Dobré pozdní odpoledne, vítejte u Interview ČT 24. Jak víte ze Zpravodajství České televize, jednání o státním rozpočtu na příští rok, který hrozí rekordním schodkem ve výši 230 miliard, jsou zatím přerušena. Jak se rozsáhlé škrty podepíší na ochraně životního prostředí? A proč chtějí někteří politici vyhlásit na Šumavě kvůli kůrovci kalamitní stav? I o tom budeme mluvit dnes.
V Interview ČT 24 vítám ministra životního prostředí Ladislava Miko, dobrý den.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Hezké odpoledne.

František LUTONSKÝ, moderátor

Pane ministře, včera a dnes jste jednali s kolegy na vládě o státním rozpočtu. Já se zeptám možná úvodem trochu obecněji, jestli tam padalo to nejkrizovější číslo, tedy schodek 230 miliard korun nebo jestli padalo ještě nějaké horší?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

No, samozřejmě že padalo číslo 230 miliard korun, to je vlastně obecně známá informace. Ta hlavní diskuse se vede samozřejmě kolem toho, co se s tím dá dělat.

František LUTONSKÝ, moderátor

Takže u vás v případě vašeho resortu v tuhle chvíli se s tím dá dělat co? Protože já tady připomenu slova ministra financí Eduarda Janoty, který mluví o tom, že každý resort by měl škrtat ve výši 10, 15 až 20 procent.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

To je pravda, já musím říct, že vlastně už když jsme vlastně schvalovali jako vláda rozpočtový rámec, tak došlo vlastně k vyškrtání velkého množství, velkého objemu peněz právě z provozu ministerstev dohromady, jestli se nepletu, je to asi 15 miliard korun. Takže my bysme, v případě že bysme toto neudělali, tak bysme dneska byli na cifře 245 a nikoli 230. Já myslím, že tohle to už je jasný příspěvek této vlády a teď se bavíme o tom, jestli jsou všechny další možnosti.

František LUTONSKÝ, moderátor

Takže tahle vláda už nám ušetřila 15 miliard.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Ano, to jsou ty škrty právě těch 10, potažmo 20 procent podle resortu vlastně z těch provozních peněz, respektive z těch nemandatorních výdajů, které jsme měli a které se schvalovali v těch rámcích.

František LUTONSKÝ, moderátor

Vy v tuhle chvíli jako ministerstvo životního prostředí hospodaříte s nějakými skoro 14 miliardami korun. Samozřejmě jsou v tom i miliardy z Bruselu, těch je asi 10. Takže pro vás osobně v tuhle chvíli je navrženo co, s čím vy jdete na jednání vlády, i když samozřejmě víme, že bylo to jednání přerušené v tuhle chvíli, co pro vás je?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Asi, asi pro přiblížení pro televizní diváky, tak ta část, se kterou hospodaříme vlastně v rámci našich peněz, je zhruba v letošním roce necelých 4,7 miliardy korun. Příští rok naše ministerstvo má v rozpočtu navrženo sumu kolem 4 miliard, čili o zhruba 700 milionů nižší, což je teda, jak vidíte, docela dramatický pokles. Co to pro mě znamená, tak především největší část toho byla rozhodnuta až předchozí vládou a souvisela s přesunem financí na vědu a výzkum, vlastně které, které odešly z financování ministerstva do technologické agentury, a dalších asi 350 milionů jsou teda škrty, které budou v souvislosti právě s omezováním, v souvislosti s velkým schodkem a s krizí.

František LUTONSKÝ, moderátor

Takže vy vyloženě chcete ušetřit na ministerstvu životního prostředí těch 350?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Tohle to jsou peníze vlastně celé kapitoly, jo, to znamená, že se rozvrství, ale je to, je to skutečně tak. Samozřejmě nemůžeme a nechceme šetřit na konfinancování pro evropské projekty. Tam máme tak zásadní věci, jako jsou čistírny odpadních vod, kde máme závazky vůči Evropské unii a podobně. To znamená, že ...

