Aktivisté podporující vznik Národního parku Jeseníky tvrdí: Národní park je prestižní značka s možností získat dotace.
Jeseníky – Petici na podporu vzniku Národního parku Jeseníky už podepsalo pět tisíc lidí, většinou se jedná o místní obyvatele. Souběžně s peticí se rozbíhá i kampaň, která má informovat o všem, co případné vyhlášení národního parku bude pro náš kraj znamenat.
Ještě před čtrnácti dny si starostové posteskli, že mají málo informací. V Rýmařově se sešli zástupci obcí z Rýmařovska s podnikateli a zemědělci a stěžovali si, že nemají žádné informace a za takového stavu nejsou pro vznik Národního parku (NP) Jeseníky. Dnes už je vše jinak. Ministerstvo životního prostředí rozeslalo starostům obcí v Jeseníkách i hejtmanům obou krajů podrobnější základní informace s mapou navrženého území jako základ pro další diskusi a jednání. „To, na co si starostové stěžovali, již bylo překonáno. Ministerstvo navíc připravuje na počátek roku 2010 brožurku pro veřejnost, možná bude distribuována i do schránek občanům,” řekl Ondřej Bačík mladší z petičního výboru na podporu vzniku Národního parku Jeseníky. Podle něj bylo prohlášení starostů poněkud předčasné, ministerstvo splnilo to, co na prvním jednání 15. září v Karlově Studánce slíbilo: že do dvou měsíců přijde s dalšími informacemi.
První široká diskuse na téma Národní park Jeseníky se uskutečnila 11. listopadu v rámci konference ke čtyřicátému výročí CHKO Jeseníky za účasti zástupců ministerstva životního prostředí, Lesů ČR, Správy CHKO Jeseníky a další odborné veřejnosti. „Zaznělo zde, že jsme na počátku procesu přípravy národního parku, nikoliv ve fázi jeho vyhlašování. Základem všeho je poskytování seriózních informací a věcná veřejná diskuse,” uvedl Ondřej Bačík mladší. Zajímavé bylo téma bezzásahového režimu v případě zřízení NP Jeseníky. Zástupci ministerstva uvedli, že tyto věci bude podrobněji řešit návrh plánu péče, který zatím není zpracován, ale lze předpokládat ponechání malé a pečlivě vybrané části území NP samovolnému vývoji přírodních procesů. „Někteří z přítomných vyjádřili obavy z rizika kůrovcové situace jako na Šumavě. V této souvislosti bylo řečeno, že Jeseníky nelze zjednodušeně srovnávat se Šumavou, protože Jeseníky jsou jiný typ pohoří a situace s kůrovcem je zde výrazně odlišná. Jeseníky lze přirovnávat ke Krkonoším, kde je problematika kůrovce dobře zvládána,” dodal Ondřej Bačík mladší.
