Na Šumavě je kůrovcová pandemie a situace vyžaduje krizový plán. Takové strašidelné zprávy, informace a scénáře se ozývají z jižních Čech. Je to pravda? Hostem dnešního Interview je ředitel Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava František Krejčí, vítejte.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Dobrý den.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Máte u vás kůrovcovou pandemii, pane řediteli?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Nemáme kůrovcovou pandemii, i to spojení těch dvou slov je trošku podivné.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Proč?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Pandemie je slovo, které se používá v úplně jiném oboru a musela by to bejt nějaká nákaza, která zachvátí celý svět, kdežto.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
To by asi svět nebyl rád, kdyby váš kůrovec napadl celý svět a lesy v okolí.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Sice kůrovec doprovází smrky asi posledních 300 milionů let, ale opravdu smrk není rozšířen úplně po celém světě a ten šumavský kůrovec je opravdu lokální záležitost.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Ale abychom to nezlehčovali, asi nemůžete říct, že u vás samozřejmě na kůrovce nenarazíte. Jak moc dramatická ta situace je, nebo není, když se mluví o tom, že je nejhorší za posledních 50 let.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Na Šumavě je dneska stav kůrovce, kterýmu říkáme zvýšený stav kůrovce, tento stav není poprvé na Šumavě, v letech 96, 97 už národní park tento stav zažíval a vzhledem k tomu, že jsme druhý rok po Kyrillu, tak je to spíš očekávaný stav.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže žádná drama, žádné drama?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Žádné drama.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Na Šumavě je za 5 minut 12. Vedení národního parku má však zřejmě stále zimní čas. Zvažují, že kvůli kůrovci vyhlásím stav nebezpečí, to jsou slova hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly. Situaci zkoumalo 12 krajských expertů, opravdu žádný stav nebezpečí a žádný krizový plán není třeba. Podle expertů jsou ta vaše bezzásahová opatření, řekněme, podle nich jsou neúčinná a mají jen výzkumný charakter.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Tak experti se zabývali tím územím, kde my zasahujeme proti kůrovci a nezabývali se těmi územími, která jsou ponechávána bezzásahovému režimu. To znamená, že se dá říci, že my máme určitý diferencovaný přístup k péči o lesy v Národním parku Šumava a to bylo vlastně předmětem posuzování té expertní skupiny.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Žádný krizový plán není třeba? Trváte na tom?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Trvám na tom, protože je to stav, který, jak jsem říkal, jsme očekávali, zpracovali jsme metodický pokyn na tři roky po Kyrillu a my jsme teď v tom druhém roce po Kyrillu a všechna ta opatření, které se připravovala, se dají shrnout do takového názvu Integrovaný systém ochrany lesa a tím se řídíme už druhým rokem.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A ta opatření, která se připravovala, tak se také realizují?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Samozřejmě.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Jaká to jsou?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Tak asi nejúčinnější metodou, kterou jsme hledali, bylo spojení několika metod dohromady, to znamená, že jsme vytvořili takzvaný systém integrované ochrany lesa. Není to běžný systém v České republice, protože se většinou hospodářští lesníci spoléhají pouze na kácení stromů, ale my máme další tři metody, kde se snažíme toho kůrovce odchytat nebo ho zahubit, ještě než se dostane do těch stojících aktivních kůrovcových stromů.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Proč je tedy kůrovec hlavně na Šumavě, když ta opatření děláte a jsou tak účinná a ostatní vlastně ty sousední lesy vám, v uvozovkách, nadávají, že kůrovec šumavský nalétává na jejich porosty.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
To je spíš klišé, než pravda, kůrovec není jenom na Šumavě, kůrovec je jednak v celých Čechách a v celé střední Evropě. Velké problémy má Polsko, Slovensko a je to stav po tom Kyrillu, který v roce 2007 významně tyto středoevropské lesy poškodil.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Trochu to vypadá, že existuje speciální druh šumavský kůrovec, tak to popíráte?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Samozřejmě.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Taky se podle krajských expertů dělají jistá opatření jen podél cest, aby to bylo vidět, ale uvnitř lesa se nic podstatného neděje.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