František LUTONSKÝ, moderátor

A nejsou tyhle projekty, pardon, že vám do toho skáču, v tuhle chvíli ohroženi i tím, že bude chybě třeba těch 350 milionů korun?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Ne, zatím, zatím je konsensus v tom, že se skutečně snažíme držet ty peníze na kofinancování, aby bylo možno financovat ty evropské projekty, protože tam se každá koruna zmnohonásobuje, takže samozřejmě tam škrtat by bylo velmi hloupé. Je otázka samozřejmě, jestli tohle to platí pro úplně všechny typy projektů, ale každopádně pro projekty typu investic, jako jsou čistírny odpadních vod, je to nepochybně potřeba uhájit.

František LUTONSKÝ, moderátor

Předpokládám ale, že na jednání vlády nechodíte s tím: podívejte se, já škrtám tady, ale spíš s takovým stanoviskem, že potřebujete nějaké navíc. Minimálně taková vyjednávací taktika.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Víte, já musím říct, že tahle vláda, my máme, ty diskuse nejsou jednoduché, jsou složité, ale je to skutečně o tom, že se každý velmi poctivě zamýšlí, co můžeme s tím, abysme ten schodek snížili. A v tomhle tom, musím říct, že vlastně ta atmosféra pro mě je, je, řekl bych, až překvapivě příjemná. Máme samozřejmě různé názory, ale ten cíl je stejný. A je o tom, kterou cestu zvolíme. Do detailů pochopitelně nechci jít, dokud vláda nerozhodne. Dneska se diskutovalo samozřejmě i to, jaké jsou více požadavky resortů, protože některé věci nebyly vlastně stávajícím návrhem rozpočtu pokryty a ta suma byla ze začátku hrozivá, bylo to 80 miliard. Už ta diskuse samotná to vlastně srazila velmi výrazně dolů, někde k hranici, tuším, 10 miliard. Já musím říct za náš resort, že my vůbec nemluvíme o miliardách, ale jsou to spíš desítky milionů, které opravdu nezbytně chybí a kde musíme hledat cesty, jak je nalézt.

František LUTONSKÝ, moderátor

Takže ale od toho původního návrhu vy přicházíte s požadavkem na další peníze, rozumím-li vám dobře?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Přicházíme s požadavkem na zajištění zejména monitoringu vod, což je naše povinnost rámcové směrnice o vodách v evropské, to znamená, to zajistit musíme a tam jsou určité finanční problémy. Je to ale zatím ve fázi jednak jednání s ministerstvem zemědělství a jednak jednání s ministerstvem financí. Nicméně ano, přednesl jsem to na vládě, protože si myslím, že vláda musí být informována, že to prozatím pokryto není.

František LUTONSKÝ, moderátor

Takže tam jde o nějakých 100 milionů korun?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Necelých ano.

František LUTONSKÝ, moderátor

A je to s ohledem na letošní bleskové povodně?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Ne, to nesouvisí s povodněma, ten monitoring musíme dělat tak jako tak. Každý rok máme povinnost reportovat do Bruselu a ta data se musí nějakým způsobem získávat a to není zadarmo.

František LUTONSKÝ, moderátor

Já totiž, vy jste se počátkem července nechal slyšet, že by jenom na oživení vodních toků, aby lépe zadržely vodu, tak že by bylo potřeba nějakých 115 miliard korun do budoucna, že to je samozřejmě ta maximální hranici, tak na tohle asi můžeme pro příští leta zapomenout.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Zčásti, ale já bych chtěl říct, já jsem taky říkal velmi jasně, že připravujeme jako resort projekt určitých opatření v krajině, která by vlastně mohly napomoct předcházet těm povodním. A ten projekt je možné financovat právě z prostředků vlastně operačního programu, to znamená z evropských peněz, a na to finance máme, jak jsem říkal, na kofinancování peníze jsou, takže ten projekt se nastartuje, ten skutečně poběží a v průběhu roku, řekněme, 2010 a 11 bysme měli mít velmi jasný plán, protože ono to nejde jenom říct: uděláme opatření, ale musí taky vidět kde a jaká. Takže v podstatě tenhle ten projekt a zase ve velmi úzké spolupráci s ministerstvem zemědělství poběží.

František LUTONSKÝ, moderátor

Jestli na to bude taky nálada a chuť, protože už se asi ujme s největší pravděpodobností vlády kabinet politický.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Já si nedokážu představit žádný politický kabinet, který by řekl, že otázka prevence povodní pro něho není důležitá.

