Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Opravdu pečuje Česká republika špatně o Šumavu, jak vyplývá z rezoluce kongresu Mezinárodní unie ochrany přírody? Je možné nechat až polovinu národního parku přírodnímu vývoji? A jak je dnes vlastně zničená šumavská příroda? Budeme se ptát. Profesor Pavel Kindlmann z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity je ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Zdravím do Českých Budějovic, dobrý den.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Dobrý den.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, vy jste se vrátil z Havaje, kde jste byl minulý týden na Světovém kongresu Mezinárodní unie ochrany přírody, a právě tam zazněla kritika Česka za Šumavu. Víte, mně pořád nejde do hlavy, čím to, že si na kongresu na Havaji tak najednou vzpomněli na Šumavu. Čím to?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
No, tak ona tahle otázka Šumavy už je dlouhou dobu na přetřesu mezinárodní komunity jak vědecké, tak ochranářské. Už tady existuje dost dopisů ze Světové komise pro chráněná území, z IUCN, ze společnosti pro ochranářskou biologii, prostě kvanta, kvanta organizací, mimo jiné třeba na webu sumava-kurovec.cz najdete jejich seznam, a všude všechny vyjadřujou znepokojení nad tím, co se na Šumavě děje. Ono to... Ano.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale, pane profesore, do jaké míry to byla vaše práce, že se tam to téma otevřelo?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Tak jako myslíte moje osobně?
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaše osobní iniciativa, protože jste tam byl, pokud se nepletu, jediným zástupcem z Česka, tak jestli to byl vy, kdo řekl ostatním vědcům, pojďte se teď bavit o Šumavě, protože už vás to prostě štve, co se děje se Šumavou.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Ne, prosím vás. Těch vědců je fůra, jak říkám, jo, a to nevzniklo na Havaji tohle to.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne, ne. Ale na té Havaji, jestli jste to byl vy, kdo řekl, pojďte se teď bavit o Šumavě. Byl jste to vy?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Tam se, tam pouze zazněly závěry z té, z té rezoluce, která vlastně byla podaná někdy v lednu, v únoru tohoto roku, to je dlouhodobej proces, jo.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže bylo dlouhodobě jasné, že se na té Havaji bude o tom mluvit. Vy jste to téma nemusel tam...
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Ne, ne, ne. Tam to šlo automaticky. Tam se podalo někdy v lednu, v únoru, to bylo podaný několika organizacema a potom to procházelo podobným procesem, jako vám prochází třeba schvalování zákonů v parlamentu, jo. Čili tam máte několik čtení, všichni členové IUCN, včetně třeba naší AOPK, včetně ministerstva životního prostředí, měli k tomu přístup a mohli se k tomu vyjádřit, byla o tom rozsáhlá diskuse, byly tam dvě čtení, no, a potom byl finální text, který odsouhlasí zase všichni ty členové většinově a ten byl už jenom prezentován na té Havaji, to už byl pouze výsledek.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nebyl tam nikdo, kdo by se náhodou třeba Šumavy zastal na tom světovém kongresu.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
No, tak zastala se jí ta rezoluce. Teď nerozumím otázce.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, protože ta rezoluce přece vyzývá Českou republiku k nápravě, aby mohl Národní park Šumava zůstat národním parkem podle mezinárodních kritérií. Já se ptám, že vy říkáte, že tu rezoluci jste odhlasovali většinově. Ale jestli třeba byl někdo, kdo by se na tom světovém kongresu zastal Šumavy a třeba řekl, že Česká republika to nedělá zas tak špatně.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Tak pozor. Šumavy se zastává dle mého názoru ta rezoluce, protože Šumava potřebuje ty přísnější kritéria a rozšíření bezzásahových zón, které požaduje ta rezoluce.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dobře. Byl tam někdo, kdo by se zastal přístupu České republiky k Šumavě?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Zase je otázka, co je přístup České republiky, že jo, přístup celé české vědecké obce je ten, který zazněl v té rezoluci. Ale vy se zřejmě ptáte na to stanovisko...