(ALT)
V dlouhých a nelehkých diskusích odborníků z různých skupin, které spojoval zájem o lesy a rozdělovaly často velmi protichůdné názory na ně, vznikal Národní lesnický program II (NLP). Debaty z rozdílných zorných úhlů, v nichž se hledá jen velmi těžko kompromis, provázejí i některé části jeho realizace. Jednou z nejvíce diskutovaných a kontroverzních klíčových akcí programu je otázka vyváženého stavu mezi lesem a zvěří. Odpovídal tomu i průběh tiskové konference k NLP, která se stočila hlavně na toto téma. Podle zpravodaje příslušné akce programu Miroslava Sloupa z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) neexistuje u nás statistika škod způsobených zvěří. Majitelé velkých lesů, kteří v nich zároveň provozují honitby, škody nehlásí, zmapované nejsou ani škody na malých výměrách, protože se jejich náhrady velmi obtížně vymáhají.
Podle Sloupa dosahuje poškození zvěří například v Krušných horách ročně 1500 až 1800 korun na hektar lesa, ale tento údaj nelze vztáhnout na celou republiku. Státní podnik Lesy ČR účtuje za způsobené škody provozovatelům honiteb celkem kolem 20 milionů korun ročně.
Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha se vliv zvěře liší místo od místa. Jak uvedl, podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti dosahují tyto škody ročně na všech lesích u nás asi miliardy korun. Do této částky jsou započítány nejen škody přímé, ale i náklady majitelů lesů na oplocenky, repelenty na potírání sazenic apod. Sloup poznamenal, že ÚHÚL zjistil na několika lokalitách čtyř až 13násobek normovaných stavů zvěře. „Podle našich šetření jsou stavy zvěře v 75 procentech případů nad normovanými,” přitakal Bláha. Při plánech mysliveckého hospodaření je proto třeba počty zvěře snižovat a při jejich určování vycházet ze stavu daného ekosystému.
Diskuse se rozvinula i kolem záměru využívat lesní biomasu na energetické účely. Sběr klestu z lesa a jeho spalování by mohly nadměrně odčerpat živiny z lesních půd. Proto by se podle Martina Nikla z ÚHÚL měly zpřesnit principy, kritéria a doporučení pro výběr lokalit, z nichž by se zbytky po těžbě dříví mohly odebírat. Přepokládá se, že to bude možné asi na 60 procentech lesních pozemků. Každopádně experti doporučují zrušit podporu pro spoluspalování uhlí a dřeva při výrobě elektrické energie, protože účinnost využití dřeva je zde nižší. Tím by se uvolnila biomasa pro efektivnější využití v lokálních výtopnách.
Konečné znění NLP přijala vláda na podzim před dvěma lety s tím, že program má platit pro období do roku 2013. *