To jsem slyšel také, ale je to samozřejmě nesmysl. Možná, že by ty šumavští experti měli přijít teda do, do těch lesů teď 6 týdnů po tom, co napsali tu zprávu nebo co navštívili Šumavu.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Co se změnilo za těch posledních 6 týdnů?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Teď kulminují práce při ochraně lesa v Národním parku Šumava, protože vrcholí kůrovcová kalamita, respektive kůrovcová situace v Národním parku Šumava. To znamená, že ten objem prací, kdy se zpracovávají stromy, které jsou napadeny kůrovcem, je teď největší.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Proč se tedy s krajem a s hejtmanem nemůžete dohodnout na tom, co se má dělat, aby se veřejnost neděsila, že necháváte sežrat české lesy broukem.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Proč, to opravdu nevím, protože já se snažím informovat partnery v regionu, seč mohu, možná, že bychom mohli tu informovanost obou hejtmanů ještě zlepšit, zdokonalit, aby věděli třeba každý týden, co se v národním parku dělá.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Snažíte se tedy vy sám opravdu o tu komunikaci?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Samozřejmě bylo to i moje takové krédo, že zlepšení komunikace v regionu, když jsem se před 2,5 lety vracel, ale samozřejmě na tu diskusi musí být dva.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A na té druhé straně vám chybí ten partner ochotný k diskusi.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Nemohu, pardon, říct, že by mi chyběl partner, ale já komunikuji hlavně s doktorem Strážským, který zastupuje vlastně Jihočeský kraj v radě národního parku a pan doktor Strážský není specialista na lesy, na kůrovce, je spíš specialista, se dá říct, v současný době na rozvoj cestovního ruchu, když to tak pojmenuju, nebo regionálního rozvoje, ale k těm lesům se dostáváme i po několikahodinových diskusích, stejně na stejná místa, to znamená, že pan doktor Strážský pořád neuznává to, že by, že by přirozenou součástí měly být plochy se soušemi v Národním parku Šumava.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pokud hejtman vyhlásí stav nebezpečí, co by to znamenalo?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Pravděpodobně bychom se museli sejít, vytvořila by se asi nějaká komise nebo krizový štáb a pravděpodobně by bylo prověřováno to, jestli my jako příslušný správní úřad konáme všechny povinnosti, které v té věci konat máme. A pravděpodobně bysme mohli využít v širší míře zrychlené zadávání veřejných zakázek na práce v lese.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Byl by to problém pro les?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Neumím si představit v této době, že by to byl problém, nehledě na to, že z části tento zrychlený systém už dneska používáme, protože my máme nějaké dříví zpracované, nějaké vyznačené a na veškeré vyznačené dříví máme dneska nasmlouvané dodavatelské vztahy. Tu těžbu a to vyvážení těch lesů, toho dřeva, to všechno máme nasmlouváno.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže by se stavem nebezpečí nic v praxi nezměnilo?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Já si myslím, že ne.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Na druhou stranu to, co lidé na Šumavě občas vidí, je děsivé samo o sobě, ty souše a holiny místo lesů. Podle vás je to jen laický pohled?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Tak esteticky to není hezký pohled, když se někdo kouká na souše, i když jsou fotografové, kteří se zabývají černobílou fotografií a umí z toho vyrobit hezké snímky. A mně osobně taky nějak netěší pohled na souše, nicméně je to součást přirozeného vývoje lesů v horských smrčinách na Šumavě a bez toho, aniž bychom museli se na tyto lesy dívat, si neumím národní park představit.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Nová zpráva z podvečera, taky Lesy České republiky si stěžují na to, že šumavský kůrovec nalétává na jejich lesy a snaží se zničit tedy jejich porosty. Tisíce jich odchytli podle těch posledních zpráv.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Tisíce kůrovců?
