Během víkendu navštívil Šumavu Ladislav Miko, ředitel Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise. Při své neplánované a neoficiální návštěvě se zajímal především o management jádrových oblastí Národního parku Šumava, ve kterých se nachází nejvýznamnější biotopy a druhy chráněné evropskou legislativou v rámci soustavy Natura 2000.
Zvláštní pozornost věnoval především oblastem, které byly v lednu 2007 významně postiženy orkánem Kyrill a oblastem bývalých i současných kůrovcových kalamit. „Doporučuji každému, kdo se o problém zajímá, jít se podívat na Šumavu osobně a zblízka a nedělat si úsudek jen podle článků v novinách. Pro mě byla po čtení časopisů a novin návštěva parku příjemným překvapením. Na mnoha místech se tzv. suchý les proměnil v mlází se skupinkami smrků, ale i jiných dřevin, ze kterých vyčnívají zbytky suchých, odumřelých stromů. Neznám žádnou lokalitu ve střední Evropě, kde je možné pozorovat zrod a přirozenou dynamiku horského smrkového lesa lépe,“ uvedl Miko poté, co společně s ředitelem Správy NP a CHKO Šumava Františkem Krejčím navštívil některé lokality a seznámil se s režimem diferencované péče o lesy, který Správa NP uplatňuje. „Šumavská praxe ukazuje, že diferencovaná péče o lesy, pokud se provádí precizně a důkladně, je velmi účinným nástrojem. Ač se předvídalo, že po orkánu Kyrill se rozběhne masivní kůrovcová kalamita po celém území, nic takového se nestalo. Druhé, zásahové zóny, obklopující jádro parku, byly zpracovány včas a rychle, takže se tam neděje nic zásadního - a i v bezzásahových zónách je šíření kůrovce mnohem pomalejší než se čekalo. Uplatnění některých biotechnických opatření, využívajících přirozené nepřátele a nemoci kůrovce, se zdají být velikým příslibem i pro jiná území. Na každém kroku je vidět, že se spolupráce se špičkovou vědou vyplácí a že park nenechává nic náhodě“, dodal Ladislav Miko.
V druhé části návštěvy se Ladislav Miko podrobněji seznámil se společnými projekty NP Šumava a Bavorský les. Ocenil především úzkou spolupráci v péči o jádrové území obou NP nazvané „Divoké srdce Evropy“. Projekt komentoval takto: „Šumavská příroda se svými nejcennějšími biotopy a druhy jako jsou rašeliniště, horské smrčiny, rys, puštík bělavý nebo tetřev nikdy hranice nerespektovala. Přeshraniční sjednocování přístupů v péči o cenná přírodní území ve sjednocené Evropě považuji za velmi přínosné pro přírodu i lidi. Velmi oceňuji i nejnovější aktivity parku, které mají návštěvníkům umožnit těsný kontakt s přírodou a její lepší pochopení přes osobní prožitek – ať už jsou to nově otevřené zážitkové trasy s průvodci, či možnost bivakovaní na vyhrazených místech podél celé Šumavy. Koneckonců, obrovský zájem veřejnosti o tyto nové aktivity dosvědčuje, že jde o správný krok.“ Na závěr své krátké návštěvy Ladislav Miko pozval zástupce Správy Národního parku, aby společně s bavorskými kolegy prezentovali současný management i společné projekty obou parků v sídle Evropské Komise v Bruselu.
