Zdroj: Týden
Datum: 16.04.2007
Podtitulek: Likvidace polomu se zpožďuje, kůrovec může začít hodovat
Autor: Marek Šálek
Rubrika: Události
Teplé počasí vnáší do lesů zpustošených orkánem paniku. Pokud popadané kmeny včas nezmizí, rozmnoží se nebývalým způsobem kůrovec. Tuzemské pily jsou přeplněné, už i Rakousko zavalily vagony s českými smrky.
Unikátní geografie - kotlina obkroužená zalesněnými kopci - pomohla orkánu Kyrill přelomit a vyvrátit v českých zemích více stromů než kdekoli jinde v Evropě. Odhady se ještě zpřesňují, ale výhradně směrem vzhůru. Březnové vydání měsíčníku Lesnická práce uvádí, že na našem území spadlo 9 - 10 milionů kubíků dřeva (v sousedním Bavorsku 4 miliony, v Rakousku 2 miliony, v Polsku 1,5 milionu, v Sasku 1 milion a na Slovensku pouhé 0,2 milionu kubíků), definitivní číslo bude ještě vyšší. Pro představu: na jednu nákladní soupravu (kamion či vagon) se vejde zhruba 30 kubíků, příslušných 300 tisíc " náklaďáků" (jeden měří 20 metrů) by vytvořilo kolonu dlouhou 1500 kilometrů. Státní podnik Lesy České republiky, kterým " patří" dvě třetiny kalamity, nabádá ke
klidu: všechno prý stihne odvézt do konce června, kdy hrozí největší kůrovcové obžerství. Kdo zavítá přímo do lesů rozprostírajících se od jihočeského Lipna k západočeské Přimdě (v tomto pásu se soustředila polovina veškerého Kyrillova " lesního díla"), uslyší jiné komentáře. Ty mají sice nevýhodu, že si jejich autoři přejí zůstat v anonymitě (pracovníci Lesů ČR mohou komunikovat s médii pouze prostřednictvím tiskového odboru, lidé z akciových společností zase mají strach, že jinak by je " opominulo" nejbližší výběrové řízení), znějí však docela přesvědčivě. Orkán udeřil v noci z 19. na 20. ledna. Zatímco v soukromých a obecních lesích i v národních parcích mohly práce okamžitě začít, firmy ve službách státních lesů musely čekat do 6. února, než si je Lesy ČR vybraly v novém tendru, stěžují si zástupci akciovek, které si moloch sídlící v Hradci Králové podle zákona najímá na těžební a pěstební úkony. Dílu zkázy prý napomohly i dotace (600 korun/m3), které ministerstvo zemědělství v náhlém gestu přidělilo národním parkům na rozjezd kalamitní těžby. Výsledek? Většina techniky i s lidmi odjela jinam, kde dostali práci a peníze okamžitě, tvrdí firmy hospodařící ve státních lesích.
Kůrovcová koalice
Zejména na Vimpersku či Sušicku se naporcované kmeny vrší v gigantických, stovky metrů dlouhých hradbách podél cest. Není kam je odvézt, komu prodat. Likvidátory polomu ve státních lesích i v tomto případě dostihla sedmnáctidenní zimní prodleva: firmy pracující pro obce, soukromníky a národní parky, které vyrazily mezi popadané stromy dříve, získaly dostatek času pro nasmlouvání odběru. Už 25. ledna stáli například pracovníci městských lesů na pilách a podepisovali smlouvy na dodávky dříví. Když dorazily akciové společnosti těžící ve státních lesích, bylo v podstatě pozdě: pily přeplněné, ceny o čtvrtinu nižší. "Ve vyšších polohách, kde byl donedávna sníh, to do léta nemůžeme stihnout," říká lesník, jehož totožnost TÝDEN zná a který v pošumavských státních hvozdech pracuje desítky roků. Aby nevznikla mýlka: tentokrát není řeč o vleklém sporu mezi zastánci pralesní divočiny a milovníky lesního pořádku, který se týká přírodních rezervací (tam by romantici rádi viděli návrat džungle včetně kůrovce, technokraté zase vyrovnané řady smrků). Zde popisovaná hrozba pojednává výhradně o hospodářských lesích, kde se na nutnosti zavčas " skřípnout" kůrovce shodnou zarytí ochránci přírody i staromilští lesní inženýři (vzápětí se ovšem rozhádají při debatě o tom, do jaké míry je žádoucí nahrazovat smrky listnatými stromy či jedlemi). Co by tedy pomohlo kalamitní těžbu ve státních lesích urychlit? " Větší pružnost na straně ministerstev zemědělství, dopravy, obchodu a průmyslu. Šlo by nakoupit mobilní odkorňovače dřeva, zajistit pozemky na provizorní skládky, popohnat k větší odpovědnosti České dráhy, vyjednat lepší odbyt," míní akciové firmy. Ty za těžbu nedostávají od Lesů ČR peníze, jejich motivace spočívá v možnosti si vytěžené dřevo od státu výhodně odkoupit. Jenomže nevědí, co s ním. Pily, papírny i malé provozovny na obou stranách hranice (třeba truhlárny vyrábějící palety) hlásí plno, výkupní ceny se navíc povážlivě snižují. Ne- mluvě o tom, že Lesy ČR neplní " přislíbený harmonogram zpětného odkupu", který firmám zajišťoval odběr alespoň třetiny vytěženého dříví.