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Netroufám si přesně říci to číslo, ale mluvili o tom, že tisíce lapačů odchytly kůrovce, opravdu do detailů vám to neřeknu, kolik jich chytli těch brouků.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Tak já si opravdu dávám záležet na komunikaci nejenom s partnery uvnitř národního parku, ale i okolo národního parku a se všemi správci lesů v okolí národního parku jednáme a každý náš hajný, který sousedí se sousedním hajným, musí být v kontaktu, aby se právě ta případná opatření plánovala, prováděla společně nebo po dohodě.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Já tomu nerozumím, je to tedy politika podle vás, nebo co je za tím, za těmi prohlášeními.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Já opravdu nevím, možná, že to jsou obyčejné lidské obavy z toho osudu Šumavy, protože opravdu to není tradiční věc na území České republiky, protože my se snažíme být moderním evropským národním parkem, evropsky uznaným, doufám, že evropsky certifikovaným. Takže si musíme asi zvyknout jako Češi na to, že konečně uvidíme les ve svých přirozených projevech. Pravděpodobně jsme na to posledních 100, 150 let zapomněli jako národ.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A podle vás ty obavy nejsou na místě, vy jste kompetentní osoba na svém místě a děláte přesně to, co ten les potřebuje.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
No, to by měli radši posuzovat jiní, ale osobně si myslím, když horské smrčiny a jejich ekologie, jejich evoluce je moje celoživotní hobby, tak tu práci dělám rád a zatím mí nadřízení jsou s mojí prací spokojeni.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Vaše dřívější slova. Plochy se soušemi tvoří dnes 2 procenta výměry lesa národního parku. Za 18 let existence parku kůrovce v bezzásahových územích usmrtil asi 1900 hektarů lesa, jehož celková výměra je 68 tisíc hektarů. Ze zmíněné napadené části však park loni 800 hektarů převedl zpět do kategorie lesních ploch, protože tato část už se stačila zmlazovat, to znamená, že je tam dost mladých stromků. Z čeho vycházíte?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
My děláme svoje měření, docela podrobná měření, metody, které používáme, jsou světově uznané metody. A srovnáváme svoje údaje i s Národním parkem Bavorský les a ta zjištění, která jsme vlastně, ke kterým jsme došli v posledních dvou letech a hlavně vloni, nás vlastně ubezpečují o tom, že původní poslání národních parků na Šumavě se o národním parku mluví už od roku 1911, že byla správná, že opravdu musí být významné části národních parků ponechány svému osudu. A hlavně v těch horských smrčinách je to vlastně nabíledni, že na každém kroku, když to dneska mohou turisté chodit, vidí na vlastní oči to, že ta nová fáze obnova toho nového lesa, že probíhá, že to nalétávání nových jedinců smrků je tam vidět na každém kroku v těch částech, které jsou ponechávány bez zásahu.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Ano, přesto někteří tvrdí, že právě ten bezzásahový systém tedy vede k fatální devastaci Šumavy. Ono to zní logicky, proč nechcete pokácet, alespoň tedy někteří vám to vyčítají, proč nechcete pokácet a odtěžit kůrovcem ty napadané stromy, ono je to asi logické, že z těch napadených, když tam leží a nikdo je neodtěží, tak nalétávají na ostatní zdravé stromy.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Ne, musíme to rozdělit na tři typy péče o lesy národního parku. Máme jasně vymezená území, kde se stojící kůrovcové stromy nekácí, ponechávají se svému osudu, a to jsou ty přírodní horské smrčiny, které jsou předmětem ochrany přírody, stejně jako procesy, přírodní procesy v nich probíhající. Pak máme 9 procent národního parku, který, které tvoří takzvaný přechodový režim, kde můžeme zasahovat proti kůrovci nedestruktivními metodami a pak máme zbytek toho území Národního parku Šumava, které tvoří cirka 70 procent výměry lesů Národního parku Šumava, kde naopak zasahujeme proti kůrovci daleko intenzivně, než v té přechodové zóně, zóně. To znamená i destruktivními metodami.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A proč tedy neodtěžíte ty z té první zóny, kde je teď podle těch vašich metod necháváte vlastně ležet ladem a podle některých ten kůrovec nalétává odtamtud na zdravé stromy jinam.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
