Výběr informací o ceně Ropák, udělované spolkem Děti Země za antiekologické činy, jejíž držitel byl poprvé vyhlášen 16. dubna 1993:
- Cílem ankety, kterou od roku 1996 doplnilo i vyhlašování nynější Zelené perly za nejhloupější výrok, je podle jejích pořadatelů upozorňovat na konkrétní činy jednotlivců, kteří by svým záměrem, rozhodnutím či prosazením určité stavby mohli způsobit či již způsobili poškození životního prostředí. Ropáka, který se z recesistické akce vyvinul v respektovanou anketu, pořádá ekologické sdružení Děti Země. To je jedno z nejstarších fungujících ekologických sdružení v ČR, jeho vznik se datuje už krátce před listopad 1989.
- Název ceny inspiroval mystifikační „dokumentární“ film režiséra Jana Svěráka z roku 1988 s názvem Ropáci. Smyšlený Ropák bahnomilný (Petroleus mostensis) je v něm vykreslen jako tvor libující si v pobytu v životním prostředí zničeném člověkem. Svěrák si v červnu 1989 ze Spojených států odvezl prestižní ocenění americké Akademie filmového umění a věd, takzvaného studentského Oscara, a jím vymyšlená zvířata se stala jedním ze symbolů ničení přírody.
- Vůbec prvním držitelem Ropáka se za rok 1992 stal ředitel podniku Vodohospodářské výstavby Bratislava Július Binder za vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros. Za „Celoživotní zásluhy na totální náhradě podunajských ekosystémů PŘÍROPOU v podobě výstavby vodního díla Gabčíkovo,“ stojí v laudatiu ocenění, které ale Binder podobně jako naprostá většina oceněných nepřevzal. Na rozdíl od medaile Za Zásluhy, kterou vodohospodáři a někdejšímu poslanci za Mečiarovo HZDS v roce 2015 udělil český prezident Miloš Zeman.
- „Začalo to vlastně jakoby recese, kdy jsme v roce 93 si řekli, že je potřeba trošku zviditelnit některé ekologické problémy a v té době hýbalo československou veřejností vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros, pak to Nagymaros odpadlo, představitelem této obrovské stavby byl Julius Binder, takže jsme narychlo sesbírali deset kauz, oslovili jsme šestnáct osobností veřejného života, zejména z ekologického hnutí a lidí, kteří mají blízko k životnímu prostředí a narychlo jsme vytvořili jakousi anketu Ropák roku,“ vzpomínal na počátky ankety Miroslav Patrik, dlouholetý šéf Dětí Země.
- S Ropákem se od roku 1996 vyhlašuje i Zelená perla za nejhorší výrok z oblasti životního prostředí. Anketa původně vznikla pod názvem „o nejpitomější výrok v oblasti životního prostředí“, v roce 1997 dostala nynější název. Nominaci do obou anket může poslat kdokoli. U kandidáta na Ropáka je nutné uvést důvod, tedy prosazování nějakého škodlivého záměru, vydání závažného rozhodnutí nebo hlavní podíl na uskutečnění nějaké antiekologické stavby. U kandidáta na Zelenou perlu je nutné uvést jméno autora výroku a jeho text a zdroj. O vítězích rozhoduje zhruba stočlenná porota.
- Prvním držitelem anticeny se sice stal vodohospodářský inženýr, naprostou většinu Ropáků i Zelených perel ale získali aktivní či bývalí politici. Mezi nimi je rekordmanem Václav Klaus, který už ve druhém ročníku získal Ropáka a později se stal (jednou jako předseda vlády a dvakrát jako prezident) laureátem Zelené perly. Jediným, kdo má na kontě dva ropáky, je exministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš pak dvakrát vyhrál anketu Zelená perla.
- Šestice mužů pak získala po jednom Ropákovi a jedné Zelené perle, exministrovi životního prostředí Pavlu Drobilovi (ODS) a tehdejšímu řediteli šumavského národního parku Janu Stráskému se to podařilo dokonce podařilo v jednom roce. Dalšími byli Miloš Zeman (ve funkci prezidenta), někdejší sociálnědemokratický politik Jaroslav Foldyna (nynější poslanec za SPD), exministr průmyslu a nyní prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
- Téměř všichni ocenění jsou muži, mezi 30 udělenými Ropáky a 27 Zelenými perlami jsou jen dvě ženská jména. V roce 2020 dostala Ropáka roku ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) za abnormálně zrychlenou přípravu nového stavebního zákona. Loni pak pořadatelé udělili Zelenou perlu za antiekologický výrok Pynelopi Cimprichové, místopředsedkyni mimoparlamentního hnutí Švýcarská demokracie.
- Ropák je sice anticena a jeho nositelé by se jím podle všeho neměli chlubit, našly se ale i výjimky. V roce 2007 například senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera (ODS) řekl, že mu udělením ceny ekologové dali hezký dárek k jeho dnešnímu svátku, a že ceny si váží, protože se ocitl ve stejné společnosti jako prezident Václav Klaus. O dva roky později pak tehdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) řekl, že má z Ropáka „mimořádnou radost“ a ocenění považuje za poctu i pro obchvat kolem Prahy.
- Ve třicetileté historii ankety se ale vyskytl kvůli udělení Ropáka i soudní spor, který pořadatelé prohráli. V lednu 2007 se na základě verdiktu Vrchního soudu v Olomouci omluvili bývalému řediteli Unipetrolu Pavlu Švarcovi za tvrzení, jimž odůvodnilo udělení ceny Ropák roku 2002. Švarcovi vadila jedna formulace v odůvodnění udělení ceny. Titul Ropák roku mu sdružení Děti Země udělilo mimo jiné „za osobní angažovanost na přidělení několikamiliardové veřejné zakázky na sanaci Spolany bez výběrového řízení, což nyní šetří policie a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže“. Švarc toto tvrzení popřel. Krajský soud Brno mu dal za pravdu, což pak potvrdil olomoucký soud.
ČTK
