Počátkem června zahájený personální audit manažerských schopností vedoucích zaměstnanců na úrovni ředitelů krajských ředitelství se rozeběhl u státního podniku Lesy ČR. Základním cílem je podle vedení podniku razantní krok restrukturalizace a potažmo zjednodušení systému řízení, ale také snížení administrativy a zkvalitnění řídicích procesů.
Svatopluk Sýkora, generální ředitel podniku říká, že jde především o ověření schopností krajských ředitelů plnit náročné úkoly současnosti. Výsledkem auditu mohou být případné personální změny ve vedoucích funkcích. Pro dosažení co nejvyšší objektivity audit provádí externí firma ve spolupráci se zástupci podniku a výsledky auditu mají být známy do dvou měsíců.
AŽ DO ZÁKLADŮ
Proces restrukturalizace se bude v dalším časovém průběhu týkat celého podniku a jeho organizačních jednotek. Jde o 13 krajských ředitelství, v jejichž působnosti funguje 77 lesních správ, ale také 5 lesních závodů, závod semenářský a sedm správ vodních toků. Podle vedení podniku se celá akce nekoná v důsledku ekonomické krize, ale v důsledku snahy zvýšit efektivitu správy svěřeného majetku a hospodaření s ním. Restrukturalizace nemá nijak omezit péči o les ani o vodní toky či myslivost. Jedná se o působnost na 1,3 mil. ha lesního majetku a na 20 000 km vodních toků. Je to zhruba polovina lesů v ČR, kde se ročně vytěží téměř 7 mil. m3 dřeva při ročních tržbách okolo 8 mld. korun. Veškerá činnost podniku není financována ze státního rozpočtu, ale z vlastních zdrojů, případně pomocí komerčních bankovních nástrojů včetně dotačních titulů EU. Je otázkou, do jaké míry se chod podniku konečně zcela stabilizuje, protože jeho působnost byla v minulých letech narušována častými změnami na nejvyšších řídicích pozicích.
ZLEPŠIT KVALITU LESŮ
Jedním z hlavních úkolů podniku bude nepochybně i nadále zlepšování kvality lesních porostů, které jsou v mnohých lokalitách vážně narušeny působením znečisťujících látek, zejména v blízkosti průmyslových aglomerací. Dlouhodobé překračování emisních limitů se odrazilo jak ve zhoršující se skladbě lesních porostů, ale také ve snížení kvality dřevní hmoty. Na mnohých místech, jako například v Krušných horách nebo Beskydech, došlo k nevratným procesům znečistění. Zdroje, emitující do ovzduší znečisťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí a znečisťování, a správou jeho databáze je pověřen ČHMÚ. Například stacionární zdroje jsou členěny podle tepelného výkonu a míry vlivu technologického procesu na znečisťování ovzduší nebo podle rozsahu působení. Mimo to jsou modelově vypočítávány emise z vytápění domácností, z plošného použití rozpouštědel nebo emise NH3 z nesledovaných chovů hospodářských zvířat nebo nakládání s chlévskou mrvou
Podobně probíhá i bilance mobilních zdrojů, která zahrnuje emise ze silniční, železniční, letecké a vodní dopravy. Je tomu tak i u nesilničních zdrojů, což jsou stavební nebo lesní stroje či vozidla armády, kde se využívá dopravních statistik, údajů o prodeji pohonných hmot a skladbě vozového parku.
Při emisní bilanci za rok 2007 se například počítalo s 3500 zvláště velkými a velkými zdroji znečistění. Emise z domácích topenišť byla vypočítána z údajů při sčítání lidu, domů a bytů, přičemž používaná metodika pro výpočet emisí z vytápění domácností umožňuje odhad množství emisí až na jednotlivé obce. Přes všechny zaváděné programy snížení znečisťování však máme k dosažení stavu, jaký je například v Nizozemsku nebo v severských státech, pořád ještě hodně daleko. Výstavbě nových spaloven komunálního odpadu, který je často likvidován právě v domácích kamnech a kotlích a je velkým zdrojem znečistění, často brání aktivity „zelených”, kteří podobné snahy šmahem odsuzují s poukazem na jejich negativní vliv na životní prostředí, jak se tomu například v poslední době děje na severu Moravy.