František LUTONSKÝ, moderátor

Pane ministře, poměrně, pojďme teď k dalšímu tématu, protože velmi ostrá slovní přestřelka se rozhořela v minulých dnech kvůli kůrovci na Šumavě. Do boje se po boku jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly pustil proti vám taky prezident Václav Klaus. Zkuste mi úvodem popsat, jak vypadá situace na Šumavě.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Situace na Šumavě ...

František LUTONSKÝ, moderátor

A co bylo podle vás takovým tím hlavním spouštěčem.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Já si myslím, že to je strašně komplexní problém, ale zkusme to zjednodušit. Na Šumavě se už poměrně dávno, řekněme, před 6, 7 lety rozhodlo o vytvoření určitých bezzásahových zón v centrální části a to bylo na základě mise IUCN, tedy Světové organizace ochrany přírody, abysme dostáli v podstatě parametrů národního parku v tom mezinárodním měřítku. Otázkou nebylo to, zda vytvoříme nebo ne bezzásahové zóny, ale to jak, budou velké, jak rychle budou narůstat. Teď co se stalo mezi tím, ze začátku ty bezzásahové zóny nečinily nějaké zásadní problémy. Nicméně přišel orkán Kyrill a spadlo obrovské množství dříví. Na Šumavě to znamená obrovské množství smrků a to je v podstatě základ té kůrovcové kalamity. Předchozí ministr Bursík rozhodl v některých lokalitách tu kalamitu nezpracovat i v místech, které předtím nebyly bezzásahové. Nejsou moc velké, ale nicméně dohromady to bylo něco přes 100 tisíc kubíků a pochopitelně toto rozhodnutí vede vlastně k určitým důsledkům. A teďka se, teďka se jedná o to ...

František LUTONSKÝ, moderátor

Takže řekněme, že od té doby to dělá na Šumavě paseku, ale ne teda to slovo v lesnickém slova smyslu.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Víte, to je samozřejmě můžeme to tak jako, to je, to je jako pěkné přirovnání, ale realita je taková, že v podstatě ten Kyrill ukázal, že tam, kde se před tím zasahovalo, byť se teda vybraly ty stromy a tak dále, tak to zase poválel daleko víc vítr. To znamená, že tam to rozhodnutí bylo motivováno tím, že bezzásahové oblasti lépe vzdorují dlouhodobě třeba těm velkým větrným kalamitám. Nicméně pochopitelně tam kůrovec je přítomen na Šumavě stále, vždycky tam byl a vždycky tam bude, dokud tam budou smrky. A ta kůrovcová kalamita, kůrovec se množí, ta kůrovcová kalamita není jenom na Šumavě, to bych chtěl znova zdůraznit, my máme dneska 25, pardon, 2,5 milionů kubíků na území České republiky, to znamená, že to není otázka, 25 milionů to není otázka jenom Šumavy, nicméně přestože je to problém celého, celé střední Evropy, máme ho i na Šumavě. A co se děje teď, je, že v těch druhých přilehlých zónách, které přiléhají k bezzásahovým zónám, probíhá množení kůrovce. Pan hejtman Zimola a skupina, kterou stanovil spolu s paní hejtmankou Emmerovou v podstatě v červenci, v době, řekněme, rojení toho kůrovce, zmonitorovali tu situaci, viděli za naši plné asistence, podotýkám, abysme jim poskytli všechny informace a provázeli jsme je na všechny lokality, kam se chtěli podívat. A dospěli k názoru, že to zasahování by mělo být intenzivnější. Ovšem tento fakt byl komunikován s určitým odstupem, protože ta zpráva se zpracovávala a tak dále, to znamená až na konci srpna. Ovšem mezitím správa parku samozřejmě velmi intenzivně zasahuje. Takže jsme se dostali do paradoxní situace.

František LUTONSKÝ, moderátor

Takže teď jsme s nějakým téměř dvouměsíčním zpožděním?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

V podstatě tak tam ta mise těch expertů tam byla v polovině července. Ten, ten, ta zpráva byla prezentována veřejnosti a tisku na konci srpna.

