Barbora Silná
Ekologové je chtějí chránit instalací speciálních zábran do starých melioračních příkopů
Jizerskohorská rašeliniště jsou v ohrožení. Vliv lidské činnosti se na nich za posledních sto let podepsal natolik, že začínají pomalu vysychat.
Tomu chtějí zabránit ekologové ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jizerských hor a na podzim začnou v horách instalovat speciální zábrany do starých melioračních příkopů.
Ty by měly zabránit v odvodňování rašelinišť a postupně zlepšit stavy vodních toků a oživit pramenné oblasti. Právu to řekl vedoucí Správy CHKO Jizerských hor Jiří Hušek.
K tomu, aby mohli ekologové vyrazit do hor a provést zdánlivě jednoduché opatření, ale museli v posledních třech letech sledovat v oblastech jizerskohorských rašelinišť meteorologické podmínky, měřit stavy vody, dešťové srážky, teplotu a další parametry tak, aby byla opatření skutečně účinná.
„V tomto případě je velice důležitá výška hladiny vody v rašeliništích a roli hrají i centimetry. Proto jsme potřebovali připravit teoretickou část,” vysvětlil Hušek. Právě pokles hladiny spodních vod vedl k vysychání rašelinišť. Na vině byla devastace jizerskohorských porostů ve druhé polovině minulého století. Obnažená rašeliniště se tak vlivem slunce a větru stala daleko zranitelnějšími.
Proto vyrazili místní ekologové na zkušenou ke svým kolegům na Šumavu, kde jsou rovněž rozlehlá rašeliniště a tamní odborníci se potýkají už řadu let se stejným problémem. „Mají bohaté zkušenosti, a tak jsme se u nich poučili,” dodal Hušek.
S úpravami začnou letos na tzv. Klugeho louce. Opatření přijdou podle Huška asi na sto tisíc korun. Peníze půjdou z programu péče o krajinu ministerstva životního prostředí. „Každý rok bychom chtěli investovat zhruba podobnou částku,” podotkl vedoucí správy.
Rašeliniště jsou území, která vznikala působením vody na neprostupném povrchu. Usadil se tam mech – rašeliník, který dokáže pojmout velké množství vody. „Některé druhy absorbují až dvacetinásobek své sušiny.
Zjednodušeně fungují rašeliniště jako houba, která v období srážek nasákne vodu a udrží ji v krajině i v obdobích sucha,” upozornila ekoložka Lenka Zadrobilová.
Jizerské hory jsou nejsevernější chráněnou krajinnou oblastí Česka. Ročně tam spadne v průměru 1600 milimetrů srážek a to je řadí k nejvlhčím územím Evropy. Díky rašeliništím voda nesteče z hor bez užitku, ale stává se součástí přirozených vodních rezervoárů. Velké plochy rašelinišť Jizerských hor jsou chráněny v národních přírodních rezervacích. Největší a nejcennější z nich – národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery, má rozlohu 202 hektarů a rozprostírá se v okolí pramene řeky Jizery pod horou Smrk. Je tam vzácná vegetace a živočichové, turisté tam smějí chodit jen po vyznačené naučné stezce.