ADAM PLUHAŘ
Univerzity se předhánějí v počtech udělených patentů. Liberecké univerzitě se loni podařilo patentovat nejvíce vynálezů za posledních deset let. Patenty přinášejí prestiž, ale i peníze.
Až začne dřevorubec za několik málo let ořezávat větve z poraženého stromu, motorová pila bude po kmeni tančit o poznání snáz. Bez současné obrovské dřiny. Ten muž to sice nebude vědět, ale za snazší práci bude vděčit liberecké Technické univerzitě.
Jde o jeden z vynálezů, které vymysleli vědci na zdejší akademické půdě a které získaly osvědčení o patentu nebo užitném vzoru.
Za loňský rok přitom liberecká univerzita zaznamenala v počtu přihlášených patentů doslova boom. Loni se jí dokonce podařilo patentovat nejvíce vynálezů za posledních deset let.
Univerzitě přinášejí patentované vynálezy nejen prestiž, ale také důležité body a potažmo peníze. Stát totiž hodnotí vysoké školy také podle výsledků vědy a výzkumu. Čísla jsou výmluvná. Zatímco ještě v roce 2000 neposlala univerzita podle údajů Úřadu průmyslového vlastnictví na přihlášení ani jeden vynález, v roce 2005 už jich bylo 5. Loni úřad evidoval 14 přihlášek. „Loni jsme Technické univerzitě v Liberci udělili čtyři patenty,” uvedl Miroslav Paclík, ředitel odboru patentových informací Úřadu průmyslového vlastnictví. Letos podle mluvčí Kočárkové univerzita přihlásila 7 patentů a 7 užitných vzorů. „Podstatné je, že každý vynález, který má být aplikován v praxi, je nutné patentově chránit. Bez patentové ochrany by byl neprodejný, žádná firma by o něj neměla zájem, protože by ho velmi brzy využila konkurence,” přiblížila mluvčí univerzity Jaroslava Kočárková.
V úvodu zmíněný vynález „řetězové pily bez gyroskopických účinků” vyvinul Lubomír Pešík z Fakutly strojní Technické univerzity. Podstata vynálezu spočívá v tom, že v soustavě proti sobě rotují dvě součásti se srovnatelnými momenty setrvačnosti. Například klikový mechanismus a setrvačník. Odstraní se tak gyroskopický účinek, který vzniká vždy, když s pilou dřevorubec ve vzduchu otáčí. „Na člověka nebude působit tak velký silový účinek,” řekl autor vynálezu Lubomír Pešík.
V současné době jeden světoznámý výrobce nářadí vyvíjí způsob, na základě kterého se začne převratný vynález sériově vyrábět.
Liberecká univerzita v podstatě kopíruje celorepublikový trend. Počet přihlášek podaných vědci z univerzit výrazně narůstá. Jen loni podaly české vysoké školy 136 patentových přihlášek. Před pěti lety 31.
Nárůst v počtu patentových přihlášek se dá vysvětlit také tím, že ministerstvo školství hodnotí výzkumné instituce podle nové metodiky. „Stát hodnotí vysoké školy podle výsledků vědy a výzkumu (RIV) a podle výsledků přiděluje peníze na specifický výzkum,” přiblížila mluvčí univerzity Kočárková. Za patenty sbírají univerzity body. Za český patent je čeká 40 bodů, když jej prodají firmě, mají nárok na 200 bodů. Například za evropský nebo americký patent dostanou 500 bodů. „Zhruba půl roku se už sleduje také uplatnění užitných vzorů a patentů ve firmách. Uzavírají se také smlouvy o využití těchto myšlenek. Je to správné. Patentovat je totižmožné prakticky cokoli a takové kritérium hodnocení úrovně vědy a výzkumu by pak ztrácelo smysl,” přiblížil Lubomír Pešík.
Univerzity se snaží stále více spolupracovat s firmami. Ze smluv o využití mají peníze, které mohou použít na další výzkum. Například smlouva na využití stroje na výrobu nanovláken, přinesla univerzitě už téměř sedm milionů korun.
***
FAKTA
Patenty univerzity
Výroba nanovláken Firma Elmarco dnes s úspěchem konstruuje speciální textilní stroje na výrobu nanovláken na základě unikátního řešení průmyslové výroby nanovlákenných textilií. Ty vyvinul vědecký tým profesora Oldřicha Jirsáka z Technické univerzity v Liberci. Tato technologie umožňuje průmyslovou výrobu textilií tvořených vlákny o průměru 50 až 200 nanometrů. Univerzita i Elmarco nyní spolupracují na zlepšení technologie výroby nanovláken.
Materiály pro medicínu
Vědecký tým katedry netkaných textilií fakulty textilií vyvinul „způsob výroby vlákenných biodegradabilních krycích materiálů jako nosiče léčiv s řízeným uvolňováním”. S význačnými medicínskými ústavy pracuje na vývoji speciálních materiálů zaměřených na implantáty. Je reálné, že se v horizontu několika let za pomoci nanomateriálů zacelí nerovnosti v poškozených chrupavkách pacienta. Předejde se tak kovovým kloubním náhradám. Vylepšení řetězové pily Velkou naději na brzkou výrobu má také vynález profesora Lubomíra Pešíka z Fakulty strojní Technické univerzity. Jeho „řetězová pila bez gyroskopických účinků” výrazně usnadní práci s motorovou pilou. Díky proti sobě rotujícím dvěma součástem se srovnatelnými momenty setrvačnosti se odstraní takzvaný gyroskopický účinek. Vzniká vždy, když člověk s pilou ve vzduchu otáčí a působí na něj velké síly.