František LUTONSKÝ, moderátor

Dobře, tak měsíc a půl, měsíc.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Je to měsíc a půl, jo, a mezi tím samozřejmě tam velmi intenzivně práce probíhají. Já se velmi často ptám lidí vlastně, jak mám reagovat, když na jednu stranu jsme vyzýváni panem hejtmanem, abysme zasahovali víc. Na druhou stranu pan senátor Jirsa nám píše, že zasahujeme nejvíc, jak se kdy zasahovalo. Takže vlastně ať jako děláte, co děláte, tak to řešení ani jedno není správné.

František LUTONSKÝ, moderátor

Ale v tuhle chvíli, tedy v polovině toho července rojení kůrovce bylo nejintenzivnější za posledních pár let, nebo ne?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Ono je nejintenzivnější za posledních pár let obecně všude v Čechách. To znamená ano, dá se to tak říct, ale je si třeba uvědomit, že to má nějakou dynamiku. To znamená, jednak jde o to, kolik těch rojení v roce máte, jestli je jedno, dvě, někdy to dokonce jde až do třetího rojení, a v jaké fázi to pozorujete. Ve skutečnosti ta, ta klíčová je, jak bude vypadat šumavský les na konci této sezony, to znamená, řekněme, někde v září, říjnu, to budeme mít definitivně zmapováno to, co je potřeba do příštího jara nějakým způsobem vyřešit. Naše odhady jsou, že to bude někde mezi 140, 170 tisíci kubíky. Hovoříme se, že to může jít až do 200, nicméně v tomto rozmezí. A to všechno, co zatím probíhá a jak to probíhá, tak je, přesně jaksi zapadá do těchto, do těchto rámců, do těch našich očekávání. Proto já jsem říkal ne, že není problém, ale že se ta situace vyvíjí podle předpokladu.

František LUTONSKÝ, moderátor

Podle předpokladu, když se to pokusím nějakým způsobem přeložit, tak podívejte se, kůrovec tady je, bude, je ho čím dál tím víc, je všude a týká se to i Šumavu, tak nechápu, proč jste si vybrali zrovna Národní park Šumava.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Částečně. Já bych ještě doplnil jednu věc, nebude ho stále víc dlouhodobě. Každá kůrovcová kalamita má určitý průběh, kde po větrné kalamitě většinou druhý, třetí rok vlastně kulminuje ta kalamita a potom postupně poklesává. My taky předpokládáme, že po letošním roce a v příštím roce, kdy ještě můžeme očekávat určitý nárůst, potom nastane pozvolný pokles a odeznění té kalamity. To znamená, není to nekonečný proces, že by se to prostě lavinovitě šířilo, ale očekáváme, že nastane pokles a že to bude kulminovat někde v příštím roce.

František LUTONSKÝ, moderátor

Jak jsem tak pochopil, ale celý ten spor tak jádrem toho sporu je, jestli pustit těžkou techniku do bezzásahových oblastí na Šumavě, ať už tam bude kůrovec, nebo nebude kůrovec, prostě aby člověk tam měl nějaký vliv v té oblasti.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Vidíte, tohle je opravdu jako běžné vnímání tohoto sporu. Přitom ta expertní skupina obou hejtmanů vlastně posuzovala pouze stav v zásahových oblastech a doporučovala pouze zvýšit intenzitu zásahů v zásahových oblastech, jo. To znamená, je nesmysl cpát harvestory a další těžkou techniku do bezzásahových zón, a souhlasíme s tím, že v zásahových zónách je třeba velmi razantně situaci řešit. Jenomže my už jsme se dostali z této věcné diskuse do nějaké jiné virtuální diskuse, kdy se používají nejrůznější argumenty a já si myslím, že ten, ten nejhorší fakt je, že veřejnost je v tom totálně zmatená, že vlastně přesně neví, co se na Šumavě děje.

František LUTONSKÝ, moderátor

No, tak to pojďme vysvětlit, teď máte úplně nejlepší možnost, vy jste stoupencem toho bezzásahového hospodaření na Šumavě?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Určitě, ale je třeba říct, že je to bezzásahový režim na určité části Šumavy, ano.

František LUTONSKÝ, moderátor

Ano, tam je to asi na nějakých 20 procentech.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Dneska je to na 20 procentech, je tam potom 9 procent v takovém přechodovém režimu, to znamená, výhledově by to mohlo být 30 a dost. To znamená ...