To je právě to, co se snažím vysvětlovat neustále, co jsem zpátky na Šumavě.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Tak to zkuste ještě jednou.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Z té své funkci současné. Jde o to, že opravdu předmětem ochrany přírody není jenom nějaký zakonzervovaný stav skupinky starých stromů, ale je to opravdu, předmětem ochrany přírody je opravdu i ten vlastní přírodní proces, vývoj těch přírodních společenstvech, které jsou v národním parku v těch jádrových a prvních zónách. To znamená, že kdybychom zasahovali v těchto prvních zónách nebo v těchto jádrových územích, tak bychom přímo poškozovali předmět ochrany přírody a přerušili bychom ten přírodní vývoj v těchto ekosystémech a vlastně bychom nedostáli tomu slibu, který jsme si dali, když národní park vznikal.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Má to nějaký význam pro ten budoucí les to, co vyrůstá na té sušině?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Samozřejmě. Vědci jak v našem národním parku, tak i v dalších národních parcích Evropy toto monitorují už desetiletí a stále se ukazuje, že to je vlastně pro horské smrčiny ta nejlepší cesta, nejlepší management je nechat svému osudu, protože člověk nic lepšího než příroda v pásmu horských smrčin nevymyslí.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže rozumím tomu dobře tak, že kdybyste vlastně odtamtud, když to řeknu laicky, odtahali ty suché stromy, tak že by tam vlastně nebyla živina v té půdě, že by vyrostly stromy zase slabé a tím bychom ten problém odkázali dalším budoucím generacím?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Definujete to docela přesně, opravdu dochází k tomu a máme k tomu některé doklady na Šumavě dodneška, když například v židovském lese před 160 lety jejich tehdejší majitel ten prales vykácel, odvezl veškeré dříví, prodával ho do Německa a opustil tu plochu, tak dodneška tam není vytvořen úplně ten cílový stav toho lesa, který jsme, který je předmětem ochrany přírody v celém zbytku jádrových území národního parku. Opravdu kácí-li se v horských smrčinách, dochází k degradaci toho vlastního ekosystému.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Co řekl expremiér Miloš Zeman. Podle něj by se měl Národní park Šumava zrušit s tím, že jde o přírodě nebezpečný podnik, který nechává ležet ladem stovky hektarů napadených stromů. Taky prohlásil, že podá trestní oznámení na vedení parku i na ministra životního prostředí. Už to expremiér udělal? Čelíte trestnímu oznámení?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Já myslím, že se připojil k trestnímu oznámení, které loni podal pan Vicena na staré, nové vedení Správy národního parku, na Inspekci životního prostředí a na ministerstvo a myslím si, že v současné době k tomu zpracováváme ještě nějaké vyjádření v rámci toho prošetřování toho původního trestního oznámení.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže to trestní stíhání běží. Jestli nebylo třeba zastaveno, jestli nemáte nějaké informace o tom, v jakém stádiu teď je.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Poslední informace nemám, poslední informaci nemám, ale myslím si, že, myslím si, že opravdu ty věci, které jsem slyšel a četl v tom původním oznámení toho pana Viceny, že to byly věci, které byly úplně mimo reálný život.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže vy jste třeba vyslýchán nebyl kvůli kůrovci v lese.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Ne, zatím ne.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Jak to řeší sousedé, taky nezasahují, co Rakušané, ti si stěžují nebo také stěžovali, že český kůrovec ze Šumavy likviduje jejich porosty.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Tak Národní park Šumava, jako ostatně všechny zatím národní parky v České republice, leží na státní hranici. My sousedíme s Bavorskem a s Rakouskem. V Rakousku jsou našimi sousedy vlastně, vlastně klášterní lesy z klášteru Schlägl, cirka 15 kilometrů máme společné hranice, tam jsme loni uzavřeli na úrovni správy klášteru Schlägl určitou dohodu a teď čekáme na uzavření dohody o ochraně lesa mezi ministry životního prostředí Rakouska a České republiky.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Takže teď to není v nějaké takové fázi, že by Rakušané chtěli po nás náhradu škody za zničené lesy, jednu dobu se i o tomto hovořilo.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