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, pardon, jestli na té bezzásahová území a tak podobně, když půjdeme tedy podrobně, tak kongres po Česku chce, aby se okamžitě zvětšilo bezzásahové území na třicet procent plochy národního parku a dále potom závazný harmonogram pro nejméně polovinu parku ponechanému přírodnímu vývoji do roku 2030. Tak já se zastavím u té bezzásahové zóny. Ta je v současné době na třiadvaceti procentech území šumavského parku. Dalších pět procent ale spadá pod tento režim částečně, což znamená, že se v těch pěti procentech zasahuje jenom způsobem, který neovlivní ekosystém. Takže dohromady to máme nějakých osmadvacet procent. Jinými slovy, těch třicet procent není tak daleko, pane profesore. Tak o co jde?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Jde o to, aby to bylo ta bezzásahovost ukotvena v zákoně. Já neříkám a nikdo na té, nakonec když si přečtete pořádně tu rezoluci, tak ona není tak jednoznačná, že by nás jenom kárala, ona taky chválí teda ten postup, který začalo ministerstvo a ředitel národního parku po odchodu Mánka a po odchodu ministra Chalupy, kde se to dramaticky obrátilo ve prospěch ochrany přírody. Tohle je všechno v pořádku. Ale jde o to, že tito lidé tam nemusí být napořád a že je třeba, aby tyto trendy, které oni začali, a jak říkáte správně, je to už blízko třiceti procentům, jestli je to dvacet osm nebo třicet, to už zase tak dalece je jedno.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vcelku jedno i z vašeho pohledu člověka, který se zabývá právě Šumavou, je přírodovědec, tak je to jedno, jestli to je osmadvacet nebo třicet.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
To, co se tam skutečně děje teď, to je v pořádku, jo. Ale to je těch pět procent není dáno, těch pět, o kterých mluvíte, dvacet tři plus pět, jo.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Plus pět, ano, těch dvacet osm, když to sečteme.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Dvacet osm, no, tak těch pět procent, dvacet tři procent je bezzásahových, o tom není řeč. Ale těch pět procent je...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Částečně.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Částečně, jo. A o tom, co se tam bude dít, rozhoduje Pavel Hubený, ředitel národního parku, a to je člověk, kterýmu věřím, a tam je to v pořádku. Ty to dělají dobře. Ale představte si, že by se tam dostal zpátky třeba ten pan Mánek nebo Stráský, jo.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já nechci, nechci tady kritizovat pana Mánka, nechci se vracet do minulosti, protože už tady o něm byla v minulosti velká debata a tak dále, ale pojďme se bavit o tom tedy, co tam je v tuto chvíli. Takže je tam Pavel Hubený, v něj vy máte důvěru.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Ano.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď vy se vrátíte z kongresu, který kritizuje přístup České republiky k Šumavě, a ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO už řekl, že tu rezoluci nebude nijak reflektovat. To se vám líbí, to jste čekal od pana ministra nebo byste čekal od pana ministra něco jiného?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Pana ministra si velice vážím za to, co pro Šumavu dělá, ale toto jsem, takovou reakci jsem od něj nečekal, protože Česká republika včetně ministerstva životního prostředí je členem IUCN, je tedy vázána tím těmi závěry, jakožto člen je vázána těmi závěry, které IUCN nebo těmi rezolucemi, které IUCN vydá. Čili jako neočekával bych, že člen řekne, no, já s tím nebudu souhlasit, já to nebudu respektovat. Jestliže se to jednou odhlasuje, tak je každý člen povinen to respektovat, anebo z tý IUCN vystoupit.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Co tedy měl udělat ministr? To měl tedy říct, ano, tak okamžitě tedy tady uděláme třicet procent bezzásahových, bezzásahových a teď vám tady slibuji, že v roce 2030 bude polovina šumavského parku bezzásahového a všechno okamžitě začít předělávat na základě nějakého kongresu? Já to nijak nesnižuje ten kongres, ale jenom se ptám, co jste čekal za reakci od pana ministra.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
