logo Silvarium tisk

Praha - Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík postupoval v souladu se zákony, když po orkánu Kyrill v roce 2007 nepustil na Šumavě do popadaných lesů dřevorubce s motorovými pilami a nechal rozsáhlá území samovolnému vývoji.

Rozhodl o tom Městský soud v Praze, na něhož se s žalobou proti Bursíkovi obrátilo 15 šumavských obcí. Podle soudu má ale příroda před dřevorubci přednost.

"Zájem na ochraně přírody má při rozhodování významnější roli než hledisko vztahující se k hospodaření v lese," konstatoval soud v rozsudku, který má Aktuálně.cz k dispozici.

Ačkoli jde o několik let starý spor, má dopad i na současnou situaci v šumavských lesích, respektive a spor o to, jak zasahovat proti kůrovci.

(Ne)kácet kůrovcové smrky

Současný ředitel parku Jan Stráský například tvrdí, že právě kvůli Bursíkově rozhodnutí z roku 2007 se na Šumavě natolik rozmnožil kůrovec, že proti němu musí radikálně zasahovat.

A ochránci přírody naopak soudní verdikt využili jako argument k tomu, aby se nejcennější partie šumavských lesů ponechaly volnému vývoji bez lidského zásahu.

"Je to klíčové rozhodnutí soudu. Potvrdilo, že ponechání vybraných částí národního parku divoké přírodě je v naprostém souladu se zákonem, a také že kácením by vznikly větší škody, než pokud správci národního parku nechají horský les přírodě," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha, které se soudního sporu účastnilo.

Podle Bláhy tak Národní park Šumava získal právní jistotu, že ponechání 30 procent území divoké přírodě, jak o tom rozhodl Bursík, je v souladu se zákony. Bláha zároveň připomněl, že návrh nového zákona z dílny současného ministra Tomáše Chalupy počítá v první fázi jen s 22 procenty bezzásahového území.

Bursík nechal v lese 140 tisíc kubíků

Bursíkův úřad na jaře 2007 rozhodl, že zhruba 140 tisíc metrů krychlových dřeva po orkánu Kyrill zůstane v prvních a druhých zónách národního parku bez jakéhokoli zásahu. Šumavské obce se proti tomu odvolaly, ale Bursík jim nevyhověl.

"Lesy v těch nejcennějších částech národního parku necháváme samovolnému vývoji právě proto, že jde o národní park, nikoli hospodářský les. Jeho účelem není produkce dřeva," zdůvodnil svůj krok Bursík v dubnu 2008.

"Orkán Kyrill ukázal, jak byly zásahy do přirozeného vývoje v minulosti škodlivé. Kyrill kácel stromy především tam, kde se dříve zasahovalo proti kůrovci a lesní porost se tak otevřel ničivému větru. Že se větru, dešti a přírodě vůbec poroučet nedá, jsme si snad vyzkoušeli mnohokrát. Kroky, které děláme, povedou k dlouhodobě stabilním šumavským ekosystémům," dodal Bursík.

Obce i Jihočeského kraje ovšem tvrdily, že se lesu musí pomoci, aby na Šumavě vůbec nějaké zelené porosty přežily. Patnáct šumavských radnic - například v Kašperských Horách, Modravě, Volarech nebo Horské Kvildě - a pak podaly na Bursíka žalobu.

Stejný verdikt v Bavorsku

Obdobné rozhodnutí jako Městský soud v Praze učinil v roce 2009 rovněž Bavorský ústavní soudní dvůr, když projednával žalobu tamních odpůrců národního parku na německé straně hranice.

Zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová minulý měsíc konstatovala i s odvoláním na Bursíkovo rozhodnutí z roku 2007, že kácení u Ptačího potoka loni v létě nebylo v souladu se zákony a předpisy.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě