Zdroj: ČT 24
Datum: 04.01.2008
Autor: Neuveden
Moderátor: Přemysl Čech
Relace: Interview ČT24
Moderátor
Hezký večer při sledování Interview ČT 24. Mým dnešním hostem je člověk, který stojí v˙čele firmy jak šestý generální ředitel za posledních pět let. Státní firmy, která dosud vedla takřka permanentní válku se soukromými společnostmi. Firmy, která má miliardové obraty. A zároveň téměř rok čelí zřejmě největší katastrofě, která její obor podnikání vůbec kdy u nás postihla. Generální ředitel Lesů˙České republiky Jiří Novák. Vítejte ve studiu. Pane řediteli, řečeno s˙klasikem, s˙vámi by do Lesů České republiky měla přijít nová doba. Ten váš hlavní úkol je stabilizovat situaci v˙lesním hospodářství a to především tak, že uzavřete tendry s˙výrobními společnostmi, tendry, které by fungovaly, od letošního roku do roku 2010. A teď počítejte se mnou. Některé těžební firmy jsou s˙vaší společností ve sporu, některé už podepsaly nové tendry, některé mají smlouvy, ale ještě nepodepsaly, protože si úplně nevěří. Některé těží, jenom těží, některé těží i prodávají. Zapomněl jsem na něco?
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Dá se říci, že nezapomněl. Je to v˙kostce asi všechno, Ale ta situace
Moderátor
Nezdá se vám ta situace poněkud šílená?
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Ano, ta situace je trochu komplikovaná, nebo trošku více komplikovaná i v˙tom, že tak, jak jste uvedl tendry, vlastně defakto z dnešní je jich celkem 257 a jsou v˙této chvíli připraveny k˙podpisu pouze z˙50%, asi na 140 jednotkách územních na střednědobou zakázku. Z˙toho řádově asi 70 smluv je v˙této chvíli podepsáno. To, že firmy samozřejmě vedou s˙podnikem určitou při nebo spor, vychází z˙toho, že vlastně logicky neúspěšný žadatel ve výběrovém řízení využil svých zákonných, legitimních možností a podal buď formu námitky, která byla uplatněna nebo nebyla uplatněna. A většinou skončilo podnětem na Úřadu pro hospodářskou soutěž. Tak, jak bylo na úvod od vás již řečeno, podnik vede i spory z˙minulých let, z˙neúspěšných tendrů, vlastně z˙let 2006 a 2007.
Moderátor
Pane řediteli, jak ta situace může vypadat do budoucna. Jak se může odvíjet v˙tom letošním roce. Vezmete za ten lepší konec, lepší možný konec, že se s společnostmi těžebními, dohodnete a ten celý systém začne nějak fungovat. Nicméně, upřímně řečeno, za půl roku můžete být tam, kde jste teď, možná ještě třeba v˙horší šlamastice. Máte takový recept, který by se zásadně lišil od toho součastného postupu, abyste mohl garantovat, že tato situace se nemůže opakovat?
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
No, já si myslím, že musíme vycházet ze situace, která byla nastolena v˙pololetí minulého roku, kdy vlastně určitá snaha o uklidnění již byla. Došlo k˙dohodě, kterou nazýváme pracovním memorandem, mezi konfederací a Ministerstvem zemědělství. Kdy vlastně určitým způsobem se zakázka státního podniku rozdělila na ty dvě části, o kterých jste mluvil. To znamená, ta lokalita P a lokalita OM. Vlastně svým způsobem
Moderátor
To znamená, tedy jenom, abychom to vysvětlili, že jedni jenom těží a druzí těží i prodávají.
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Ano. Ta lokalit P zjednodušeně řečeno, je dodávka služby do těžební a pěstební činnosti s tím, že ten vyrobený sortiment zůstává firmě, která zakázku realizuje. Výroba na odvozním místě, tak zvaným OM, je vlastně dodávka stejných služeb s˙tím, že dřevní surovina zůstává k˙dalšímu prodeji a obchodování státnímu podniku.
Moderátor
Nicméně, já z˙toho vidím jakousi tu zásadní změnu, která by zcela jinak nastavila parametry zadávání tendrů, případně uzavírání smluv.
