V lesích vrcholí sezóna lovu trofejní zvěře, myslivci tak regulují počty přemnožených druhů zvěře černé a spárkaté.
Hospodářům působí obrovské škody na stromech a polích. Podle odhadů Ministerstva zemědělství ročně až za pět miliard korun. Připravuje proto novelu zákona o myslivosti, šéf resortu Marek Výborný ji chce poslat kolegům k posouzení do konce října.
Myslivci ukrytí na posedech teď ji číhají hlavně na vzrostlé kusy, lovit je během roku smí jen omezenou dobu.Střela se může odrazit. Houbaři by teď proto večer do lesů raději chodit neměli. Místa jsou kvůli nebezpečí obvykle označená cedulemi.
Pokud je už jednou ta kůle vypuštěná z té zbraně, tak už nikdy nejde vzít zpátky, a proto apeluju na všechny, aby se snažili chodit do toho lesa za světla.
Lovci jsou špatně vidět, před plachou zvěří se musí ukrývat.
To je pocta ulovené zvěři, dere se to z nejbližší dřeviny, kde ta zvěř zhasla.
Jak se tam určí stáří nebo...?
Určuje se podle zubů. Jednak jsou to jakoby subjektivní znaky, síla krku, velikost paroží.
Tohle je zhruba pět let starý jelen sika. Ve Slavkovském lese jich žijou stovky. Jen na západě Česka takto odloví myslivci během sezóny tisíce kusů, jenže podle kritiků současných pravidel myslivosti a hospodaření v lesích je to málo.
Neúměrně vysoké stavy spárkaté zvěře, zejména jelení, dančí, srnčí, jelen sika na Plzeňsku, jsou důvodem, že v podstatě není možné v současné situaci obnovit lesy v nějaké přirozené druhové skladbě? Není možné obnovit smíšené lesy, protože většinu mladých listnáčů a jedliček ta přemnožená zvěř spase.
Tady vlastně vytloukal, srnec poškodil byť náletovej strom a ten strom odejde.
Takhle poškodil jelen parožím třešeň. Pomoct líp regulovat množství černé a spárkaté zvěře by měla novela zákona o myslivosti, ministr zemědělství dokončuje její znění pro mezirezortní připomínkové řízení, vlastníkům lesů i zemědělcům by měla lov usnadnit.
Musíme respektovat, že ten, kdo má určitou část vlastnictví, tak má také právo se účastnit na tom lovu, účastnit se na snižování škod zvěří.
Názory myslivců na připravovanou novelu zákona nejsou jednotné, ministr s nimi chce o změnách jednat.
Chci připravit tady v Poslanecké sněmovně k tomu seminář nebo kulatý stůl za účasti odborné veřejnosti Českomoravské myslivecké jednoty, samozřejmě zástupců potom vlastníků lesů.
V prosinci by úpravy měla dostat vláda. Podle odhadů ministra zemědělství by novela mohla začít platit od 1. ledna. 2025. Antonín Bruštík a redakce, Česká televize.
Honitební pozemky mají skoro 7 milionů ha, jsou na víc než 87 % plochy státu. Lovit mohou držitelé platných loveckých lístků, těch je asi 89 000. Kolik je v Česku zvěře, je ale obtížné zjistit, myslivci na jaře evidovali nejvíc srnčí, téměř 300 000 kusů, podle nich tady bylo taky třeba 60 000 divokých prasat, 42 000 dančí a víc než 30 000 jelení zvěře a přes 13 000 nepůvodního a zmíněného jelena siky. Ochránci přírody ale tvrdí, že čísla jsou podhodnocená. Podle Hnutí DUHA je na českém území až třikrát víc jelenů evropských, než udávají myslivci. Stav jelena Siky je podle nich dokonce čtyřnásobný, to by znamenalo, že v lesích je jich třiatřicetkrát víc, než povoluje zákon a přemnožená jsou podle nich taky divoká prasata.
Divoká prasata s dominantou Plzně v pozadí. Tady už jsou blízko centra. Zmapovat jejich noční vycházky po městě za potravou pomáhá hlavně termokamera.
Zpozorníme v okamžiku, kdy se nám na kameře objeví nějaký červený nebo oranžový bod.
Jako třeba tady. Divoká prasata trápí Plzeň několik posledních zim a chodí čím dál tím blíž. Loni takhle rozryli fotbalové hřiště na Košutce, nový plot a trávník stál 5 milionů Kč. Na svém ranči na Skvrňanech s nimi má zkušenost i Michaela Jägerová.
No, jedna velká a 8, 9, 10 malých. Všechno to normálně rozryli, komplet.
A potravu včera večer hledali i na Valše. Vybrali si městský trávník.
Mohli tady být v noci na dnešek maximálně včera.
Je to čerstvé?
Je to čerstvé.
Aby takovým škodám na majetku magistrát předcházel, rozhodl o tom, že vypíše zástřelné pro myslivce. A taky o tom, že postaví vlastní střeleckou družinu, která bude smět lovit i uvnitř města.
Odchyt v podstatě nepřichází v úvahu a zároveň i ta střelba na nehody v nich pozemcích. Ve chvíli, kdy prostě běžci, dneska cyklisti jsou schopni pohybovat hluboko v noci, tak je to dost riskantní a složitá věc.
Ty podmínky jsou obsahovat čas od kolika do kolika hodin, ale může tam být i směr, kam smí střílet, aby nedošlo k ohrožení obyvate
Pouze odstřel ale problém nevyřeší.
My bysme měli v první řadě odstranit ty potravní zdroje, ty potravní možnosti, to znamená, že by se lidi měli přestat chovat jako prasata a vyhazovat takový ty jablka, posekanou trávu, ořechy.
Sezóna rozrytých městských trávníků teprve začíná. Blíž k lidem se ve velkém divočáci budou stahovat až s prvními mrazíky, a to hlavně ke kompostům a popelnicím. Andrea Čandová, Česká televize, Plzeň.
ČT 1