To se právě o tom jenom hovořilo, oficiálně nikdy Rakušané tuto náhradu škody, ani loni, ani v minulých dvou letech, nechtěli.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A jak to dělají oni, taky nezasahují?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
V Rakousku právě není národní park, v Rakousku jsou vlastně hospodářské lesy až ke státní hranici a my jsme po dohodě s úředníky z Lince a se zástupcem kláštera Schlägl domluvili speciální režim, rozdělili jsme si tu hranici na 4 úseky a podle té dohody přesně postupujeme a na jejich straně se opravdu kácí až ke státní hranici.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A teď žádné stížnosti nejsou?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Pokud vím, tak ne, ta spolupráce, jak jsme ji nastavili, běží, pochůzky na společné státní hranici taky, tak zatím jsem žádnou stížnost od svých kolegů, ani pan Wohlmacher mi nevolal, nepsal, nemailoval, tak nevím, že by byly stížnosti.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Protože oni kácí až ke státní hranici, to je nějaký problém?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Může to být problém z toho důvodu, že když se odkácí, vytvoří se porostní stěna na, ve vrcholových partiích Šumavy, tak pak následné působení větru samozřejmě nám bude způsobovat polomy, ale zase na druhou stranu v těch místech, kde je dneska první zóna, tak tam významné škody vznikat nebudou, protože z části už vlastně i tyto plochy poškodil právě orkán Kyrill.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Co říkáte tvrzení jihočeského hejtmana, že máte tajné směrnice, podle kterých prostě na některých částech lesa nehospodaříte, existují takové tajné směrnice?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
To nevím, o čem mluví, já zase jsem ten typ ředitele, který právě nic netají, všechno se snažíme provádět transparentně, ovšem informovat, dokonce máme webový odkaz kůrovec v roce 2009, který každé pondělí aktualizujeme, tak nevím, o kterých směrnicích pan hejtman mluví.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Lesy České republiky letos rozmístily v lesích na 370 tisíc lapáků, zatímco loni jich 210 tisíc položilo. Lapák je položený kmen stromu přikrytý větvemi, který slouží k nalákání kůrovce, pak je kmen z lesa odvezen a kůrovec zničen. Tato metoda se využívá více než 200 let. Modernější metody nejsou?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Jsou samozřejmě modernější metody, například používání lapačů, my používáme i dokonce bariéry lapačů. Původně byl lapač používán nebo chápán spíše jako monitorovací zařízení, ale my ho používáme i k odchytu kůrovce právě v těch územích, kde vylétává z těch bezzásahových zón. Ale ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
V čem je změna? Nebo modernost.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Změna je v tom, změna je v tom, že se nemusí kvůli tomu odchytávání kůrovců kácet stromy jednak a jednak ten strom, ten lapák, když nalítne těmi jednotlivými kůrovci, může jich tam být třeba 2000, 6000, různé množství těch kůrovců, kteří nalítnou na ten kmen, tak vyčerpají tu kapacitu toho kmene de facto, pokud je to klasický lapák a lapák se musí odvézt. To znamená, že by to pro nás znamenalo zvýšené kácení stromů ve zdravých porostech a to zase v národním parku není naší motivací, abychom zvyšovali zbytečně těžby, proto přednostněji používáme nedestruktivní metody odchytávání toho kůrovce.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
To je? To jsou ty lapače.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
To jsou ty lapače nebo používáme ještě, musím říct, v některých částech národního parku otrávené trojnožky, které jsou trošku efektivnější než lapáky. A zároveň se snažíme zamořovat ta ohniska kůrovce tím houbovým patogenem, tou houbou, která vlastně může působit velmi silným tlakem na to, že ten kůrovec vlastně nedokončí vývoj, nebo ani neopustí, neopustí to vlastní ohnisko.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