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Z˙tohoto úkolu už vlastně ta cesta ještě není na konci, protože, jestliže se ty tendry podaří z˙větší části uzavřít alespoň do konce ledna, tak nastane situace, že zbytek části výroby vlastně toho ročního etátu v˙těchto dvou lokalitách, je možno nahradit určitými způsoby. To je buď dílčí zakázkou menšího rozsahu podlimitního, nebo takzvanou obcí, která byla uplatněna ve smlouvách na zakázky druhého pololetí roku 2007. A nebo je tam třetí cesta, a to je možnost aukce nebo dražby. Kdy vlastně prodej určité zakázky a služby nevychází vlastně ze soutěže podle zákona 137.
Moderátor
Ale to jsme pořád více méně u té současné situace. Mě zajímá takové to, řekněme, definitivní řešení, které by opravdu jednou provždy vneslo jasno do celého toho systému zadávání tendrů zakázek a uzavírání smluv.
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
To máte naprostou pravdu. To definitivní řešení je úplně někde jinde. To definitivní řešení musí být konzultováno v˙těch průběhu tří let, kdy platí současné memorandum a období střednědobé zakázky. Po dvou letech střednědobé zakázky by měla být vyhodnocena pracovní skupinou, která je složena z˙podnikatelského sektoru, z˙dřevozpracujícího průmyslu, ze státního podniku a ministerstva. Vlastně vyhodnocena ta lokalita P nebo OM, která je vlastně dlouhodobě, bude pro státní podnik výhodnější. Na základě toho potom by se měla vytvořit koncepce, jak dál nakládat vlastně se státním lesním majetkem tak, aby splňoval na rozdíl od lesů soukromých svoje další atributy, jako jsou celospolečenské funkce a neplnil jenom tu funkci ryze ekonomickou, aby to spolu souviselo. A tam se dá říct, že ten model může jít nastartovat úplně jinak, ale k˙němu musí být otevřena opravdu diskuze, která by měla začít už teď, v˙této době tak, aby se ta cesta našla a to řešení se objevilo v˙průběhu těch dvou a půl let.
Moderátor
Já to chápu, je to běh na delší trať. Ta cesta bude k˙tomu pravděpodobně velice složitá. Pane řediteli, umíte říct alespoň to, popsat ten začátek, kde se stala ta chyba, že jsme došli do tohoto marasmu, z˙něhož za této situace, i z˙toho, jak říkáte, že je to vlastně velmi těžká cesta?
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Já si myslím, že úplný počátek je v˙tom, co jste řekl na úvod. Státní podnik svým způsobem realizuje obchodní zakázky a soutěž v˙řádech několika miliard. Vlastně tam se stane jasně to, že každý neúspěšný v˙této soutěži se pokusí nějakým způsobem soutěž zpochybnit, napadnout. Musíme si na této straně uvědomit, že to je legitimní právo. A na druhou stranu pravděpodobně by bylo nutno se podívat i do zákona 137, jestli jde vždy stanovit zadávací podmínky v˙lese, což je příroda. A speciálně na tři roky stanovit podmínky v˙přírodním procesu je velice obtížné a potom taky lehce zpochybnitelné.
Moderátor
To je samozřejmé. Mě napadá v˙těch českých podmínkách taková ta věc, nemohla v˙tom hrát roli třeba korupce v˙tom výběrovém řízení, že potom každý už bojoval s˙každým a ten systém se úplně zhroutil v˙podstatě?
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Co se týká korupce uvnitř státního podniku, tam jsem si jist, že nastat nemohla, protože ty podmínky byly zadány transparentně a jasně v˙těch obou skupinách tak, jak byly. To, jestli potom firmy mezi sebou v˙určitém pořadí si tu zakázku dokážou přepustit, jestliže splní podmínky odstoupení od smluv, to je druhá věc. Ale to bych nenazýval korupcí, to je možná proces v˙obchodním a tržním prostředí tak, jak existuje všude ve světě.
Moderátor
Říká generální ředitel Lesů České republiky, Jiří Novák.