František LUTONSKÝ, moderátor

A zbytek klasické lesní hospodářství?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

A zbytek klasické lesní hospodářství. Čili dneska, řekněme, jsme na téměř 80 procentech, do budoucna 70 procentech, kde se bude, já neřeknu možná klasické lesní hospodářství, protože pořád nejsme v hospodářském lese, ale hospodářsky využívající klasické lesnické metody, jo.

František LUTONSKÝ, moderátor

Což je ale ...

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Což je například zasahování proti kůrovci v případě, že probíhá nějaké přemnožení, nějaká kalamita, tak velmi intenzivně.

František LUTONSKÝ, moderátor

Ale je to takový ani ryba ani rak.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

To bych neřekl, to bych neřekl. Já si myslím, že kdo se přijde teda na ty zásahy podívat, tak jako pochopí, že skutečně se zasahuje velmi razantně a velmi efektivně. Problém je, že pochopitelně v určitých územích nemůžete používat chemii, protože to není v souladu se zákonem a tak dále. Čili není to úplně totéž, jako bysme použili kdekoliv, ale v zásadě je to všechno to, co je možné udělat velmi intenzivně.

František LUTONSKÝ, moderátor

Ale v těch oblastech, tedy tam, kde zasahuje člověk, v těch 70 procentech i do budoucna třeba, tam jste třeba pro to, aby se změnila, já nevím, druhová skladba porostu a něco takového, aby ...

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Samozřejmě. To je velmi důležitá věc. My říkáme v podstatě: podívejte se, ta situace vypadá tak, že nahoře máme to nejcennější, to je ta horská smrčina a pod tím jsou ty smrkové lesy, to jsou pozměněné původní lesy, kde byla většina původních buků, jedle a tak dále, smrk tam sice byl taky, ale ne v těchto, v těchto počtech. Dneska tam máme smrk a ještě nějaké cizí provenience. A to se velmi často vyčítá, že proč to je bezzásahový, když tam máte tenhle porost. Ale v těchhle porostech my chceme zasahovat, chceme pomáhat, aby se ten porost měnil, aby se měnil do té blíže k té původní druhové skladbě. Bude to samozřejmě proces a ty lesníci tomu musí pomáhat. Ale my nechceme tohle to vyrábět na těch místech, kde máme ještě zbytky těch původních lesů, protože tam jsme přesvědčeni, že ta příroda si s tím dokáže poradit sama a koneckonců to, co vidíme, že se tam děje, tak to zatím potvrzuje.

František LUTONSKÝ, moderátor

To jsou ty bezzásahové oblasti?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Ano.

František LUTONSKÝ, moderátor

A nejsou přeci jen studie, které tvrdí i opak?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

No, tam je, ten spor je spíš o tom ...

František LUTONSKÝ, moderátor

Jestli se stačí ty lesy přirozeně obnovovat.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Ano. Ani ne, jestli se stačí, dokonce i lesníci vám řeknou, že není sporu, že ty lesy, až na výjimky v nějakých velmi extrémních polohách, že se obnoví. Ta otázka je: bude to za 10 let, bude to za 20 nebo za 100, nebo dokonce psal mi pan Zeman, expremiér, že nechce čekat tisíc let, až tam bude les. Tak já ho můžu ujistit, že tisíc let to trvat nebude, ale je to pravda, otázka, jak dlouho ta vlastně obnova toho porostu bude trvat. Ale my máme ze Šumavy velmi jasnou přímou a ověřitelnou zkušenost a to je na bavorské straně, kde je dneska 40 let bezzásahové hospodaření a kde máme dneska vzrostlý vysoký les, velmi zelený, velmi hustý. Každému doporučuji, aby se tam šel podívat, aby viděl, za jak dlouhou dobu jak ten les bude vypadat.