No, myslím si minimálně, že by ministerstvo teďko mělo začít diskusi o tomto, vážnou diskusi, protože zatím jako je ten přístup takový, že tyto myšlenky poloviny území věnovat divočině a tak prostě v podstatě nebere vážně, jo. On ten směr, který nastoupil, je fajn. Oni i dokonce slibujou, že to v té novele, že jako se směřuje k většině území v bezzásahovém režimu. Jenže neříká se kdy. A bez toho kdy to je prázdná deklarace, která nic neříká. To může být za tisíc let.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale počkejte. Tady je, tady je zase výrok Pavla Hubeného, který řekl, že by se měl zvýšit počet bezzásahových, že je tady projednáván nový plán péče, který by zvýšil počet bezzásahových ploch o 22 procent, a Pavel Hubený říká, cílíme tak k tomu, abychom v roce 2030 měli více než padesát procent rozlohy parku, kde budou bez omezení probíhat pouze přírodní procesy. Tak není to dostatečně uklidňující?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Kdyby to bylo tak, jak říkáte, tak ano. Ale pozor. Tam někde, a teď nevím, myslím správa národního parku, myslím ústy svého mluvčího toto tvrzení poněkud poopravila, že budeme mít připraveno k rozšíření na padesát procent, jo.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže zase se vracíme k tomu, že vy chcete jasně, aby bylo řečeno.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Jasné stanovisko.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
2030 bude polovina prostě Šumavy bezzásahová.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Přesně tak. A já se s Pavlem Hubeným v tomhle stylu v tom, já nevím, jak to řekl, že jo, ale v tom, v tom náhledu na to, co by se se Šumavou mělo dít, naprosto shoduju. A já bych tu rád připomněl jednu jeho krásnou větu, kterou kdysi řekl, že příroda na Šumavě je na těch padesát procent dávno připravená. Připravený na to nejsou lidi.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Pavel Kindlmann je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Že se, pane profesore, ještě vrátím k tomu, co říkal pan ministr Richard Brabec. Víte, on se podivil, že v květnu Česko sklidilo pochvalu od Světové komise pro chráněná území, která je přidružená k Mezinárodní unii pro ochranu přírody. Tak čím si teď vysvětlit, že najednou je tady kongres stejné organizace, který přijímá rezoluci, ve které vyzývá Česko k takovým krokům, proč už to tedy nebylo uděláno dávno předtím, když bylo Česko chváleno od stejné instituce? Tomu člověk nerozumí a nerozumí tomu ani pan ministr.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Prosím vás asi takhle. Já jsem na tom kongresu mluvil s Kathy MacKinnon.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Což je předsedkyně tady té Světové komise pro chráněná území.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
To je, to je ta, ano. To je ta, která to údajně jako, ano. A znám její názor na věc. Já bych nerad, jak bych to řekl, vážím si toho přístupu, který pan ministr jako po svém nástupu k Šumavě zaujal a byl bych nerad, aby se mezi náma, přestože budeme mít určitě různý rozdílný názory, aby se mezi náma vyvinula nějaká mediální válka. Já samozřejmě tohle to nenechám někde ve skříně nebo v šupleti. Buď si s panem ministrem, anebo s nějakým jeho náměstkem o tomhle tom promluvím, už víme kdy, bude to 21. září za přítomnosti Andreje Sovince, to je taky zástupce této komise.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A bude tam pan ministr u toho jednání toho 21. září?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Já nevím, já nevím.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To nevíte. Bude tam, čekáte, že někdo z ministerstva buď pan ministr, nebo pan náměstek. A tam řeknete co na tom setkání, pane profesore?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Já si, prosím vás, tohle to nechám zatím pro sebe. Já říkám...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale budete požadovat, aby se, pardon, ale budete patrně požadovat, aby ministerstvo vzalo vážně tu rezoluci toho Světového kongresu a zařídilo se podle ní.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Myslím si, že ministerstvo by nemělo říkat, že, že jako ji nebude respektovat a takhle. To nepovažuju za přijatelné v kulturním světě. O tom, jestli se podle ní zařídí, nebo nezařídí, to je samozřejmě věc ministerstva a diskuse o tom, co je tedy třeba, že jo. Ale já se divím, že to ministerstvo se do té diskuse nezapojilo, už když během těch, kolika, asi sedmi osmi měsíců, kdy se o tom diskutovalo na tom IUCN.