9. 9. 2009
Již několik měsíců bojuje ptenská pila o přežití. Celou tuto dobu slyší její zaměstnanci to samé: Jednáme, jednáme a jednáme! Tolik očekávané rozřešení mělo přijít do konce měsíce června, záhy byl za stěžejní termín vyhlášen červenec. Skutečnost je taková, že lidem uběhla k poslednímu srpnovému dni výpovědní lhůta z řádných pracovních poměrů a končí na úřadě práce. „Jsme rozčarováni a zdrceni“, svěřují svoje pocity dlouholetí zaměstnanci. „Od ledna jsme byli ujišťováni, že se provoz rozjede, a teď jsme nezaměstnaní“, dodávají.
„Vedení podniku s námi prakticky nekomunikuje. Mistři a parťáci nevědí nic určitého, a tak mezi lidmi koluje spousta fám s více či méně katastrofickými konci. Každý si něco přidá, každý chce být zajímavý. Je to jako telenovela na pokračování…stále stejná a stále bez konce“, nekrotí své emoce novodobě nezaměstnaní u sklenky piva ve zdejší hospůdce. Spekulují, stresují se navzájem, a paradoxně hrotí situaci víc než je nutné.
Management pily totiž v minulých dnech dostál svým závazkům a vyplatil poměrnou část z dlužné mzdy zaměstnancům na účet. Během příštího týdne odejde pracovníkům z firemního účtu další finanční obnos. „Svých závazků jsme si vědomi a dostojíme jim“, sděluje ekonom závodu. „Společnost získává finanční prostředky prodejem zbytného majetku společnosti CEWOOD, a.s. Hodnota aktiv a pasiv holdingu stále mnohonásobně převyšuje závazky k věřitelům.Bývalým zaměstnancům doplatíme nejen dlužné mzdy, ale taktéž odstupné dle kolektivní smlouvy.“
Záležitost prodeje pily jako funkčního provozu je stále aktuální. Strategický partner, který projevuje o obnovení výroby ve Ptení eminentní zájem, tak sází na kvalitní český výrobek. Zboží ze Ptení bylo na evropských i zámořských trzích vždy žádané. Není důvod se obávat, že by řezivo ztratilo konkurenceschopnost. Pokud se podaří minimalizovat výrobní náklady a zvýšit cenové rozpětí, pak lze největší dřevařskou krizi v naší historii ustát. Javořice totiž byla posledním pilařským kolosem, který zůstal v držení českých vlastníků. Z obecného hlediska by mohl mít na udržení podnikatelské činnosti zájem samotný stát. Pila je schopna do konce roku zpracovat desetitisíce kubíků hmoty napadené kůrovcem. Pila je schopna zhodnotit produktivitu práce v lesnictví, jenž výpadek strategického odběratele pocítilo tlakem na cenu suroviny. Nakolik jsou tyto úvahy liché jsme se zeptali stávajícího ředitele Jana Vařeky:
„Jsem nezdolným optimistou v otázce znovuobnovení výroby ve Ptení. Všechny své síly a představy o budoucnosti jsem upřel k rozjetí pily. Řešení celé záležitosti máme na dosah. Jsme jen krůček od toho, abychom si všichni konečně vydechli a zároveň se také nadechli k výkonům. Musíme být nejlepší, jedině to je cesta k úspěchu. Nebude to jednoduché, zvláště na trhu s řezivem, ale máme obrovskou motivaci. Nic není tak deprimující, jako patová situace, ve které jsme se nacházeli poslední půlrok. Byla dána insolvencí mateřské firmy, v tomto období jednak upadal zájem možných kupců, k tomu byl prodej velmi špatně řešitelný i ze strany majitelů.
I když mají lidé pocit špatné komunikace, já si to nemyslím. Vždy, když byl nějaký posun v jednání, a bylo co vysvětlovat, byli svoláni a komunikovali jsme s nimi. Zároveň se ani jednou nestalo, že bych někomu na telefon nebo zprávu neodpověděl, když jej něco zajímalo. A že těch otázek bylo! Jsem přesvědčen, že od 1.2., kdy pila v podstatě nemá odkud čerpat peníze, jsme se z hlediska mezd chovali k zaměstnancům nejlépe, jak to šlo. Teď už věřím, že to zvládneme. Zaměstnanci se doptávali na možnosti, jak dostat peníze od Úřadu práce. Vyhrožovali návrhy na insolvenci, jsem však přesvědčen, že už pochopili, že pozdržení v penězích jim mnohonásobně vrátí reálná možnost pracovat. Nechtějí si insolvenčními návrhy vzít jednu z posledních šancí na práci. Znovu totiž čestně prohlašuji, že lidem nezůstaneme dlužni ani korunu, odstupné nevyjímaje, když se časově nepodařilo rozjíždět provoz v jejich výpovědní lhůtě.“
