VÁCLAV JANOUŠ
Modrava - Zdálo se, že cestě do nejcennějších míst šumavského parku na Modrý sloup u Modravy už nic nebrání. MF DNES ale nyní zjistila, že stezku, kterou chce správa parku po úbočí Špičníku k přechodu otevřít, před dvěma lety striktně odmítala. Studie odborníků ji zároveň nedoporučovaly kvůli ochraně tetřeva. Starostové nyní přišli s dalším argumentem. Aby mohla vést trasa po úbočí Špičníku, musí se vykácet v nejcennější přírodě stromy, jejichž pád by mohl návštěvníky ohrozit.
Tetřev by to nemusel přežít Správa parku si v srpnu roku 2006 nechala od předního odborníka na tetřevy – Vladimíra Bejčka z České zemědělské univerzity v Praze, zpracovat studii, která z pěti variant přístupu na Modrý sloup by byla nejvhodnější. Byla mezi nimi i cesta z Březníku na Pytlácký roh, dále po úbočí Špičníku a po hraně Luzenského údolí až k hranicím.
Přesně tuto trasu chce nyní po rozhodnutí ministra životního prostředí Martina Bursíka správa parku otevřít. Před dvěma lety to ale bylo nemyslitelné. „Tetřevi jsou velmi citliví. V zimě mohou kvůli turistickému ruchu zeslábnout tak, že uhynou. V tomto období totiž mají jen omezené množství potravy, takže je každá aktivita vyčerpává. V létě zase mohou lidé ohrozit jejich hnízdění a vyvádění mláďat,” napsal tehdy ve své studii Bejček a jednoznačně trasu zamítl. Už proto, že podle jeho výzkumu by stezka proťala území, kde tetřev přímo žije.
Správa parku i ministerstvo tehdy tvrdily, že posudek je pro ně závazný, a nelze tak hraniční přechod Modrý sloup otevřít. Nyní naopak plánují přesně tímto územím turisty k Modrému sloupu pustit.
Prosazují stezku na Modrý sloup, odborník ji zamítl
„Před dvěma lety jsme si tuto variantu nechali opravdu posoudit. Nyní je to ale nejvhodnější cesta, kudy se turisté na Modrý sloup dostanou. Řešení je to dočasné do doby, než budou moct lidé využívat přístup přes upravené Luzenské údolí,” hájí se ředitel správy parku František Krejčí.
Starosty ale příliš nepřesvědčil. Ti tvrdí, že dočasná stezka je zbytečná, a chtějí prosadit rovnou trasu Luzenským údolím. „Už roky je zde bezzásahové území, kam se dostali maximálně vědci. Nyní tady budou vrčet motorové pily, aby se vykácel dvacet metrů široký pruh a některý z uschlých smrků nespadl na turisty. Přitom se mohlo jít po hotové cestě přímo údolím, která je o dva kilometry kratší, a lidé by se tu navíc zdrželi kratší dobu,” kroutí hlavou starosta Modravy Antonín Schubert.
Krejčí mu ale oponuje, že stromů, které bude potřeba pokácet, nebude tolik. Půjde prý jen o několik uschlých pahýlů.
Na své straně má ekologické organizace, jako je Hnutí DUHA. To je ostře proti kácení stromů v nejcennějších partiích parku. Stezka po úbočí Špičníku mu ale nevadí. Zároveň tvrdí, že kompenzace, které správa parku připravila, stačí. „Vyloučí se odsud lesnický provoz a uzavře se například část hraničního chodníku. Kdyby lidé chodili údolím, tak se zvuk ponese krajinou mnohem více,” míní Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Správa parku slibuje, že vliv turistů na tetřevy i na stav rašelinišť bude každoročně sledovat a vyhodnocovat.