František LUTONSKÝ, moderátor

A těm, kteří by chtěli jet na Šumavu, tak řeknete: přijeďte za 40 let?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Ne, naopak, ať se podívají. Pro mě je skutečně, já vím, že to někdy vypadá divně, protože ten pohled na ten suchý les, nejsme na to zvyklí a člověk není zvyklý vidět, jak les umírá. Ve střední Evropě je to v podstatě velmi vzácný jev. Na druhou stranu je fascinující vidět, jak se ten les obnovuje. Když se tam podíváte, tam jsou opravdu tisíce stromků v podrostu. Samozřejmě už jsem slyšel připomínky, že se tam podsazovalo. Já nezpochybňuju, že se tam podsazovalo, ale to, co tam roste, je prostě násobek toho, co se kdy podsazovalo, ty stromky tam prostě vyrůstají v různém věku, v různých hustotách, v různých skupinkách. A v podstatě ten proces jde přesně směrem k tomu, že ten horský les nakonec bude prostorově a věkově sice ne ještě třeba v rozmezí 60, 70, ale už v rozmezí desítek let diferencován.

František LUTONSKÝ, moderátor

Teď mi vysvětlete jednu věc, nebo jak ji spíš vnímáte vy, v tomhle sporu se angažuje už dlouhé týdny bývalý premiér Miloš Zeman, teď se do toho sporu vložil současný prezident Václav Klaus, což jsou poměrně, poměrně velké politické osobnosti. Jak to vy vnímáte?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

O tom vůbec nepochybuji, že jsou to osobnosti, ale já to prostě vnímám tak, že je to nějak ...

František LUTONSKÝ, moderátor

Nebo proč jim za to stojí zrovna Šumava?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

... součást nějaké politické diskuse. Na to doporučuju se zeptat jich. Já to prostě vnímám tak, že je to jakýsi možná pocit, že by něco měli udělat, protože vidí něco, co si nedokážou možná vysvětlit nebo pochopit. Na druhou stranu v případě pana prezidenta, tam může být trošičku vztah k tomu, protože už v minulosti několikrát řekl: proč bysme na Šumavě nebudovali taková či onaká sportovní zařízení a podobně. Čili já nevím, já skutečně nechci říkat za ně, proč to dělají. Oni chtějí vidět Šumavu zelenou a jakoby tohle to chce podle mě většina národa. Já si myslím, že proti tomu nelze nic namítat. Ta otázka jenom je jakou cestou. A to, co říkáme my, je, že kůrovcová kalamita se nedá zastavit ze dne na den a není možné vykácet všecko, protože ani potom ta Šumava zelená nebude. Když ji vykácíme kvůli kůrovci, tak bude holá. Když ji necháme, tak tam vyroste novej les a ten zelený bude. Otázka je samozřejmě, jestli chceme počkat těch 10 let, aby ta příroda dostala šanci.

František LUTONSKÝ, moderátor

Hejtman Zimola po vás chtěl, aby vznikla jakási krizová komise, to už je odpískáno, lidově řečeno?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Víte, já, já nemám rád velmi tvrdá a expresivní slova, protože ten problém je zpolitizován a já se chci s panem hejtmanem domluvit. Já si myslím, že není třeba žádná krizová komise ani žádná další instituce. My máme institucí dost, my potřebujeme vlastně na té Šumavě něco společně dělat a rozumět si navzájem a vzájemně se informovat. Já jsem připraven mu všechny informace poskytovat v intervalech, jak často bude potřebovat, nejenom jemu, samozřejmě paní hejtmance Emmerové i samozřejmě obcím ze Šumaví. Ale nemyslím si, že bysme měli vytvářet nějaké nové orgány. Podotýkám, že existuje rada parků, kde jsou všechny obce a kde je, kde jsou kraje zastoupeny. Současně podotýkám, že my nemáme problém, nic netajíme a vlastně všechno je k dispozici. Čili tohle to je takový trošku krok, který ...

František LUTONSKÝ, moderátor

Tak ale hejtman Zimola má určitě nějaké nástroje, které by mohl použít jako třeba vyhlášení?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Hejtman Zimola zmínil krizový zákon a vyhlášení stavu nebezpečí. Já teda musím říct, že čistě technicky čteno ten zákon pravděpodobně takovou možnost připouštěl. Když se podíváte do kompetencí hejtmana a o čem ten zákon je, tak je to prostě zákon, který má chránit lidi, jejich majetek a jejich životní prostředí před tím, aby byli lidi ohroženi. Já si myslím, že na Šumavě tuhle situaci vůbec takhle nazvat nelze, tam jde o to, jestli necháme přirozený proces, anebo ho budeme nějakým způsobem korigovat. A vzhledem k tomu, že my se koneckonců ani tomu, co on požaduje, to znamená v těch druhých zásahových zónách, aby se zasahovalo, nebráníme, tak já nevidím žádný důvod, aby takový stav vyhlašoval, proto jsem to označil za určitou předvolební rétoriku, anebo za určitý nátlak. Ale my, my jsme dneska v kontaktu a já skutečně věřím, že se brzo setkáme a že si ty, že si ty informace vyměníme.

