Zpravodajství
Libuše Alterová
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů
* Pociťují majitelé lesů současnou ekonomickou krizi? Jaký dopad má na cenu dříví?
S výrazným poklesem cen dříví se vlastníci lesů potýkali již v době prvních příznaků ekonomické krize na podzim roku 2008. Propad cen u jehličnatého dříví dosahoval 20 až 25 procent a všeobecná hospodářská recese jej prohloubila o dalších pět až deset procent. Vzhledem k tomu, že tržby z prodeje dřeva jsou pro většinu vlastníků lesů v podstatě jediným zdrojem příjmů (podle šetření v rámci našeho sdružení představují průměrně 80 procent všech tržeb), má takový velký pokles výkupních cen, zvláště pokud je dlouhodobější, samozřejmě zcela zásadní dopad na celkové hospodaření firem vlastníků. Pro menší firmy může být až likvidační. Všichni jsme byli nuceni dramaticky zmenšit výdaje, na minimum se omezila údržba majetku, bohužel došlo i ke snižování počtu zaměstnanců. Kde to umožňovaly ostatní podmínky, snižovala se výše těžeb dříví s tím, že porosty se budou těžit až po překonání krize a po zvýšení cen dříví. I přes nepříznivý vývoj na trhu a další okolnosti je však vlastník lesa ze zákona povinen řadu činností provést. Jedná se zejména o zalesnění, ochranu mladých kultur, výchovu mladých porostů (probírky, prořezávky), těžbu souší a opatření proti hmyzím škůdcům. Velkou pomocí pro obecní (respektive městské) lesy tak bylo, pokud vedení radnice povolilo přechodné snížení nájemného. Umožnilo tím své firmě lépe překlenout období krize a vyčkat s těžbami, zejména kvalitních porostů na lepší zpeněžení dřeva. Příjmovou stránku rozpočtů pochopitelně ovlivnila i výše dotací.
* Do lesů šly dříve dotace od státu, od roku 2005 je dávají kraje. Jaké zkušenosti mají majitelé lesů s touto změnou? Zasáhla krize do vyplácení těchto příspěvků?
Převodem prostředků na hospodaření v lesích do krajských rozpočtů došlo k rozdrolení společného systému dotací z centra. Kraje notifikovaly svá vlastní pravidla - většina sice zhruba zachovávala dřívější konstrukční a zpočátku i finanční rámec těchto dotací, některé - např. Ústecký kraj - osvědčený koncept zcela opustily. Ke krácení příspěvků na hospodaření v lesích přistoupily kraje již v loňském roce, ale se zásadními škrty (snížení objemu dotačních prostředků mnohde až o 50 až 70 procent) přišla některá krajská zastupitelstva zcela nečekaně a bez předchozího jednání se zástupci vlastníků na letošní rok. S tím se pochopitelně smířit nemůžeme a nechceme! Les je zvláštním druhem majetku plnícím funkci veřejného statku. Vlastníkovi lesa náleží jen část požitků a část požitků tzv. celospolečenských funkcí si bere společnost zcela zdarma. Zabezpečení těchto funkcí však s sebou nese na straně vlastníků nemalé náklady, a je proto naprosto legitimní, aby alespoň jejich část společnost vlastníkovi uhradila třeba právě ve formě příspěvků na hospodaření v lesích. Nejlepším řešením by bylo vyplácet příspěvky na hospodaření v lesích opět centrálně - stejně jako je tomu v případě dotací do zemědělství či na myslivecké hospodaření.
* Co chce vaše sdružení pro změnu ve vyplácení dotací podniknout?
Budeme o této změně vyjednávat na úrovni krajů, ministerstva zemědělství a financí. Podařilo se nám v některých krajích prosadit svého zástupce do krajských komisí pro zemědělství a životní prostředí a snažíme se o pravidelný kontakt s radními a pracovníky odpovědnými za oblast lesního hospodářství. V březnu se zúčastníme jednání komise Rady Asociace krajů, kde naše požadavky ohledně systému dotačních prostředků předložíme.
* Starosti dělá určitě majitelům lesů i letošní zima. Obáváte se kalamitních stavů?
Kalamitní situace už bohužel nastala ve východních Čechách, kde převažují borové lesy. Pod tíhou sněhového přívalu, následného deště a velkých mrazů se rozlámaly i dospělé mýtní stromy jako sirky. Rozvrácení celých porostů hlásí například naši kolegové v lesích města Hradec Králové, předběžně odhadují kalamitu na lesním majetku na deset tisíc krychlových metrů dřeva. Pokud se počasí neumoudří, budou se škody v lesích s největší pravděpodobností dále zvyšovat.