Zatracení chalupáři
Lesáci z terénu se domnívají, že za nezvládnutým řízením kalamitní těžby stojí neustálé střídání ředitelů a vůbec personální otřesy ve vedení Lesů ČR, touha politických stran dosadit do státního podniku spravujícího "poslední velkou neohlodanou kost" svoje lidi i následná obava podřízených odborníků "uprdnout se směrem vzhůru". " Do dnešního dne byly zpracovány téměř čtyři miliony kubíků padlého dříví (necel polovina orkánové pohromy, pozn. red.)," sdělilo ministerstvo zemědělství TÝDNU minulý pátek. "Nejsložitější je situace tam, kde Kyrill povalil až čtyřnásobně větší objemy, než je roční těžba," říká referent pro ochranu lesů Josef Bálek. Na místě jsou i obavy o lesy ve středních Čechách a v nížinách vůbec. Zde se následkem sucha a tepla rozmnožují až tři generace kůrovců za sezonu, stromy více chřadnou i následkem průmyslového znečištění. " Navíc tady panuje zmatek ve vlastnických vztazích," doplňuje inženýr Bálek. Jako příklad uvádí malé lesíky, které dříve patřily místním chalupníkům, dnes městským chalupářům. "Ti první se o les starali, protože ho nezbytně potřebovali k živobytí. Ti druzí často pořádně nevědí, kde ho mají, navíc ani netuší, co si s ním počít. A bez jejich souhlasu do těch lesů nikdo nemůže."
Seznamte se: lýkožrout smrkový
Pětimilimetrový brouk, který se zavrtává pod kůru smrků a živí se lýkem (zde narušuje životně důležitá pletiva a strom usychá). Dospělí kůrovci přezimují pod kůrou stromů, případně v hrabance nebo v souškách. Vylétávají na jaře, když teplota vzduchu dosáhne asi 17 stupňů. Samci začnou pátrat po vhodných stromech, do kterých se zavrtají a vyhlodají " snubní komůrky", z nichž vysílají feromonové signály samičkám. Ty po oplodnění (jeden samec se spáří se dvěma až čtyřmi samičkami) prokoušou matečné chodby a nakladou do nich vajíčka (jedna samice v průměru šedesát kusů), ze kterých se po jednom až dvou týdnech vylíhnou larvy. Smrk napadený kůrovcem má několik možností obrany. Když brouk vnikne pod kůru, poškodí pryskyřičné kanálky a z nich se na něj vyřine míza, která jej přilepí a zahubí. Zdravý smrk se tímto způsobem ubrání i velkému náletu kůrovců, oslabený smrk snadno podlehne; při velkých kalamitách však kůrovec dokáže udolat i nepoškozené a silné stromy. Za tepla a sucha se vývoj kůrovce urychluje a zvyšuje se počet generací vylíhnutých během jedné sezony. Také přestárlé, stejnověké, monokulturní lesy oslabené emisemi představují pro kůrovce prostřený stůl. Asanace bývá nejúčinnější v časném stadiu přemnožení, kdy je napadeno pouze několik stromů. V takovém případě lze odvrátit pohromu pokácením a odkorněním či odvozem napadených stromů. Rizika asanace stoupají s nadmořskou výškou (v horách je obtížné vykácené holiny opět zalesnit), nebezpečí představují těžbou osluněné stromy na okraji holiny (trpí teplotním šokem a slábnou, což umožňuje další rozšíření kůrovce). Nevýhodou chemického postřiku je likvidace přirozených nepřátel lýkožrouta, zejména dravého hmyzu (pestrokrovečník, drabčík), rizikem holosečí je zase exodus hmyzožravých ptáků (datel, strakapoud, brhlík, šoupálek, sýkora).
