polích a loukách zemědělci, na pastvinách pastevci. Investice a architekturu by hlídaly stavební úřady okresů Prachatice a Č. Krumlova. Vodní toky vodohospodáři okresů. Na faunu a flóru by dohlížely referáty životního prostředí okresů PT a ČK prostřednictvím obcí. Po chvíli zvažování se nabízí odpověď na otázku, co by se stalo kdyby byl zrušen Národní park Šumava, že celkem nic.
V roce 1880 žilo na jihočeské Šumavě bez měst Prachatic a Vimperku 110 187 obyvatel, v roce 1930 přibližně stejně 107 030 obyvatel, v roce 1970 jen 42 778 obyvatel a v roce 1991 ještě o něco méně 41 661 obyvatel.
Vzhledem k tomu, že v jihočeské části Šumavy chybí proti normálnímu stavu v roce 1930 asi 66 000 obyvatel, měl by být pro státní instituce včetně NP Šumava prioritní rozvoj obcí, nikoli zakládání nových "Boubínů" a vymezování bezpřístupných (to je skoro totéž co bezlidských), bezzásahových, bezinvestičních, bezcyklistických zón.
Jan Schinko, Č. Budějovice
(Autor nevybízí ke zrušení NPŠ, jen klade vhodnou či nevhodnou otázku, aby se odkryl pohled na jádro problému Jak dál se Šumavou.)