(mik)
Pracovní tým, který se bude zabývat zastavením gradace výskytu kůrovce na Šumavě, a to ve druhých zónách parku, jmenoval po dohodě s ministerstvem životního prostředí ředitel Správy národního parku a CHKO Šumava František Krejčí.
Podle šéfa štábu a náměstka ředitele parku Petra Kahudy se ke jmenování kalamitního štábu vedení parku spolu s ministerstvem rozhodlo na základě vyhodnocení situace v loňském roce. „Gradace pokračuje, přestože jsme loni zasahovali na většině území parku proti kůrovci, situace si vyžádala zřízení krizového managementu,“ vysvětlil náměstek. Kalamitní štáb se k jednáním sejde dvakrát měsíčně a podle aktuálního vývoje bude řešit organizační, technické či další problémy se zpracováním kůrovcové kalamity.
Jak řekl Kahuda ČTK, správa letos plánuje vytěžit rekordních až 500 000 metrů kubických napadeného dřeva. Loni to bylo 299 000 kubíků. „Letos předpokládáme, že v zásahovém území parku, kde se intenzivně proti kůrovci zasahuje, se budou ta čísla pohybovat až do 500 000 kubíků kůrovcem napadeného dřeva, které budeme zpracovávat. Oproti loňsku očekáváme nárůst do 50 procent,“ uvedl Kahuda. Vloni bylo na Šumavě vytěženo rekordních 299 000 metrů kubických dřeva napadeného kůrovcem, rok před tím to bylo 119 603 kubických metrů. Od počátku letošního roku už lesáci zpracovali dalších 1060 metrů kubických napadeného dříví. Těžba se prakticky nezastavila, omezena byla kvůli sněhu jen ve vyšších polohách Šumavy. Lesníci aktuálně evidují 1800 kubíků napadených stromů v zásahovém pásmu a při pochůzkách nacházejí další. Vloni bylo v bezzásahových územích ponecháno samovolnému vývoji asi 180 000 metrů kubických napadeného dřeva, proti předcházejícímu roku přibylo 60 000 metrů kubických.
Jak včera uvedl Klatovský deník, ředitel šumavského národního parku František Krejčí nečekaně odvolal z postu náměstkyně ředitele pro vědeckou práci Zdeňku Křenovou. Podle něj je to další krok ke zlepšení vztahu mezi parkem a šumavskými obcemi, neboť radikální ekoložka byla starostům trnem v oku. Podle některých starostů ale odvolání Křenové nestačí. „Správa parku má špatnou koncepci péče o lesní ekosystémy a špatný je i její vztah k šumavským obcím, a tak tato jedna dílčí změna nic nepřinese. Na Šumavě se příliš dlouho hovoří a příliš málo se činí skutečně dobrého. To jedna Křenová neovlivní,
“ cituje list starostu Modravy Antonína Schuberta.
Národní park Šumava vyhlásila vláda na jaře 1991. Má rozlohu 68 064 hektarů, CHKO, jež tvoří jeho ochranné pásmo, 99 624 hektarů, 80 procent parku zaujímají lesy. První zóna představuje 9,8 procenta rozlohy plochy CHKO.