Moderátor
Tak, teď máme 4. ledna nového roku. Jak je zajištěna péče o České lesy potom všem, co jsme si tady řekli?
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Dá se říct, že z˙těch dvou důležitých kroků ten první se začíná realizovat a jsou podepisovány smlouvy, rámcové smlouvy na dodávky dřevní hmoty pro dřevo zpracující průmysl. Nicméně, tady ten druhý krok, že tu dřevní hmotu musíme vyrobit. Samozřejmě, určitým způsobem. Stát disponuje určitými zásobami, které skončily ve výrobě ke konci roku 2007, které jsou disponibilní a jsou použitelné ihned na počátku roku. A tak, jak jsem uvedl, jestliže je podepsáno řádově skoro 80 smluvních jednotek, tak ta výroba se začne rozebíhat teď v˙průběhu ledna a ten dřevozpracující průmysl by měl být rozhodně uklidněn na 1. čtvrtletí, protože ta dispozice té suroviny tady je. Druhá velká nervozita samozřejmě je u toho podnikatelského sektoru, který zaměstnává, dá se říct, desetitisíce lidí v˙tom odvětví lesního hospodářství. A tam ta nervozita samozřejmě je, protože tak, jak se ten proces toho dokončování tendru protahuje, tak je vlastně pro všechny nepříjemný. A pro některé z˙firem může být dokonce existenční.
Moderátor
Pane řediteli, z toho, co mi tady říkáte, tak mně se zdá, že tím problémem může být trochu to, že státní firma je závislá na soukromých firmách a zase naopak. Nebylo by východisko z˙této situace například více se spolehnout na vlastní síly a více, když to tak řeknu, vlastními silami?
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Já jsem si jist, že rozhodně ne, protože proces˙transformace lesů tak, jak byl nastaven v˙roce 1992, měl jasné zadání vlády, které vznikalo po veliké diskuzi a vlastně znělo jednoznačně, je tady státní lesní majetek, o který musí být pečováno, musí být obhospodařován. A je tady druhá skupina, a to je podnikatelský sektor, který má tuto službu pro tento státní majetek zajistit. Ten proces vlastně fungoval až do roku 2003, kdy byly ty neúspěšné tendry. A vlastně teprve v˙posledních dvou letech se objevil tento názor druhý, že státní podnik by si mohl zřizovat určité společnosti, nebo určitým způsobem ty činnosti realizovat dál. Já se nedomnívám, že to je dobrá cesta, protože ten podnikatelský sektor za období, které bylo jasně deklarováno na začátku, se vybavil určitými, kvalitními technologiemi, má svoje "nou-hau", má co nabídnout a prostě jako správnou cestu vidím využívat tento sektor jako službu pro státní podnik.
Moderátor
Ovšem zase otázkou zůstává samozřejmě to, do jaké míry je to efektivní minimálně aspoň v˙součastné době, protože jestliže Lesy České republiky spravují majetek celkový v˙té odhadované hodnotě až někde přes 700 miliard korun, tak já k˙tomu dám druhé číslo, loňský hrubý zisk 400 milionů korun. Do této částky musíme připočítat vlastně zisk z˙prodeje majetku v˙řádu zřejmě, nevím přesně, ale stovek milionů korun, já nevím, 200 milionů korun. Takže my se dostáváme někam na úroveň zisku hrubého 200 milionů korun, což při takovém objemu majetku, při takových obratech, je částka v˙podstatě lehce nad nulou, když to tak řeknu. Kde je tady chyba, proč tak nízké hospodářské výsledky?
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Tady s˙vámi souhlasím. Ten loňský rok samozřejmě nebyl rokem normálním, protože počátek roku vlastně, jak všichni víme, Česká republika byla postižena orkánem Kiril, který vlastně
Moderátor
Bylo více dřeva, mělo by být více peněz.