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, pojďme se podívat na náš Facebook Dvacet minut Radiožurnálu. Píše tam Gabriel Svoboda. "Je hezké, že se Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody konal na Havaji. Tam to všichni mají blízko a těch pár přespolních delegátů se tam jistě dopravilo ekologicky." Dopravili jste se tam ekologicky?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Všichni jsme tam dopravili samozřejmě letadlem, že jo. A je třeba upozornit, že to je světový kongres, čili jsou tam lidi z celýho světa. A vždycky to někdo bude mít blízko a někdo daleko.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ekologicky jste se tam dopravit nemohli.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
No, jako na kajaku ne, to jako není reálný.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Přírodovědec profesor Pavel Kindlmann stále ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Tak, pojďme se znovu podívat na ty bezzásahové zóny na Šumavě. Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou a senátor, nedávno v Parlamentních listech napsal, že další rozšíření bezzásahovosti znamená jediné, další masivní kůrovcovou kalamitu, další kácení v okolních zónách a tím odlesnění dalších tisíců hektarů šumavských lesů, což je z jeho pohledu katastrofa. Z vašeho ne?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Z mojiho určitě ne. Tohle to, co říká pan Jirsa, jsou naprostý nesmysly, který opakuje všude. A on mate veřejnost tím, že všechny lesy na Šumavě strká do jednoho pytle, zcela účelově, aby prostě vyvolal dojem, že všechny lesy jsou prostě narušený, všechny lesy jsou hospodářský a takhle. Ona pravda je jinde. Smrkový lesy na Šumavě jsou ve skutečnosti dvojí. V těch nižších polohách byly vysázený člověkem a rostou na místě původních jedlobučin, to bylo vysázený někdy v tom devatenáctým století při těch kalamitách. Ty teda původní nejsou, nemají ochranářský význam, nejsou součástí vědecky podložených plánů jádrových zón a zde ať se klidně kácí. Ve vyšších polohách však rostou skutečné horské smrčiny a zde tvořil smrk po tisíciletí skoro sto procent porostu. A jak ukázaly nedávno lesníci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity, čili žádní aktivisté, ale lesníci, tyto lesy jsou původní, člověkem nevysázené a jsou posledním zbytkem původních lesů v celé střední Evropě. A tady nejde jen o stromy, ale hlavně o to, co žije pod nima. Všechny ty byliny, houby, hmyz, půdní živočichy a další. A to jsou právě ty druhy na tyto biotopy adaptované a tím je cenné i celé to společenstvo. A to by si měl ten pan Jirsa uvědomit.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Ale má to vliv na kůrovec ta bezzása... Pardon, pane profesore. Má to vliv na kůrovec ta bezzásahová zóna? Bude tam kůrovcová kalamita nebo můžete zaručit, že nebude kůrovcová kalamita?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Podívejte se, kůrovec nečte sbírku zákonů, takže on neví, jestli vyhlásíme bezzásahovou zónu, nebo ne. Kůrovec si bude dělat to, co prostě diktujou pravidla populační dynamiky. Ano.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale tam v té oblasti, kde by, kde by se mohlo zasáhnout, tak se může zasáhnout potom i proti kůrovci, ale když by to byla bezzásahová zóna, tak se proti němu nemůže zasáhnout, ne?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Ano. Takhle. To, jestli nastane kůrovcová gradace, nebo nenastane, naprosto nezávisí na tom, jestli bude to vyhlášeno jako bezzásahová zóna nebo nikoli. To je další iluze, kterou prostě pan Jirsa tady po světě rozšiřuje. Pouze to, když už by nastala, a ta může nastat příští rok, může nastat za deset let a nejspíš nastane někdy za sto let, to nikdo nemůže predikovat, že jo, jestli přijde další vichr, kterej, kterej prostě porazí sedm, tři sta tisíc stromů, tak poté teprv nastoupí ten zákon, jestli teda jsou to bezzásahový zóny nebo ne, a to co tam budeme dělat. A jestliže tam nebudeme zasahovat, tak se vůbec nic neděje. Prosím vás, tyhle ty lesy jsou tu po šesti, já nevím, iks tisíc let. A ten kůrovec, jako ukazujou pylový analýzy, ten tu byl už asi stokrát takovéhle gradace za tu existenci. A jak ty lesy přežily teda těch sto kůrovcovejch gradací bez geniálních rad pana Jirsy?