František LUTONSKÝ, moderátor

Jak to, že jste to ještě neudělali?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Ne, my jsme v kontaktu byli, ale ono není tak úplně jednoduché sladit programy hejtmana a ministra tak, abysme skutečně měli dost času na to, abysme ty věci probrali. Nicméně ředitel parku už u pana hejtmana byl, připravujou se podklady informační všechny, které prostě kdokoliv bude zájem vidět, dneska koneckonců rád bych řekl divákům, že informace o průběhu kůrovcové kalamity jsou na webových stránkách parku, dá se tam podívat, každej se může podívat, co se děje a kde se to děje, v jakých objemech a tak dále.

František LUTONSKÝ, moderátor

A když vás tak poslouchám, tak možná že ta otázka závěrem je téměř nelogická, ale žádné personální změny, tak jak vás k tomu někteří vyzývali, v tuhle chvíli ani nechystáte?

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Nechystám. Já si nemyslím, víte, to je tak jako, je možný diskutovat o tom, zda je lepší, nebo není lepší dělat personální změny.

František LUTONSKÝ, moderátor

Ne, jestli vůbec vy něco vyčítáte v tuhle chvíli správě národního parku.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Já nevyčítám, já jsem se správou parku v kontaktu už dávno před tím, než jsem byl ministrem, protože mně osobně je čistě věcně jako osobu zajímá ta situace tam. Já to pozoruju, jak se to vyvíjí, já si myslím, že dělají dobrou práci. Já si myslím, že odvádějí přesně to, co se od nich očekává a já si myslím, že za 10 let, možná za 15 let, pakliže někdo teda úplně tu, ten přístup k tomu parku totálně nezmění nebo ho nezruší, jak už jsem slyšel, že by někdo nejradši zrušil park, tak se uvidí ten výsledek. A myslím si, že všichni budou rádi.

František LUTONSKÝ, moderátor

Takové jako extrémní, jako extrémní přirovnání, tuším, že Miloš Zeman.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Nejenom Miloš Zeman, já jsem to slyšel od více politiků, že park zmenšíme nebo zrušíme. Já si myslím, že jsou to výhrůžky, já si myslím, že to nakonec nemyslí vážně. Nicméně je třeba se vážně zabývat myšlenkou, proč vlastně se o tomto bavíme, proč se vlastně říká, že by se mělo dát hospodaření vojenským lesem komukoliv jinému. Já nemám nic proti vojenským lesům, ale já myslím, že prioritou v národním parku zcela jednoznačně je ochrana přírody a to znamená, že odborné orgány ochrany přírody jsou zaprvé zodpovědné, ale zadruhé taky mají tu věc vykonávat.

František LUTONSKÝ, moderátor

A aby tam taky někdo jezdil do toho parku.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Samozřejmě. No, ale podívejte se, my jsme slyšeli léta letoucí, že to odradí turisty. My máme dneska nárůst ze 750 tisíc korun na jeden milion turistů. Můžeme se domnívat, že velká část toho je prostě proto, že v rámci krize je dovolená prostě jinde drahá, tak lidi přišli na Šumavu. Ale proč přišli zrovna na Šumavu a ne nikam jinam. Já myslím, že lidi to zajímá, že to chtějí vidět. Někdo s tím nesouhlasí, někdo ano, ale v každém případě je to přírodní fenomén, který běžně vidět nemůžou.

František LUTONSKÝ, moderátor

Ladislav Miko, ministr životního prostředí. Já vám děkuju za rozhovor.

Ladislav MIKO, ministr životního prostředí

Těšilo mě, na shledanou.

František LUTONSKÝ, moderátor

No, a vám, divákům čtyřiadvacítky, díky za pozornost, mějte se dobře a klidný večer.