To je ta houba Beauveria bassiana?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Beauveria bassiana.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A je účinná, vědci si od toho hodně slibovali, přesto letos tedy ta kůrovcová kalamita je, říká se, nejhorší za posledních 50 let, i když s ohledem na orkán Kyrill, ale je tedy ta metoda účinná, už to máte nějakým způsobem vyzkoušené, podložené?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Já bych chtěl jenom připomenout, že není nejhorší za posledních 50 let, říkal jsem, že už to v národním parku zažíváme za existence národního parku podruhé. Ale právě kdybychom, podle mě kdybychom nepoužívali tento integrovaný systém ochrany lesa, tak by se toho kůrovcového dříví v těch zásahových zónách zpracovávalo daleko více, možná jednou, až jednou a půlkrát tolik, než zpracováváme letos.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Tato metoda je opravdu velmi moderní, jak ta houba ničí kůrovce, ona na něm parazituje? Jak to funguje?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Napadne a protože je to, je to houba, která se vlastně rozmnožuje na rozpadající se biomase, když to tak řeknu, je to saprotrof a polyfág, to znamená, může napadat rozpadající se biomasu různých jedinců, různých druhů a vytváří celou řadu specializací a my zrovna se snažíme ve spolupráci s jihočeskými vědci vyvíjet, využívat pouze tu houbu, která je specializovaná na kůrovce. Takže ona může usmrcovat toho kůrovce ve všech jeho vývojových fázích.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A laicky řečeno, přenáší se jako infekce, přenáší ji ti kůrovci pak dál nebo jak se šíří?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Myslíme si, že jo, protože kromě toho, že my teda používáme několik metod, jak ji do toho ekosystému dopravujeme, tak i ten kůrovec, který má na svém těle přilepeny ty výtrusy té houby, tak samozřejmě neumře hned a ještě někam dolétne a může zamořit i právě další ohniska toho kůrovce, kde se vlastně v těch dalších rojeních vyskytují.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Feromonové lapače máte, jak fungují ony?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Feromonový lapač je zase zařízení, ve kterém je, který využívá, které využívá toho, že vlastně se využívají feromony samečků na to, aby lákaly samičky. To znamená, že je to taková zrada určitá na přírodu, že se do těch lapačů vlastně ty odpadníky používají na to, aby se nalákaly samičky do toho lapače a ty samičky tam nalétávají a spadnou do toho lapače a nemohou ven a my pak pravidelně ty lapače vyměňujeme, čistíme, odebíráme toho odchytaného brouka a vlastně je to jedna zase z metod, která je, mi přijde, že je daleko účinnější než lapáky.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
To je tedy lapač. Co se tedy s těmi napadenými stromy děje, když leží v lese, popište mi to, jak se ta příroda regeneruje.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Tak, pokud mluvíme o těch bezzásahových územích, tak po odumření těch stojících dospělých stromů, protože zase lýkožrout smrkový docela úzký specialista a nenapadá zdaleka všechny jedince smrku v tom, v těch bezzásahových zónách, tak po odumření vlastně už většinou druhým, třetím rokem, protože na Šumavě je ta specifika, že některé ty kůrovcové souše jsou aktivní ještě ve druhém roce, tak se stávají z těch souší sterilní stromy a pak právě působí ta jejich přítomnost jako určitý, se dá říct, ochranný prostředek pro zachování fenoménu prostředí těch lesů. Ještě dalších 10, 15 let až 70 procent vlastností toho fenoménu lesního prostředí je zachováno.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
A nakonec, kůrovec je brouk, který žije v lýku a je součástí ekosystému. Potíže působí jen, když se přemnoží, kdy jím napadený strom začne schnout. Jinak působí selektivně, odstraňuje slabé stromy. Brouk je schopen přemístit se i kilometry daleko. Do dnešní podoby se kůrovec vyvinul na konci druhohor. Jejich na 6 tisíc druhů, je všude s výjimkou Antarktidy. Jsou lesy v Česku tak slabé, že je kůrovec má sílu ve velkém ničit?
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Zase to je otázka spíš pro kolegy z výzkumného ústavu, kteří se zabývají sledováním vlastně reakce smrkových a kulturních smrčin na jednotlivé gradace kůrovců. Na Šumavě můžeme mluvit o tom, že tam jsou určité vlastně rezidua, určitá setrvačnost v tom, co se způsobovalo od 50. let těm českým lesům, vlastně těma vzdušnými depozicemi, těch polutantů z těch elektráren a z toho socialistického průmyslu. A to, aby ten les se vzpamatoval, není tak jednoduché a ta určitá setrvačnost vlastně v těch ekosystémech působí několik desetiletí i potom, co odezní ten vlastní zdroj znečištění.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Pane řediteli, Interview je u konce, děkuji vám, na shledanou.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku a CHKO Šumava
Taky děkuju, na shledanou.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
Zítra se budeme s piloty věnovat situaci v ČSA, těším se na vás, na shledanou.