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Ano, samozřejmě. Tady já nechci říkat, ale vlastně stala se určitá chyba při tom zpracování v˙tom hektickém zadávání zakázek, že vlastně svým způsobem managament malinko neužil, minulý managament, všech svých možností, které byly, a určitým způsobem realizoval nákup vyrobené dřevní suroviny od těch dodavatelů prací vlastně za ceny, které byly nějakým způsobem deklarovány v˙těch smlouvách o dílo. Bohužel se ukázalo, že ta cena v˙té chvíli již nebyla tou cenou reálnou na trhu a vlastně státní podnik tím rozdílem ceny vlastně prodělával a přicházel o svůj hospodářský výsledek.
Moderátor
Jakou roli v˙tom hraje Hradecká lesní a dřevařská společnost? Prostřednictvím její vy prodáváte většinu dřeva, stát tam má 50%. A já jsem v˙médiích četl jenom stížnosti na efektivnost jejího hospodaření.
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Já bych tedy nespojoval tyto dvě věci, o kterých jsem mluvil. Protože ten odkup tak, jak probíhal zpátky k˙Lesům České republiky, to nebyl odkup od Hradecké lesní a dřevařské společnosti. Takže tam bych vůbec nespojoval tuto ztrátu, která rozhodně vznikla při tom jakoby zpětném odkupu, kdybychom ten termín nazývali, ale podle mě to je nešťastný termín "zpětný odkup". Tak ta velká ztráta při tom nákupu vznikla mezi dodavatelem prací a podnikem. Co se týká Hradecké, samozřejmě ty diskuze se vedou. Nicméně, je to společnost, která je s˙padesáti procentním podílem majetku státu. Jednoznačně se ukazuje i po dohodách s˙konfederací, kterou zastupují dva největší profesní svazy, což je ČAPL a SPLH. Tak vlastně je potřeba společnost v˙současné době využít tak, aby byly garance na plnění těch rámcových smluv na dodávky toho dřeva. Je to určitá pojistka a jistota. A je potřeba opravdu tak, jak jste již naznačil, udělat důkladnou analýzu toho vztahu mezi LČR a Hradeckou lesní a dřevařskou společností. Jasně říct, že možná je čas nastolit trošku i jiná pravidla z˙pohledu padesáti procentního akcionáře, ale rozhodně je třeba s˙Hradeckou společností počítat.
Moderátor
Ještě abychom zarámovali všechny tyto údaje. My jsme hovořili o tom, že vy jste měli za loňský rok hrubý zisk asi 400 milionů korun. A jak velké se peníze točí v˙těch zakázkách pro privátní těžařské firmy. Jaký je, kolik jim dáte vydělat, jaký je jejich obrat za loňský rok, jaký byl?
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Já sám nedokážu posoudit, je to v˙řádech miliard. Ale jaký byl zisk těch těžařských společností, to vám nedokážu říct, protože každá firma má různou režii, různé náklady. A tím, jak firmy pracují po celé republice, tak některým mohou ty režijní náklady výrazně stoupnout. Ale v˙lese se nikdy těžební činnost a nebo ta výrobní činnost v˙lese se neodehrávala v˙desítkách procent zisku.
Moderátor
Stál jste 7 let v˙čele Krkonošského národního parku. Je to pro vás výhoda nebo nevýhoda s˙touto kvalifikací přijít do řízení Lesů České republiky?
Jiří Novák, generální ředitel, Lesy ČR:
Tak já nejenom, že jsem stál 7 let v˙čele Národního parku. Na území Krkonoš jsem pracoval vlastně bez pár měsíců vlastně 25 let. Dá se říct, že převážně v˙lesnickém oboru, kdy vlastně jsem těch prvních 12 let strávil prací pro Východočeské státní lesy, potažmo pro Lesy České republiky. Takže rozhodně k˙té práci mám blízko. Samozřejmě státní podnik je diametrálně větší jednotkou, než je Správa národního parku. Ale jsem si jist, že práce na správě mi, práce pro podnik mi dala veliké plus. A to je schopnost komunikovat s˙partnery a snažit se opravdu najít kompromis a vyjednávat. Protože výkon státní správy na správě mezi 29 obcemi a starostmi byl docela obtížnou komunikací.
Moderátor
Pane řediteli, já vám děkuji za vaše názory a za to, že jste přišel k˙nám do studia. Vám děkuji za pozornost a přeji hezký večer. Nashledanou.