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
No, tak víte. On to není jenom pan Jirsa, do kterého vy se tady navážíte. On je tady také v Senátu dokument, který se jmenuje Neohrožení zdrojů vod pro Volarsko, Vimpersko a Strakonicko, který žádá uzákonění zásahu do tamních lesů. Autoři tady této petice chtějí, aby bylo možné v parku provádět úpravy a zabránit tak vysychání lesů po kůrovcové kalamitě. A pozor, pane profesore, Senát tady tuto petici označil za důvodnou. Čím si to vysvětlujete?
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Prosím vás, takhle. Považujete to za odbornou věc, anebo za věc politickou, o které se má hlasovat, jestli teda Šumava vysychá, nebo nevysychá. Podle mě je to věc odborná, která, kterou by měli řešit odborníci. A jestli Senát odhlasuje něco, no, ať si to odhlasuje. Ale tím ještě to neznamená, že je to pravda. Tohle to, co, na co narážíte, to jsou naprosto nepodložený teorie, který, se kterýma začal docent Pokorný na základě úvah o transpiraci stromů a takhle. On má velice hezký teorie kolem právě jednotlivých stromů, kolem toho, kolik stromy odpaří vody a tak dále. Ale dál už na měřítko na makroměřítko prostě celýho lesa nebo celýho pohoří, to už nemá rozšířený. On se odkazuje na věci, když byla, já nevím, vykáceno tisíce hektarů lesů nebo statisíce hektarů lesů někde a zůstalo to tam odlesněný, tohle přece není pravda. To je další věc, kterou dobře, já bych řekl Jirsa, ale je to nejenom Jirsa, ale i další, že jo, Zahradník a Schubert a já nevím, další lidi, co rozšiřujou, že prostě ty lesy uschly. Oni neuschly přece. Tam uschly dospělý stromy. Ale tam už je dávno podrost v množství...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vyrostou nové.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
No jistě. To je prostě normální koloběh běžnej, kterej každej přírodovědec ví, že ten koloběh prostě mezi kůrovcem a smrkem. To, to jsou prostě cykly, který tady jsou, na to jsou matematický modely. My jsme na to vydali s Alanem Bermanem celou knihu na tyhle ty modely, jo. A takhle ještě. Možná si neuvědomujete, ono se říká, kvůli kůrovci uschlo. Co uschlo? Když si vezmete původní data správy národního parku, tak kvůli kůrovci uschlo nějakým způsobem, že to uschlo nebo bylo vykáceno, devatenáct procent lesa. A jedenáct procent bylo, zahynulo následkem větrných polomů, následkem vichřic. Čili dohromady je to asi třicet procent lesa. A z toho zhruba jedna třetina, něco víc než jednu třetinu způsobil vítr, ne kůrovec. A kdybyste měla místo tohohle bezzásahovýho lesa hospodářskej les, teď mluvím o těch pětadvaceti letech existence národního parku, kdyby tu byl místo toho hospodářskej les, tak víte, kolik se vykácí? Přes třicet jedna procent, akorát to nebude vidět, protože ten lesník to vykácí a hned odveze. Jenže tady jsou vidět prostě ty pahejly, který se některým lidem nelíbí, a jiný lidi to využívají jako prostě záminku pro plašení dalších lidí, jak je to strašný. Není to strašný. Je to úplně stejný jako v tom hospodářským lese.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Pavel Kindlmann z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity, byl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Díky za to. Na shledanou.
prof. Pavel KINDLMANN, přírodovědec, Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
--------------------
Na shledanou.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Radiožurnálu za chvilku další zprávy. Helena Šulcová přeje dobrý poslech.
