Prachaticko - čtenář-reportér
Petr Martan
Dílo však především vystihuje současnou šumavskou problematiku. Jak už patrno podle názvu, jde o vážné a odborné upozornění i výzvu k řešení zoufalého stavu lesů. Šumavské lesy ve značnosti uschly a byly zředěny. Desítky kilometrů suchého lesa, zejména v centrálních částech a kolem státní hranice, uschly. Zejí a žalují! Milovníkům Šumavy jsou tesklivou alegorií Klostermannovi „písně, která mocně našeho srdce se dotýká”. Mnohé oblasti mají podobu metafyzického zmaru gigantických rozměrů s kritickým množstvím zaniklého lesního společenstva a rezavých hor.
Lesům české Šumavy je nejhůře od dob r. 1870. Současný stav, to už není žádný neurčitý vývoj – stupeň poškození lesního fondu na území NP nemá v historii obdoby. Více jak 50% lesů NP neplnících zcela funkci lesa, je ukázkou „výzkumného pracoviště” s tragickým koncem. Patnáct roků veřejné debaty je dostatečné na zjištění toho, zda si občan objednává hnědou či zelenou Šumavu. Chtěl jsem pomoci, aby onen „spolumajitel” veřejných lesů se také dozvěděl cenu zaplacenou za fascinující podívanou a hazardní péči o lesní ekosystémy.
Podtitulem knihy je otázka: Co je ohroženo? Fragmenty divočiny, nebo lesy celé Šumavy a Předhůří? Odborná argumentace v tomto směru je dostatečně silná a přesvědčující. Přináší nejen odpovědi, ale i „účet”, co za to společnost zaplatí. Čtenář si tak může odpovědět i na otázku: Zda krása divočiny (bezzásahová území) v současném rozsahu stojí za následné škody a rizika, zda dopad na lesy regionu a životní prostředí místních obyvatel je adekvátní? Právě ono je regionálním střetem současné biologické a lesnické varianty řešení situace v lesích NPŠ.
Knihu vydala Komunita pro duchovní rozvoj – o.p.s. ve Čkyni pod odbornou záštitou a Ministerstva zemědělství, sekce lesního hospodářství.
Neprodejnou publikaci lze získat v městských a obecních informačních centrech v šumavském regionu.
