Pro vznik biosférické rezervace Šumava se stal program MaB (mezinárodní, zaměřený na mezioborovou spolupráci při studiu vzájemných souvislostí a zpětných vazeb mezi člověkem a prostředím i při zpracování výsledků výzkumu pro různé úrovně uživatelů ve sféře plánování a rozhodování a v oblasti ekologické výchovy), který byl vyhlášen v roce 1970 na generální konferenci UNESCO, hnacím motorem až po společenských změnách v roce 1989.
Program dostal jméno Man and Biosphere a jeho logo (egyptský kříž) se poté stalo symbolem integrovaného přístupu v ochraně přírody a v péči o kvalitu životního prostředí. V úvodním prohlášení příslušného dokumentu (UNESCO 1971) se uvádí, že MaB má za cíl rozvinout v rámci přírodních a socioekonomických věd základnu pro racionální využívání přírodních zdrojů biosféry a pro zlepšení vztahů mezi člověkem a přírodním prostředím, předpovídat důsledky dnešních aktivit na zítřejší svět a tím posilovat lidskou schopnost účinně hospodařit s přírodními zdroji biosféry. Před čtvrtstoletím šlo o zcela novátorský akcent na spolupráci a výzvu k odpovědnosti za budoucnost Země. Pojem biosféra, ač koncipovaný Vernadským již ve třicátých letech, se konečně stal běžnou součástí slovníku přírodovědců, sociologů i politiků.
V České republice jsou součástí projektu biosférické rezervace Bílé Karpaty, Krkonoše, Křivoklátsko, Dolní Morava, Šumava a Třeboňsko. Význam území biosférických rezervací jako výukových laboratoří přírody a vztahů v nich byl diskutován mj. na loňské říjnové konferenci ve Stožci. Správa NP a CHKO Šumava se i tyto funkce snaží prezentovat, a to také v ekologické výchově. Oslavy 20. výročí jsou naším malým a skromným příspěvkem i k mezinárodnímu roku biodiverzity. Právě 27. března 1990 se Šumava stala biosférickou rezervací.
